Partutovice, obec s vlastním počasím. Nahoře leží sníh, dole nic

Maršálkův větrný mlýn v Partutovicích na Přerovsku je vidět už zdaleka. Technická památka z první poloviny 19. století je výjimečná tím, že je stále funkční. Nejen za podíl na jejím uchovávání získala nedávno obec dvě ocenění v soutěži Vesnice roku Olomouckého kraje.

Maršálkův větrný mlýn v se datuje k roku 1837. Technická památka je výjimečná tím, že je stále funkční. Foto: Petra Pášová/ Hanácké noviny

Je červencové páteční poledne a větrný mlýn německého typu si se zájmem prohlížejí tři turistky. Počty zájemců se různí, v létě jich je nicméně víc než v zimě. „Někdy je to intenzivnější, třeba i dvacet lidí za den, někdy nikdo. Je ale pravda, že se turisté hodně vrací,“ vysvětluje Jan Kandler, jehož rodina stavbu vlastní. Historie stavby se datuje k roku 1837. „Můj praděda ho koupil v roce 1896, nejdřív měl mlýn na Radíkově a pak si koupil tenhle. Od té doby je v rodině,“ popisuje.

Když mám náladu, pustím si mlýn

Památka byla plně provozuschopná ještě v padesátých letech minulého století, pak ale přišly modernější stroje poháněné elektřinou. „Udržuji ho a občas, když mám náladu, si ho i pustím. Ale není to tak jednoduché, chce to asi dvě až tři hodiny práce, pak je půl dne srandy a pak zase tři hodiny uklízení. Meleme na prázdno, nechceme živit myši,“ směje se muž, jehož povoláním bylo tesařské řemeslo, a tak si umí spoustu věcí opravit sám. Říká, že je to dědictví, o které je potřeba se starat. „Někdy mi stát přispěje, ale jinak se o to starám sám. Hlavně aby to bylo funkční a zachoval jsem něco pro další generace. Že obec získala ocenění, mě těší,“ usmívá se Kandler. Mlýn je německého typu a lze jej celý otočit o 360 stupňů. „Je z dubového dřeva a je to o poctivé práci a kvalitním materiálu. V republice jich je několik, třeba Skalička má podobný, i Rymice. Ten náš je ale mimořádný tím, že by se pořád dala mlet mouka. Samozřejmě, muselo by se opatrně, je to už stařeček,“ doplňuje majitel.

Loni na podzim obec u příležitosti stého výročí vzniku samostatného Československa vybudovala odpočinkové pietní místo místo. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Občerstvení nad vesnicí

Na technickou památku upozorňují cedule už při příjezdu do obce. „Vede tady cyklotrasa, lidé z okolí o něm vědí. Před asi šesti lety u něj vlastníci otevřeli i kiosek a návštěvnost stoupá. Větrný mlýn je určitě dominantní stavbou. Je jedním z nejvyšších bodů, hned vedle je varta, nejvyšší bod vesnice,“ přidává partutovický starosta Jaroslav Šindler. Větrný mlýn s šestnáct metrů dlouhými křídly, se promítl i do obecního znaku. „Je na něm stříbrný větrný kříž a součástí je i mikulášská berla, která značí náš kostel, zasvěcený svatému Mikuláši,“ přibližuje.

Rozdílné teploty na opačných koncích vesnice

Když Jaroslav Šindler Partutovice popisuje, říká, že jde o krásnou, malebnou vesnička v podhůří Oderských vrchů. Charakteristický je pro ni členitý reliéf s rozdílnou nadmořskou výškou. „Dole začínáme na nějakých čtyři sta šedesáti metrech nad mořem a navrchu je až nějakých pět set osmdesát. Takže celkové převýšení přes vesnici je přes sto metrů, což je netypické,“ upozorňuje na zajímavost. Rozdíly v počasí mezi spodním a horním koncem vesnice bývají podle něj značné, zejména v zimních měsících. „Dole sníh není a nahoře je ho třeba půl metru. Taky tam dost fouká, i proto tam postavili mlýn,“ dokresluje.

Součástí statku s mlýnem je i malé muzeum kol. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Vzpomínka na Československo chyběla

V minulosti ještě k obecním atrakcím patřily lyžařské vleky. Vlek byl lákadlem, v okolí nic takového nebylo. Dnes jsou naopak pyšní na školku a malotřídní základní školu, obě zařízení se navíc před pár lety povedlo opravit. Loni na podzim pak obec vybudovala odpočinkové pietní místo u příležitosti stého výročí vzniku samostatného Československa. „Je to vzpomínka a vyjádření úcty. Na zastupitelstvu jsme si řekli, že nám na obci takové památné místo se vzpomínkou na vznik republiky a světové války chybí. Dělali jsme to bez projektu, ale myslím si, že se dílo podařilo. Je to místo, kam lidé přijdou, nechají tam vzpomínku, posedí tam chvíli,“ míní Jaroslav Šindler.

Kanalizace za 50 milionů

V soutěži pořádané Olomouckým krajem nebyly Partutovice nováčkem. Už v roce 2008 získala obec Oranžovou stuha za spolupráci se zemědělským subjektem. Letos se do soutěže přihlásila po jedenácti letech. „Měli jsme obrovskou radost. Jednak jsme získali Zlatou cihlu v kategorii obnova kulturních památek, to se týkalo mlýna, a v celkovém pořadí jsme skončili třetí. Za sebe můžu říct, že jsem naprosto spokojený, vyšší metu jsem ani neočekával. Byly to měsíce příprav a musím za to všem poděkovat. Nejdříve lidé váhali, ale pak na nich bylo vidět, že z toho mají radost a že si uvědomují, co jsme za poslední roky udělali. Tak proč se s tím nepochlubit,“ vzpomíná Jaroslav Šindler. Do budoucna by se rád ucházel ještě o lepší umístění.

Znak Partutovic tvoří zelený štít a v něm stříbrná růžice větrného mlýna přeložená zlatou berlou. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Vedení Partutovic i s malým rozpočtem zamýšlí zrekonstruovat výletiště na místním hřišti, kde chybí zastřešení a větší zázemí. K těm větším a taky finančně nákladnějším projektům patří kanalizace. „Je to časový horizont několika let, nejdřív se začne v roce 2022. Bez finanční podpory státu ale nejsme schopni ji vybudovat. Víme už teď, že náklady budou okolo padesáti milionů korun,“ doplňuje starosta Partutovic.