Litovelským házenkářům vede přes 60 let kroniku legendární Milan Beňa

Když zapsal svůj první záznam do kroniky litovelských házenkářů, končil v kalendáři květen roku 1958. Milan Beňa tehdy netušil, že zcela popíše čtyři tlusté knihy a rozpracuje pátou. Kronikařina ho i po šesti desítkách let stále baví, i když mu za chvíli bude devadesát.

Za šest desetiletí napsal Milan Beňa čtyři díly kroniky litovelské házené a začal pracovat na pátém. Ten už pravděpodobně dokončí jeho nástupce. Foto: Petr Komárek/Hanácké noviny

Házenou Milan Beňa nikdy nehrál. Jako sportovec to zkoušel ve fotbale a hokeji, jenže s oběma musel skončit kvůli vážným zraněním. Po nich začal pracovat v tehdejším litovelském oddíle české házené.

Nejprve nevykonával žádnou významnou funkci. Jednoho dne za ním ale přišel organizační pracovník Jaroslav Skřepský. Důvodem, proč chtěl s Beňou mluvit, byla prosba. Požádal jej, jestli by se v oddílovém vedení neposunul na jeho místo. On sám se stěhoval do Olomouce.

Milan Beňa přijal. Novou funkci měl ale dělat pouze dočasně. Do doby, než se najde někdo další, kdo se bude práci plně věnovat. Jak už to ovšem bývá, nakonec se všechno odvíjelo jinak. „Chvíle, kdy mě někdo vystřídá, nastala až v roce 2009,“ směje se Beňa. Funkcionářem přestal být v téměř osmdesáti letech.

Házenou munevzala ani manželka

S házenkáři v Litovli jej však pořád spojuje jiná práce. Více než šedesát let vede klubovou kroniku. Momentálně píše její pátý díl – na prahu devadesátky! Pokročilý věk není pro litovelského rodáka překážkou. Kronikářství, jak sám podotýká, není jeho koníčkem, ale přímo koněm. „Vždycky mi hodně záleželo na tom, aby se dějiny házené v Litovli nějak zachytily. Když jsem se kdysi ženil, řekl jsem manželce: ‚Klidně mě můžeš přepracovávat, na co budeš chtít, ale na házenou mi nechytej‘,“ vybavuje si s úsměvem na tváři muž, kterému v roce 2013 udělili Cenu města Litovle za dlouholetou práci v oblasti sportu a tělesné výchovy a dlouholetou činnost v oddílu házené.

Milan Beňa nad svým prvním zápisem v kronice litovelských házenkářů. Byl to referát z utkání české házené mezi Sokolem Kokory a Tatranem Litovel v květnu 1958. Foto: Petr Komárek/Hanácké noviny

Soupisům historie propadl už v mládí. Ve skautu získal nášivku za splnění odborky (sada specializovaných úkolů, které mají skauty zkvalitnit v oboru zvoleném dle vlastního výběru – pozn. red.) pro kronikáře.

Kronika bez fotek není kronika

O kroniku, ať už skautskou či házenkářskou, se vždy snažil pečovat s maximálním nasazením. Čtyři z pěti dílů druhé zmíněné se skládají ze stovek popsaných listů formátu A3. Aktivní senior na ně nalepuje výstřižky z novin, zpracovává tabulky a především píše o všech důležitých událostech v klubu. Žádným škrabopisem, nýbrž úhledným, výborně čitelným tiskacím písmem. „Na obchodní akademii jsme měli jako předmět krasopis, takže jsem měl dobrou přípravu,“ vysvětluje přehlednost svých zápisů.

Milan Beňa do kroniky zaznamenává utkání, zpracovává tabulky i vylepuje novinové články. Foto: Petr Komárek/Hanácké noviny

Na jednotlivých stranách, pokud to jde, nešetří ani fotografiemi. „Jsou základem každé správné kroniky. Bez nich to nejde,“ zdůrazňuje.

Do devadesáti hodlám psát

Svůj první zápis do kroniky házené pořídil 28. května 1958. Litovelský tým české házené sehrál zápas v Kokorách na Přerovsku a Beňa o jeho průběhu na věčnou památku sepsal referát. Pracoval na něm doma, kde se odbývala a odbývá i jeho veškerá další kronikářská činnost. Píše stále ručně, bez pomoci počítače.

Co se však pro něj změnilo, je obtížnost shánění podkladů pro kroniku. Dříve si je jako organizační pracovník opatřoval snadno. Dnes musí počkat, až mu je přinesou mladší kolegové nebo až se objeví v novinách. „Do svých devadesáti let hodlám v psaní kroniky pokračovat. Pak bych to rád předal svému nástupci,“ prozradil Milan Beňa, který jako kronikář nikdy nedostával žádnou finanční odměnu.

O pohár z roku 1960 se hraje dodnes

Milan Beňa stál v roce 1960 také u zrodu prestižního turnaje s názvem O pohár města Litovle. Zařídil výrobu skleněné trofeje, ke které se rok co rok na štítek přidávají jména nových vítězů. Do Litovle se o prvenství jezdí ucházet mužstva z Česka i ze zahraničí. Letos v srpnu se o trofej (na snímku) bude bojovat již pošedesáté.