Kaplička sv. Otýlie v Čechůvkách je čtvrt století opět cílem poutí

Působivě je do hanácké krajiny zasazena barokní kaplička sv. Otýlie. Stojí na návrší za prostějovskou místní částí Čechůvky u silnice vedoucí z Prostějova do Přerova.

Kaplička sv. Otýlie v prostějovské části Čechůvky. Foto: Hana Bartková

Původně v těchto místech už v 11. století stával dřevěný kříž. Ve 14. století ho nahradila dřevěná kaplička Nanebevzetí Panny Marie. Její špatný stav vedl olomouckou konzistoř začátkem 18. století k vydání rozhodnutí o zbourání objektu.

Kralický farář František Antonín Nedoman zde nechal v letech 1721–1722 vybudovat zděnou kapličku. Stavbu dokončil jeho nástupce, kralický děkan a farář Antonín Josef Dreser. Kapli slavnostně 27. února 1727 vysvětil a inicioval její zasvěcení sv. Otýlii, jelikož pocházel z Vyškova, kde byl rozšířen kult této světice. Našli se také jeho podporovatelé a zároveň „donátoři“ dokončení čechůvské kapličky. Patřili mezi ně vyškovský měšťan Jan Kalla a členka klarisek Otýlie Kowlowská. Právě v klášteře olomouckých klarisek nechal děkan Dreser zhotovit oltářní obraz sv. Otýlie. Vzácnou malbu na jaře roku 1991 někdo odcizil. Nový oltářní obraz sv. Otýlie pořídili čechůvští rodáci a farníci v roce 1994. Autorkou olejomalby je olomoucká malířka Vladimíra Stratilová.

Svatá Otýlie! Požehnej světlu mých očí!

Sv. Otýlie byla ochránkyní nemocných s očními chorobami. Je zobrazena s lilií (znak čistoty), berlou (představená kláštera), otevřenou knihou s očima (výraz jejího zázračného uzdravení ze slepoty) a chlebem (znak dobročinnosti). V minulosti se v blízkosti kapličky nacházela studánka, v 19. století však její pramen vyschnul, a byla proto zasypána.

Opravy, úpravy, rekonstrukce

V roce 1885 přišla rozsáhlá rekonstrukce kapličky. Interiér ozdobily nástěnné podobizny sv. Cyrila a sv. Metoděje. Čechůvští o svoji kapličku dobře pečovali zvláště v době mezi dvěma světovými válkami. Měla svůj fond na opravy i správce. Poslední rekonstrukce proběhly v letech 2006–2007, kdy kaplička dostala novou střechu, makovici, okapy a izolaci.

Mešní indult olomoucké konzistoře z 26. února 1893 povolil konání dvou mší ročně. Jedna probíhala v době křížových dnů (před svátkem Nanebevstoupení Páně, čtyřicet dnů před Velikonocemi jako prosba o Boží ochranu a úrodu na polích), druhá v době poutí.

Čechůvské poutě ke sv. Otýlii

Čechůvské poutě bývaly v minulosti slavné, chodila na ně procesí vedená kněžími i ze sousedních farností. Konaly se první neděli po Božím těle (slavnosti Těla a Krve Páně) od roku 1621 jako výraz poděkování za záchranu úrody.

V neděli po svátku Božího Těla 25. června 1620 se nad Prostějovem objevila hejna kobylek sarančete stěhovavého. Obyvatelé je zvoněním a křikem zahnali až do úvozu kapličky, tam na ně naházeli slámu a zapálili. Ohněm kobylky zničili a úrodu zachránili.

Poutě se konaly až do poloviny padesátých let minulého století. Obnoveny byly 5. června 1994 u příležitosti posvěcení nového oltářního obrazu a následně se znovu staly tradicí. Letošní událost proběhla 23. června. Mši svatou celebroval v kapličce správce vrahovické farnosti Josef Glogar.

Kaplička ve stínu lip

Kaplička sv. Otýlie je nemovitá kulturní památka. Je majetkem města Prostějova a spravuje ji římskokatolická farnost Prostějov-Vrahovice. Rostou u ní dvě lípy malolisté. Lípa před vchodem, takzvaná Čechůvská lípa, je od roku 1988 památným stromem. Strom o výšce patnácti metrů, šířce kmene přes tři metry a stáří asi sto padesáti let významně dotváří kolorit kapličky.