Nová ředitelka Flory: Chceme modernější výstavy pro mladší návštěvníky

Výstaviště Flora Olomouc poprvé v jeho historii vede žena. Od července je jeho novou ředitelkou Eva Fuglíčková. „Olomoucké parky jsou úžasné. Lidé potřebují zeleň, a nejen proto, aby se v ní schovali v parném dni. Olomoučané tento prostor využívají, pořádají se tady různé kulturní a společenské akce. Chtěli bychom proto, aby parky sloužily především lidem,“ říká v rozhovoru Eva Fuglíčková.

Eva Fuglíčková ve společnosti Výstaviště Flora Olomouc působí od roku 2017. Foto: Zdeněk Slavotínek/VFO

Jste první žena ve vedení výstaviště, je to výhoda?

Člověk si to uvědomí, když do toho jde. Nevím, jestli jde o výhodu, spousta žen takové posty zastává. Jsem Slovenka a moje sestra to připodobnila k tomu, že na Slovensku je první prezidentka a já jsem první ředitelka na Floře (směje se). Takhle se na to ale nedívám. Budu se snažit, aby vše fungovalo. Je ovšem fakt, že ženy to mají těžší v tom, že nemají doma nažehlené košile, musejí vytvářet teplo rodinného krbu. Nechtěla bych se toho ale vzdát, rodina je pro mě důležitá.

Po odvolání vašeho předchůdce Jiřího Uhlíře jste byla vedením výstaviště pověřena. Byl to tedy logický krok přihlásit se do výběrového řízení?

Asi to byl logický krok. Trochu jsem se tomu bránila, velice dobře se uvědomuji obrovskou zodpovědnost. Už jen tím propojením parků a výstaviště, což zároveň poskytuje jedinečnost celého areálu. Popravdě řečeno, nešla jsem do toho nijak urputně a možná právě proto to vyšlo. Jsem si vědoma obrovské výhody – znalosti problematiky společnosti.

Jakou koncepci jste komisi předložila?

Myslím si, že jsem je oslovila tím, že mám vhled do zahradnictví i výstavnictví. Nicméně, je zpracovaná územní studie, které bychom se chtěli držet. Snažila jsem se předestřít v jistém horizontu jen to, co je opravdu možné. Ale je mi jasné, že bez podpory města i dalších příslušných institucí a zejména podílu dotací nebude možné plánované investice uskutečnit.

V jakém stavu výstaviště i parky jsou?

Zelený prstenec historických parků, o které výstaviště pečuje a má ve své správě, je opravdu dlouhodobě podfinancovaný a na parcích je to vidět. A to přesto, že se začalo investovat, dělali se záhony z přímých výsevů, letničkové záhony, záhony u pavilonů G a H. Teď jde jen o to, aby se restart, který byl započatý, rozvíjel dál. Také se velice zlepšil úklid, i když to je zrovna věc, kdy musí návštěvníci začít u sebe a ne jen kritizovat, že tam či onde je nepořádek. To se zatím bohužel neděje a tím, že jsou parky veřejné a otevřené i v noci, tak jsou tomuto nebezpečí vystavené.

Výstavy na Floře se snaží ukazovat aktuální floristické trendy. Foto: Zdeněk Slavotínek/VFO

Jaká je vaše představa, kam by měla Flora dát směřovat?

Parky jsou odrazem toho, kolik peněz výstaviště má. Máme dobrý tým zahradníků, kteří se dovedou o parky starat velmi dobře, v revitalizaci je ale nutné pokračovat. Zrekonstruovala se oranžerie, do konce roku se ještě zrevitalizuje zeleň okolo ní. Teď pracujeme na projektu cestní sítě v jižní části Smetanových sadů. Pustili jsme se do revitalizace prostoru mezi pavilony A a E, který se o výstavách hodně využívá, je to jakási odpočinková zóna. Návštěvníci tam nebyli v úplně komfortním prostředí. Něco se už udělalo do jarní etapy Flory, něco do letní. Zvýšený záhon a nástupní plocha před pavilonem E budou hotovy do konce roku a vyřeší se i povrchy. Rekonstrukce by měly taky ukazovat moderní zahradnické technologie.

Co je největším problémem?

Pořád bojujeme s penězi. To je opravdu asi nejzásadnější věc. Trochu je problém se zaměstnanci, což je dané situací na trhu práce a my potřebujeme opravdu kvalifikované zahradníky i další zaměstnance. Je ale taky potřeba propojit a nastartovat parky a výstavy a tady jsme na začátku. Naposledy to tak fungovalo v šedesátých až osmdesátých letech minulého století, kdy parky kvetly a výstavy byly bohaté. Jenže to sem tekly neuvěřitelné peníze, které kdybychom dnes měli, tak jsme lidově řečeno dávno za vodou. Rádi bychom prohloubili spolupráci s odborníky ze zahradnického oboru, aby Flora opět byla výlohou zahradnického oboru.

Jak těžké bude představy naplnit?

Je to běh na dlouho trať, na několik let. Důležité ale je, že je vše už nastartované.

Chystáte se držet studií k budoucnosti výstaviště, Smetanových sadů a rozária u botanické zahrady? Mluvilo se třeba o tom, že v rozáriu bude kavárna…

Rozárium se konečně podařilo stabilizovat. Protékaly bazény, plachty nebyly funkční, a to se povedlo napravit. Další etapa je opět odvislá od peněz – myšleno kavárna a vytvoření zázemí pro zahradníky. Není to ale jediné místo, kde je potřeba zapracovat. Potřeba je také obnova skleníků. Tam se snažíme dát dohromady podklady pro studii. Sbírkové skleníky mají krásné rostliny, v mnoha případech ojedinělé exponáty, které nikde jinde v ČR nejsou, ale to prostředí potřebuje obnovu. Kdyby se povedlo v horizontu dvou tří let získat peníze, byl by to obrovský úspěch. Nehledě na to, že skleníky jsou zajímavým turistickým cílem, kde se může konat i řada akcí. Jsou tedy potenciálně i zdrojem nemalých financí.

Výstaviště Flora má na starosti i péči o olomoucké parky. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Počítáte ještě se stavbou pavilonu B?

Pavilony, které tady jsou, ať je to pavilon G nebo H či E, jsou za hranicí životnosti. Trochu se do nich investovalo, ale jen tak, aby byly provozuschopné. Pavilon B je finančně velmi náročný, jeho stavba vychází okolo půl miliardy. Takže si logicky klademe otázky využitelnosti a údržby. U pavilonu E se počítá s novou nástupní plochou a obnoví se i jeho okolní prostor, což mu přidá na atraktivitě. U pavilonů G a H ale budeme muset popřemýšlet, jakým způsobem k rekonstrukci přistoupit. Jestli je jen obnovit, nebo místo nich postavit nové konstrukčně lehké stavby, které budou esteticky zajímavější než ty, které tady jsou ze sedmdesátých let. Mám za to, ze moderní architektura by tomu prostoru prospěla.

Snažíme se, aby u nás rodiny s dětmi trávily víc času, uvědomujeme si, že si potřebujeme vychovat další generaci. Mám pocit, že jedna generace nám určitě už utekla.

Promění se podoba výstav?

Jedinečnost našeho výstaviště je v tom, že je zasazené do parku. Žádné jiné z výstavišť, kde se zahradnické výstavy konají (v Kroměříži, Litoměřicích nebo Českých Budějovicích) takovým honosným způsobem zpracovnou tematickou expozici v podobně velkém pavilonu nenabízí. Na tom chceme stavět. Na jaře jsme měli propojení skla, sklářského umění a květin, což bylo, myslím, velmi dobrou volbou. Chceme výstavu udělat modernější i v tom smyslu, že to nemusí být chodníčky, kterými budeme návštěvníky nutit chodit bez možnosti vrátit se. Chceme, aby v expozici mohli pobýt, proto tam jsou také občerstvovací zóny. Také chceme jít s florálními objekty do veřejného prostoru. Ať už jen po dobu výstavy nebo by to byly objekty ve spojením například s uměním. Zvažujeme i realizaci ukázkových zahrad, které by tam byly na dobu roku dvou.

Chystáte se nějak i generační obměnu návštěvníků?

To je velmi těžké, jsme v přerodu. Musíme se zavděčit starším návštěvníkům, ale zaujmout i mladší. To je základ. Už teď se snažíme dělat víc pro to, aby u nás rodiny s dětmi trávily víc času, uvědomujeme si, že si potřebujeme vychovat další generaci. Mám pocit, že jedna generace nám určitě už utekla. Takže chystáme například vědecko-výzkumný pavilon, řemeslné dílny, zajímavý doprovodný program…

Proč jsou výstavy ohraničené plotem?

Důvodů je několik, jedním z nich je, že by park nebyl uhlídatelný. Prodejcům, kteří nám přinášejí peníze, bychom nebyli schopni zajistit komfort, na druhou stranu bychom znevýhodnili vystavovatele v pavilonech. Snížilo by nám to tržby ze vstupného, spousta lidí by oželela vstup do pavilonu a šla by si jen nakoupit. A v neposlední řadě máme například problém i s kapsáři. Během výstav chodí areálem hlídky, ale přesto máme tak padesátku případů za den. Nedovedu si představit, jak by to vypadalo za jiného režimu.

Často zmiňovaným tématem jsou průchodky během výstav. Chystáte změnu?

Ano, je to věčně diskutované téma, které zatím ale nemá jiné řešení. Bez ohraničení parku se neobejdeme. Je to vázáno na elektrické přípojky, EET, wi-fi připojení, tohle jsou věci, které musíme vzít v potaz. Snažíme se, aby si lidé čím dál víc kupovali on-line vstupenky, aby jejich odbavení bylo rychlejší. Takzvané průchodky ale zachováme. Budeme se u nich snažit o přednostní vstup, ale kvůli zneužívání je zdražíme, ze 160 korun na 200. Nenašli jsme jiný mechanismus, lidé toho zneužívali. Je to ale jen pár dní v roce. V zahraničí jde o běžný standard. Když je ve městě výstava podobného charakteru, celé město se tomu přizpůsobí a akcí takzvaně žije.

Eva Fuglíčková (*1966)

Vystudovala Zahradnickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. Po studiích pracovala v olomouckém rozáriu, později přešla na výstavnický úsek. Následujících dvacet let působila zejména ve výstavnictví jinde. Na Výstavišti Flora Olomouc pracuje od roku 2017, nejprve v roli obchodní náměstkyně, od února 2019 byla pověřena řízením společnosti. V červenci se stala ředitelkou a předsedkyní představenstva městské akciové společnosti.