Přemnožení hraboši decimují hanácké lány. Hledá se řešení

Takovou kalamitu přemnožených hrabošů nemají mnozí zemědělci na Hané i dalších regionech s čím srovnat. Škodu prozatím odhadují mezi 30 až 50 procenty úrody. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil při likvidaci hlodavců výjimku na plošné rozmístění návnad, na nátlak Ministerstva životního prostředí a odborné veřejnosti ji následně Ministerstvo zemědělství pozastavilo.

Přemnožení hraboši znamenají menších výnosy zemědělců i hygienické a zdravotní riziko. Foto: Wikipedie

Hospodářské družstvo v Určicích na Prostějovsku škodu začátkem srpna odhadovalo ztráty 30 procent. „Ještě to spočítané není. Nic podobného jsme ještě nezažili,“ kroutil hlavou předseda družstva Josef Cetkovský. Hlodavci se zatím pustili do obilí a řepky. „Co bude další, se teprve uvidí. V sadech to teď nepoznáte, ale je riziko, že mohou ožrat kořínky zespodu. Zatím bojujeme,“ uvedl zemědělec. 

Čtyřletý cyklus a sucho

Na přemnožené hraboše si stěžovala i Danuše Vymětalová, farmářka z Břestu na Kroměřížsku. „Všechno sežrali,“ posteskla si. Důvodem je podle ní hlavně sucho. „Když sem tam prší, nateče jim do děr, vodu nesnášejí. Loni byl suchý rok. Taky mají čtyřletý cyklus a teď jsou na vzestupu,“ řekla pěstitelka.

Ondřej Synek z rodinné farmy na Prostějovsku uvedl, že některé polnosti bylo nutné zasenážovat. „Nejsou dravci, pro myši není přirozený nepřítel a přemnožily se. Dvacet procent plochy máme výrazně poškozených, je vidět, jak stébla stále mizí,“ přidal se mladý muž.

Hlodavci na Moravě

Že jsou přemnožení hraboši velký problém, připouští i Ministerstvo zemědělství. „Lokálně jsou místa s poškozením dosahujícím až padesáti procent úrody. Poškozen je zejména kraj Zlínský, Olomoucký a Jihomoravský. Extrémní výskyt hraboše byl na základě monitoringu provedeném ÚKZÚZ zaznamenán ve 41 okresech České republiky,“ sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý. V současné době jsou škody hlavně na obilovinách, ale s postupující sklizní se dají předpokládat přesun hrabošů i na další plodiny, jako jsou brambory, cukrová řepa nebo třeba kukuřice. „Škody jsou s průběhem sklizně postupně sčítány. V zasažených regionech lze vzniklými ztrátami na výnosech pohybujícími se v rozsahu třicet až padesát procent očekávat hospodářské škody,“ pokračoval mluvčí.

Zdravotní riziko i pro lidi

Farmář Ondřej Synek si posteskl, že doposud povolená dávka jedu je tak malá, že počet hrabošů nepotlačí. „Holemi je nepobijeme. Měla by vzniknout nějaká výjimka, poházet pole kvalitním jedem, protože dnes máte jedy se sníženým množstvím účinné látky a myši nemají chuť po tom jít,“ dodal. S tím souhlasí i Josef Cetkovský. „Bojovat lze jedině návnadami nebo použitím rodenticidů, ale další jiné možnosti nemáte. Nějaké podrývání nebo orba, to je jen částečné řešení,“ poznamenal. Že není orba při takovémto přemnožení účinná, zaznívá i z Ministerstva zemědělství. „Hraboši se začali přemísťovat z rozoraných pozemků na sousední pozemky a na místa s vegetací. Na mnoha místech aktuálně situace dosáhla takových rozměrů, že aplikace rodenticidů začíná být jedinou možností, jak omezit populaci tohoto škůdce,“ popsal Vojtěch Bílý.

Proti toxickému jedu

Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví. Některé studie podle resortu prokázaly, že hraboš polní přenáší zoonózy typu tularémie, leptospirózy, klíšťové encefalitidy, toxoplazmózy, spirochety a podobně. Počátkem zimy vnikají hlodavci i do sídlišť a zemědělských objektů, do zahrad a do okrajů venkovských sídel. Dostupnými studiemi byl prokázán jejich negativní vliv na zdraví obyvatelstva.

ÚKZÚZ povolil od srpna vyšší dávku přípravku a také jeho plošnou aplikaci s platností do prosince. Zejména volně rozhazované granule na nejvíce postižených místech ale vadí ochráncům přírody, myslivcům či ornitologům. Ačkoli použití rodenticidů musí zemědělci provádět v souladu s platnou legislativou, která případným negativním účinkům zamezí, kritizovalo výjimku i Ministerstvo životního prostředí. „Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí,“ upozornil ředitel odboru druhové ochrany na Ministerstvu životního prostředí Jan Šíma. Otrávit se mohou ptáci i další zvířata zemědělské krajiny jako zajíci nebo srnčí zvěř. Resort varoval i před otravami zvířat, která jsou predátory hlodavců.

Diskuze o povolení vyšších dávek návnad trvá

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) schválil v srpnu použití přípravku Stutox II ve zvýšeném množství. „Výjimka umožňuje, aby se dávka na jeden hektar přiblížila přibližně poloviční dávce přípravku Stutox I, který byl povolen až do loňského roku a který obsahuje stejnou účinnou látku. Nejde tedy o žádnou zásadní změnu oproti předchozím letům,“ uvedl ředitel odboru přípravků na ochranu rostlin Pavel Minář. Dávka se při aplikaci do nor hrabošů vyjadřuje jako počet granulí do jedné nory plus celková maximální dávka přípravku na hektar. „Dávka na jednu noru se výjimkou nemění. Vzhledem k obrovskému přemnožení hrabošů ale nepostačuje na mnoha místech k tomu, aby se dal přípravek aplikovat do většiny nor na pozemku. Zvýšení však stále nedosahuje hodnoty povolené až do loňského roku byla povolena u staršího přípravku,“ řekl Minář.

Zemědělci mají povolené umisťování návnad do nor hrabošů. Foto: www.sppk.sk

Kromě toho ÚKZÚZ vydal výjimku na plošnou aplikaci téhož přípravku v nejvíce zasažených okresech ČR, tedy rozhoz granulí, nikoli vkládání do nor. „Jde pouze o reakci na současné přemnožení a jde o povolení na dobu 120 dnů. Výjimka je spojena s řadou omezujících a ochranných opatření, která by měla riziko otrav necílových živočichů maximálně omezit. Pro lepší představu uvedu, že maximální dávka při rozhozu granulí je 5 kusů malých granulí na metr čtvereční. ÚKZÚZ bude v rámci svých kompetencí, samozřejmě, kontrolu správné aplikace provádět,“ doplnil Pavel Minář.

Ministr Toman: Příští rok může být ještě horší

Rozhodnutí vzbudilo kritiku, ozvalo se například Ministerstvo životního prostředí, ornitologové nebo ochránci přírody. „Chtěl bych, abychom s Ministerstvem životního prostředí a dalšími dotčenými orgány státní správy našli takovou metodu, jak zastavit hraboší kalamitu, která reálně existuje,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. „Pokud se totiž nepodaří hraboší populaci dostatečně eliminovat, hrozí, že při mírné zimě, kdy budou mít hlodavci příznivé podmínky, bude příští rok ještě katastrofálnější,“ dodal ministr.

Vícestranné jednání v pondělí 12. srpna však kompromisní řešení nepřineslo. Zemědělci tak mohou přípravek Stutox II aplikovat pouze cíleně do nor. S žádostí o výjimku pro rozhoz granulí se mohou obrátit odbor ochrany přírody a krajiny.