Bez biskupa Karla by Morava vypadala jinak. Pozvedl ji na evropskou úroveň

Čtyři roky se odborníci z olomouckého Muzea umění společně s experty Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně věnovali osobnosti biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna. Výsledkem je výstava Za chrám město a vlast probíhající současně v Arcidiecézním muzeu v Olomouci a Arcibiskupském zámku v Kroměříži.

Johann Dittman, Zámek Mírov, 1822, kvaš, Arcibiskupství olomoucké. Toto dílo uvidí návštěvníci výstavy v Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Foto: archiv MUO

Olomoucká část expozice patří biskupově osobnosti – jeho mládí, studiím i kariéře. Návštěvníky provede prostřednictvím popisek sám biskup Karel, který se snaží přiblížit svou dobu pro dnešního člověka někdy nepochopitelnou. „Představí umělce, kteří pro něj tvořili, i agenty, které využíval pro nákupy nejen uměleckých děl, ale i mnoha dalších věcí, například ovocných stromů, vzácných parfémů či alchymistických přípravků. Byl totiž mužem mnoha zájmů. Vyzná se také z toho, proč nezarazil čarodějnické procesy a vydal inkvizici i jednoho ze svých lidí – děkana Kryštofa Aloise Lautnera,“ přiblížil koncepci výstavy jeden z jejích kurátorů Miroslav Kindl.

V kroměřížské Galerii Zámecké obrazárny i na dalších místech zámeckého areálu mohou návštěvníci biskupa Karla poznat jako náruživého stavebníka a mecenáše. Jeho stavební činnost se opírala o plány významných architektů té doby, jejichž činnost a život dokumentují dopisy, faksimile architektonických plánů i poslední vůle. Hlavním biskupovým spolupracovníkem na tomto poli byl italský architekt Giovanni Pietro Tencalla, který vytvořil rovněž návrhy významných sakrálních staveb – Svatého Kopečka, Staré Vody, premonstrátské kanonie Hradisko. Výstava představí také dobové vybavení rezidencí, tedy nábytek, obrazy, zbroj a podobně.

Květná zahrada i umělecké sbírky

Exponáty pro výstavu zapůjčily Arcibiskupství olomoucké, Městské muzeum a galerie Polička, Muzeum Kroměřížska, Národní památkový ústav – Státní zámek Telč, Vědecká knihovna v Olomouci a olomoucká pobočka Zemského archivu v Opavě.

Je jisté, že bez biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695) by Morava – zejména Olomouc a Kroměříž – vypadala dnes úplně jinak. Biskup stál za stavbami či přestavbami rezidencí v Kroměříži, Olomouci, Brně, Vyškově, Hukvaldech či na Mírově a vybudoval světoznámou kroměřížskou Květnou zahradu. Kromě toho shromáždil cenné sbírky grafik, mincí, knih, hudebnin a obrazů, včetně světoznámého Tizianova díla Apollo a Marsyas.

„Po třicetileté válce pozvedl Moravu kulturně i hospodářsky na evropskou úroveň. Nelze však opomenout, že v době jeho episkopátu také postihly velkolosinské panství čarodějnické procesy,“ uvedl Miroslav Kindl.

Knihy i film s Pleslem

K výstavě vycházejí dvě odlišně zaměřené monografie. První, jejímž editorem je Ondřej Jakubec, klasičtějším způsobem hodnotí biskupovu osobnost a dobu. Editorem druhé publikace nazvané Místa biskupovy paměti je Rostislav Švácha. Jde o kontextuální vyprávění zaměřené na sídla, místa, sbírky a upomínky biskupa Karla. Obě obsáhlé knihy budou v češtině a v angličtině.

Výstavu doprovází také dokumentární film Barokní velmož, v němž hlavní roli biskupa Karla ztvárnil Jaroslav Plesl. „Je to pokus o vhled do myšlení, životního stylu a díla Karla z Lichtensteinu-Castelcorna. Jeho postava je z dnešního pohledu rozporuplná, ale formovala jej úplně jiná doba, než je ta naše. V každém případě to, co po sobě na Moravě zanechal, je impozantní,“ domnívá se scenárista a režisér Theodor Mojžíš.

Výstava, která je v obou městech k vidění až do konce září, je součástí projektu Za chrám, město a vlast.