Kapacita komunikací na trase Šternberk – Olomouc nestačí, říká starosta Stanislav Orság

Na pomezí Hané a podhůří Jeseníků leží druhé největší město na Olomoucku. Kdysi sídlo stejnojmenného slavného šlechtického rodu, je dnes oblíbenou destinací turistů. Kromě toho láká nové obyvatele. O problémech a starostech mluví v rozhovoru starosta Šternberku Stanislav Orság.

Starostou města byl Orság zvolen v lednu 2012 a je jím bez přerušení dosud. Foto: www.sternberk.eu

Co teď Šternberk nejvíce trápí?

Zcela aktuálním problémem je dopravní situace v našem regionu. Řada občanů denně dojíždí do zaměstnání a kvůli množství uzavírek je doprava z a do města velmi komplikovaná, časově náročná a nákladná. Právě v tomto teplém období roku provádějí majitelé a správci na různých místech rekonstrukce nebo výstavbu nových komunikací.

Co z toho plyne pro představitele radnice? 

Pokud se budeme bavit o tom, co trápí přímo obyvatele našeho města, pak je těch oblastí celá řada: od oprav a modernizace veřejného majetku, jako jsou školy, školky, dům pro seniory, komunikace či nemocnice, přes možnost uspokojovat své kulturní, sportovní a společenské potřeby až třeba po soužití většinové společnosti s menšinou.

Vedení města se snaží v rámci svých finančních možností postupně svůj majetek modernizovat a opravovat. Spolupracujeme při tom i s majiteli dalších veřejných objektů. Město Šternberk také materiálně a finančně podporuje činnost různých spolků a organizací působících v oblasti sportu, kultury, sociálních i volnočasových aktivit.

Ve městě se v nedávné době dost stavělo. Jak hodnotíte výsledek?

Postupně se za poslední desítky let daří náš majetek nejen udržovat, ale i modernizovat, případně pořizovat nová zařízení. Naše město se postupně mění. To se týká nejen komunikací pro vozidla i pěší, ale byly také postaveny nové školky, stávající školy a školky jsou modernizovány, byl opraven kulturní dům nebo vybudována Expozice času. Město také podporuje vlastníky budov v památkové zóně při opravách a citlivých rekonstrukcích. Samozřejmě si musíme přiznat, že v některých oblastech nepostupujeme tak rychle, jak by si někteří přáli. Je ale třeba zároveň říct, že priority každého obyvatele jsou jiné a někdy i zcela protichůdné.

Z oslav stého výročí republiky na náměstí Svobody 28. října 2018. Foto: www.sternberk.eu

Šternberku v posledních desetiletích ubývají obyvatelé. V roce 1980 jich bylo přes 16 tisíc, na začátku devadesátých let ještě téměř 15 tisíc a nyní už jen asi třináct a půl tisíce. Čím je to dáno a co se s tím dá dělat?

V prvé řadě je třeba říct, že před rokem 1989 patřily k městu také některé okolní obce. Řada z nich se v devadesátých letech osamostatnila, a tím město, čistě statisticky, přišlo o mnoho obyvatel. Také další velký úbytek nebyl také způsoben odlivem občanů z města, ale administrativním krokem. Spolu s novým zákonem o odpadech někteří lidé měnili údaje o trvalém pobytu v evidenci obyvatel. Za posledních několik let už ale počet obyvatel neklesá, naopak mírně roste, což se týká i počtu obyvatel správního obvodu. V současnosti se ve městě staví poměrně hodně bytových i rodinných domů. Šternberk je navíc v dosahu krajského města Olomouce a také díky tomu registrujeme rostoucí zájem o bydlení u nás.

Jak souvisí s demografickým vývojem současná přítomnost či nepřítomnost velkých podniků ve městě? Co lze v tomto směru očekávat?

U všech velkých zaměstnavatelů platí, že okruh jejich pracovníků tvoří lidé nejen ze Šternberka, ale z celého okolí, někdy i z poměrně vzdálených měst a obcí. Nedostatek pracovních sil v posledních letech zapříčinil také to, že se tyto velké podniky obracejí na agentury. Do města se tak stěhují i zahraniční dělníci.

Hodně se dlouhodobě hovoří o dopravní situaci ve městě i o jeho spojení především s Olomoucí. Jak vypadá prognóza a co bude potřeba ještě změnit?

Bohužel kapacita komunikací na trase Šternberk – Olomouc je dle mého za hranicí únosnosti. V posledních letech tento problém narůstá také od jarních do podzimních měsíců kvůli velkému množství uzavírek v okolí. Ve spolupráci s okolními obcemi jednáme s vedením Ředitelství silnic a dálnic o urychlení výstavby obchvatu města a čtyřproudové silnice do Olomouce. Propojení s krajským městem je ve fázi přípravy dokumentace pro územní řízení, práce stále pokračují. Všechny přípravy jsou ale velmi časově dlouhé a na to, než se nová komunikace postaví, si budeme muset ještě několik let počkat.

Letecké foto Šternberku. Zdroj: archiv Hanáckých novin

Sledovaný je záměr postavit nový plavecký stadion. Co dalšího chystáte?

Letos nás čekají velké investice. Opravou projde jedna z hlavních dopravních komunikací, ulice Věžní. Jedná se o společnou investici Olomouckého kraje. Město Šternberk zde bude hradit výstavbu chodníků, smíšené stezky pro cyklisty, úpravu zeleně a podobně. Celkově se v tomto případě bude jednat o částku dosahující sto milionů korun. Velkou investicí bude také výstavba kanalizace v místní části Chabičov, kde se náklady blíží k 25 milionům, část této investice je hrazená z dotace Evropské unie. Hodně se diskutuje o krytém plaveckém bazénu. V tomto případě se nyní snažíme zajistit zhotovitele stavby. Uvidíme, jaké nabídky nám budou předloženy a zda budou v našich finančních možnostech. Během následujících let musíme také otevřít nový domov pro seniory, protože kapacita stávajících zařízení je vyčerpaná.

Jaká je situace kolem dalších významných sportovišť, zejména atletického či zimního stadionu?

Ve městě máme řadu sportovních klubů jejichž členové dosahují výborných výsledků: TJ Sokol, atletický klub, fotbalový klub, florbal, tenisový klub, orientační běžce a další. V letošním roce byla s podporou města a kraje opravena sokolovna. Fotbalový stadion je také postupně rekonstruován. Obě sportoviště jsou majetkem uvedených organizací, město na rekonstrukce dává dotace. Bohužel nám zcela chybí atletický stadion. Náš klub čítá téměř pět set atletů, mezi nimi čtrnáct mistrů republiky. Připravujeme proto postupně dokumentaci pro výstavbu nového stadionu. Bohužel bez pomoci státu a kraje se při jeho výstavbě neobejdeme.

Zimní stadion je soukromým majetkem. Zástupce vlastníků s námi od loňského roku komunikuje, snaží se připravit plán a vizi dalšího rozvoje. O případné finanční pomoci města budou zastupitelé rozhodovat. Registrujeme však také zájem soukromého investora o výstavbu nového stadionu.

Co kultura ve městě? Je něco nového kolem kina a jeho diskutované rekonstrukce?

Dlouhodobě se snažíme, aby kultura a společenské dění nebyly jen monopolem města. Podporujeme místní spolky, ale i různé organizace při pořádání kulturních a společenských akcí. Nedávno jsme celkově rekonstruovali kulturní dům,  který se stal multifunkčním zařízením umožňujícím pořádání představení pro školy, ale také divadelních a filmových představení, plesových akcí, konferencí a podobně. Nová paní ředitelka příspěvkové organizace Městská kulturní zařízení je ve funkci teprve krátce a věřím, že i s její pomocí se kulturní dění opět posune dál. Často slýchám, že se ve městě se nic neděje. Když se ale podívám na přehled akcí konaných v některých měsících, je velice obtížné je naopak všechny navštívit. Co se kina týká, je to určitě zařízení, které by mělo být nadále součásti našeho města. Do budovy kina ale nebylo desítky let investováno a stojíme tak nyní v situaci, kdy je potřeba celou budovu kompletně opravit. Máme k dispozici studii rekonstrukce. Finanční náročnost je však taková, že zatím přednost dostávají nezbytnější investiční akce.

Stanislav Orság na besedě v informačním centru k investicím na letošní a další roky. Foto: www.sternberk.eu

Jak funguje spolupráce s okolními městy a obcemi? Chystají se třeba nové cyklostezky či podobné společné projekty?

Před několika lety byla založena ve spolupráci se zástupci obcí, spolků a podnikatelů Místní akční skupina Šternbersko. Vznikl také Mikroregion Šternbersko. Obě instituce se snaží o rozvoj celého regionu a máme v tomto směru poměrně dobré výsledky i ohlasy obyvatel okolních obcí. Daří se společně uskutečňovat ty projekty, na které by samostatné obce neměly finanční nebo administrativní sílu. Díky společnému čerpání různých dotací a pobídek proudí do regionu i finanční prostředky na nákupy zemědělské techniky, obnovu infrastruktury obcí nebo na spolkový život.

Daří se v souvislosti se vším výše jmenovaným získávat v dostatečné míře peníze z dotačních titulů, ať již národních či evropských?

Daří se získávat významné finanční prostředky.  Ne vždy se sice aktuální potřeby obcí a spolků kryjí s dostupnými nabídkami dotací, ale díky práci MAS Šternbersko nebo Mikroregionu Šternbersko se i to postupně mění.

Jak v současné době vypadá situace kolem šternberské nemocnice? Vnímáte její úlohu jako dostačující pro město a jeho obyvatele?

Nemocnice je ve vlastnictví Olomouckého kraje a provozuje ji soukromá společnost Středomoravská nemocniční. Úloha nemocnice je velká a významná nejen pro naše město, ale opět i pro celý region. Podobně velké zařízení není v Uničově, Litovli ani v Moravském Berouně. Slouží tedy velkému okruhu obyvatel, který přesahuje hranice i našeho správního obvodu. Olomoucký kraj připravil a letos i zahájil výstavbu nové interní kliniky, což přinese pro pacienty konečně zlepšení kvality péče.

Jak vnímáte otázku bezpečnosti ve městě?

V tomto směru jsou důležité dvě roviny – skutečný stav v oblasti kriminality a pak vnímaní pocitu bezpečí samotnými občany. V oblasti kriminality a trestné činnosti je situace poměrně pozitivní. Nedochází k páchání žádných závažných trestných činů, přepadení, loupeží a podobně. Problémem jsou spíše přestupky jako drobné krádeže, vandalismus nebo narušování veřejného pořádku. Přestože se ani v této oblasti nic závažného neodehrává, vnímání pocitu bezpečí občany není dlouhodobě dobré. Snažíme se i za pomoci komise prevence kriminality hledat příčiny, řešit možnosti jejich odstraňování, ale musím v tomto směru konstatovat, že příliš možností jako město nemáme. Zejména oblast řešení výše zmíněných přestupků je stále ze strany státu podhodnocena. Systém přestupkového řízení a pokut není takový, aby problémové osoby od páchání opakovaných přestupků odradil.

Poděkování Liliance z MŠ Komenského, která věnovala svoje vlasy onkologicky nemocným dětem. Foto: www.sternberk.eu

Vaše přání městu do dalších let?

Přestože žijeme v poměrně příznivé době, setkávám se pořád víc a víc s vypjatými a ne zcela kladnými vzájemnými vztahy mezi lidmi. Městu i občanům bych chtěl proto popřát více ohleduplnosti, pochopení, tolerance mezi sebou i více optimismu a přátelštější přístup k sobě navzájem.

Stanislav Orság (* 1976)

Narodil ve Šternberku, kde také absolvoval místní gymnázium. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor podniková ekonomika a management. Po univerzitě začal působit na městském úřadě ve Šternberku ve funkci vedoucího odboru vnitřních věcí, poté jako vedoucí odboru kancelář starosty a euromanažer. Od roku 2010 je členem rady města. V letech 2010-2012 pracoval ve Vodohospodářské společnosti Sitka jako jednatel. V lednu 2012 byl zvolen starostou Šternberka. Je členem ODS a Automotoklubu Ecce Homo Šternberk. Aktivně se podílí na organizaci závodu Mistrovství Evropy v závodech do vrchu na trati Ecce Homo jako zástupce ředitele závodu. Je ženatý a má jedno dítě.