Nejlepší výčepní na Moravě točí pivo ve Šternberku

Mlíko, šnyt, hladinka. Že nevíte, o čem se mluví? Pivaři by vás hned poučili, že jde o způsoby čepování piva. Mistrem právě v tomhle oboru je Ondřej Macháček ze Šternberka na Olomoucku. Podle Akademie pivních znalců umí natočit pivo nejlépe na Moravě, v republikovém kole se pak umístil jako třetí nejlepší.

Ondřej Macháček je držitelem bronzové plakety Finále ČR Akademie pivních znalců. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Úspěch v soutěži, která zahrnuje kromě práce s pípou a sklenicí i znalosti péče o čepované pivo, je pro Ondřeje Macháčka splněným snem. „Moc mě potěšilo, že jsem mohl odborné porotě ukázat, co umím a co mě baví. Navíc když řekli, že to dělám dobře. Utvrdilo mě to v tom, že nástupem do šternberského Šnytu Primka, jsem se vydal dobrým směrem,“ říká šikovný výčepní.

Hodnotí se i čistý pult

Soutěžící nejprve projdou regionálním výběrem odkud tři nejlepší postupují do národního kola. V tom se rozhodovalo koncem dubna v Čechách i na Moravě, nejlepší šestka se pak potkala v republikovém finále. Hodnotila se zručnost i vědomosti, ale taky čistota a pořádek výčepu, kde například nesmějí ležet špinavé půllitry. „Porota sleduje i to, jak se sklenice umývají, jestli jsou správně nachlazené. Letos soutěž zpestřili větším množstvím stylů čepování piva. Jsou to nervy, na všechno je pět minut,“ popisuje Macháček.

Ve vzdělávací soutěži se rozhodl nenechat nic náhodě, přípravu měl dlouhou. „Sledoval jsem videa, jak pivo správně čepovat. Vzorem mi byl Lukáš Svoboda, který se stal mistrem světa, odkoukal jsem od něj druhy čepování a zkoušel je. Není ale snadné se to naučit,“ připouští osmadvacetiletý výčepní. Konkurence byla velká. Finalisté vzešli z přibližně čtyř stovek moravských a českých hospod. „Nakonec jsem v republikovém klání skončil na třetím místě. Trošku mě to mrzí, ale vím, že jsem udělal pár chyb, které mě v předchozích kolech nepotkaly. Přesto jsem spokojený,“ hodnotí držitel bronzové plakety Finále ČR Akademie pivních znalců.

Chcete hladinku nebo šnyta?

Na první pohled se může zdát, že načepovat pivo není nic těžkého. Ovšem i čepování má svá pravidla.   

„Stylů je víc, nejčastěji se jich používá čtyři až pět. Na dvakrát, na hladinku, šnyt, což je malé pivo ve velké sklenici. Pak mlíko, jen smetanová nasládlá pěna, která by se měla vypít na ex, dokud je plná piva. Ve chvíli, kdy ji necháte stát, začne tvrdnout, pivo má nízký říz, už není tak perlivé,“ vysvětluje Macháček. S kolegy se snaží, aby pivo na stole zůstalo co nejdéle studené. Vždy ho drží při sedmi stupních, stejně jsou nachlazené i sklenice. „Pivo pak nedostane šok. V teplé sklenici rychle ztrácí teplotu, pěna není moc pěkná, vypadá špatně a ani nekroužkuje. Ostatně když pěna ulpí po stěnách sklenice, znamená, že byla čistá,“ radí výčepní.

Češi podle Macháčka nejčastěji pijí hladinku a šnyt. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Některé podniky ale základní pravidla nebo nové trendy neřeší a čepují klasicky. „Čepují svrchu, používají suché a teplé sklo, třeba i otočené dnem vzhůru aniž by pod ním měli podložku, takže nedýchá. Pak je ze sklenice cítit taková zatuchlina. Když jste zvyklí pít kvalitnější pivo a přijdete do takové hospody, třískne vás to do nosu,“ krčí rameny.

Říz piva ukazuje jeho perlivost

Češi podle něj nejčastěji pijí hladinku a šnyt. „Co se malého piva týče, jsme přesvědčeni, že malé pivo ve velké sklenici je o nějaké to procento lepší. Když jsem přišel do Šternberka, byl jsem skeptický, jestli lidé dokážou ocenit to, že se jim čepuje pivo na hladinku a ne to s obří pěnovou čepicí. Mile mě ale překvapili, konzumace je velká. Naši hosté ve Šnytu Primka umí ocenit dobré pivo, třebaže neví úplně, čím to je,“ usmívá se mladý muž. Starší generace je pak podle něj zvyklá na pivo s typickou velkou čepicí. „To se pivo pouští svrchu, ale rozbíjí se tím, ztrácí říz. Pěna se sice udělá velká, ale není moc dobrá, neboť je prachovitá, plná vzduchu a bublinek,“ vysvětluje. Taky se ještě čepuje čochtan, což je anglická verze, kdy se čepuje najednou ale bez pěny a takové pivo má pak říz stoprocentní. „Je hodně perlivé, nedá se vypít tak rychle, na ex by to bylo hodně těžké,“ směje se.

Přiznává, že aktuálně žije svůj sen a práce v koncepční pivní restauraci ho naplňuje. „Chtěl jsem pracovat v pivnici, pečovat o pivo a taky se účastnit pivních soutěží. Tady se mi to podařilo. Takže mám z práce radost. Rád komunikuji se zákazníky, a když jsou spokojení, těší mě to dvojnásobně,“ cení si práce u výčepu Ondřej Macháček.