Tábory lidu ve Smržicích se zabývaly školstvím a ochranou krajiny

Období let 1868–1871 je označováno za dobu „táborů“. Byly to velké mítinky, na kterých občané vystupovali s politickými, národnostními a hospodářskými požadavky. Podporovali zakládání českých škol a rolnických podniků – cukrovarů, sladoven, pivovarů a záložen.

Náves ve Smržicích z dvacátých let 20. století. Fotografie z knihy Vojtěcha Janouška Vývoj Smržic v letech 1848-1928.

Tábory lidu na Řípu, Střeleckém ostrově v Praze, Blaníku a Ještědu se zapsaly do naší historie. Pozadu však nezůstala ani Haná, 19. července 1868 se konal nepovolený tábor lidu na Kosíři a 28. července 1868 na hulínských trávníkách u Kroměříže. V srpnu 1868 proběhly tábory lidu u kapličky sv. Rocha u Mohelnice a na Hradisku u Velkého Týnce. Další rok se 25. dubna 1869 konalo polní kázání u Hrubčic, na němž promluvil profesor Jan Rudolf Demel. Shromáždění se zabývalo hospodářskými otázkami. Bylo také přípravou k táborům lidu politického charakteru. Příležitostí k velkému táboru lidu bylo také kladení základního kamene ke stavbě rolnické sladovny v Prostějově konané 18. května 1869 za účasti čtyř tisíc účastníků.

Osvětou ke svobodě

6. června 1869 byl uspořádán tábor lidu na obecním trávníku ve Smržicích nedaleko kostela. Povolení obstaral zemský poslanec Josef Fanderlík. Tato akce byla prvním zákonem povoleným táborem na Moravě. Žádost o povolení vyšla v prvním čísle olomouckého Našince 20. března 1869. Provolání podepsali Tomáš Podivínský ze Smržic, Arnošt Nakládal z Duban, Matěj Dočkal z Klopotovic, Čeněk Kadlčík z Čelčic, Augustin Mlčoch z Polkovic, Jan Koválovský z Hrdibořic a František Sedlák z Duban.

Josef Fanderlík. Zdroj: www.prostejov.eu

Uprostřed pastviny byl vztyčen kruh červenobílých praporů. Po stranách stály stánky kramářů, výčepy a národní dělostřelectvo. Zúčastnilo se kolem šesti tisíc lidí. Zapojili se také hosté – členové spolků z Prahy, Kroměříže a Hradce Králové. Přijeli dokonce zástupci české Besedy z Berlína. Předsedou schůze byl zvolen smržický starosta František Vymětal. Jednání zahájil hrubčický starosta a významný rolnický předák Josef Hoch slovy: „Osvětou k svobodě – za tím heslem jsme se sešli.“ Hlavním obsahem tábora byly otázky:

1. Mají-li obce provozovati školy hlavní a střední s vyučovacím jazykem českým samy, aneb mají-li žádati o jejich zřízení c. k. vládu? 2. Jakým způsobem by se mělo o to pečovati, aby se polní hospodářství ochránilo před škodami elementárními?

O školství hovořili poslanci Ignát Wurm z Olomouce a Ignác Vrba ze Skrbeně. Poslanec Vrba navrhl, aby stát zrušil všechny státní školy. Ke druhé otázce promluvil Josef Fanderlík. Vyslovil se pro získání obchodu a průmyslu do českých rukou, čehož prý lze dosáhnout pouze vzdělaností. V přijaté rezoluci byly obsaženy požadavky na zřizování českých škol středních a hlavních, učitelských ústavů, české univerzity a techniky a přeměnu Slovanského gymnázia v Olomouci ve vyšší. Rezoluce byla přijata také ke druhému bodu. I zde byla přijata řada požadavků týkajících se ochrany dobytka a přírody tak, „aby příhodná místa byla zalesněna, lesy chráněny a aby při cestách, na návrších atd. bylo vysázeno ovocné stromoví“.

Zdravice, mítinky a další tábory lidu

Jednání schůze mělo klidný průběh. Program byl vyčerpán bez jakéhokoliv narušení. Táboru lidu došla celá řada pozdravných telegramů. Například olomoucký redaktor Josef Černoch poslal zdravici z emigrace v Berlíně. Dne 21. června 1869 byla vyslána hanácká deputace do Vídně k císaři Františku Josefu I. vedená prostějovským advokátem a národním činitelem Františkem Lakomým. Jejími členy byli František Vymětal a Josef Hoch. Císaři předložili usnesení nejen ze smržického tábora, ale ze všech táborů konaných na střední a severní Moravě.

Táborové hnutí pokračovalo dalšími mítinky 20. června na Svatém Kopečku a 29. června u Kroměříže. V červenci následovaly Hranice, Brníčko u Zábřeha a Hájek u Loštic.

A jaký byl první dílčí výsledek? Když ředitel Slovanského gymnázia v Olomouci Jan Evangelista Kosina vyhlásil, že císařským rozhodnutím ze dne 16. července 1869 bylo gymnázium povýšeno na vyšší, všem účastníkům tábora ve Smržicích se jistě dojetím zarosily oči.