Do Olomouce chceme dostat více květin

Olomoucké parky čeká nevyhnutelné kácení i nové výsadby. Město musí dohnat zanedbanou péči o stromy za poslední desítky let. Zásahy otevřou nové průhledy a hlavně mají zeleň omladit. Mimo Olomouc je zase výzvou boj s kůrovcem, který ničí městské lesy. „Největší příčinou je sucho, voda se v krajině neudrží a do vyschlého porostu vletí kůrovec. Snažíme se ho omezovat a zároveň vysazujeme lesy smíšené,“ říká náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec, který má na starosti mimo jiné oblast životního prostředí.

Co trápí městské lesy? Sucho, kůrovec a václavka, říká náměstek primátora Aleš Jakubec. Foto: HN

 

Patrnou změnou při procházení olomouckými parky je jejich cílené prosvětlování. Jaká je za tím myšlenka?

Prosvětlování není ani tak prvořadým cílem, ale spíš průvodním jevem. Jde o to, že v parcích rostou sice krásné, velké stromy, ale mnohdy jsou za hranicí životnosti nebo se k ní blíží. Bude proto potřeba je odstranit, navíc by mohly být nebezpečné. Připravujeme pěstební opatření, kdy by do roku 2022 mělo dojít k omlazení parků. Je logické, že kácení budí emoce obyvatel, lidé často se stromy žijí. Pokusíme se to tedy rozvrstvit do více let, aby pěstební zásahy byly postupné. Potřebné je to i kvůli chráněným živočišným druhům, které musejí dostat čas se přestěhovat.

Bude se i dosazovat?

Samozřejmě. Ne úplně přesně do těch míst, odkud dřeviny odstraníme, ale s ohledem na obnovení kompozice porostů. Více se také bude dbát na skladbu stromů, protože když se podíváte do Čechových sadů, stojí tam třeba čtyři pět jehličnanů, které vytvořily nepěknou spleť s větvemi jen zvenku. Podobné je to i s některými tisy. Dokončíme rovněž obnovu michalského stromořadí, tedy hlavní aleje v Bezručových sadech. To znamená, že budou odstraněna torza jírovců, aby nově vysazené javory měly dostatek místa pro svůj růst a vývoj. Zásahy dřevin v břehovém porostu Mlýnského potoka budeme chtít i po Povodí Moravy.

Jak zásadní je to krok ve výměně skladby stromů v centru města za poslední roky?

Péče o parky byla v posledních více jak čtyřiceti letech podceněna. S nápravami této minimální až nulové péče o dřeviny začalo město již v roce 2009. Větší změny však teprve nastanou a předpokládám, že veřejnost je zaregistruje a bude se na ně ptát. Na druhou stranu před časem v parku ve Wolkerově ulici nedaleko zastávky spadl obrovský strom, u kterého se to nepředpokládalo, naštěstí směrem do parku, ale co kdyby spadl do cesty. Nechci strašit, nicméně rizika jsou.

Jaká je budoucnost složení záhonů v nedávno obnovené Rudolfově aleji?

Záhony se dávají do podoby, kterou navrhl architekt Sendler. Jde o projekt štěrkových záhonů vysazených z trvalek, travin a cibulovin přírodě blízkým způsobem, s cílem postupného nakvétání po celou dobu vegetace. Osobně jsem spíš zastánce tradičnějších květinových výzdob, je to úhel pohledu. Pár let tam teď bude „divočejší provedení“, není to ale nic, co by se pak nedalo změnit. Výstaviště přepokládá velké zvýšení počtu květin i v jiných částech Smetanových sadů.

Uvažuje se v souvislosti s olomouckými parky o něčem novém? Mluvilo se například o lávce přes koleje směrem ke zbouraným sladovnám u nádraží Nová Ulice.

Lávka nebude. Podle mě je to dobře, protože využití trati není tak velké, aby tam měla být lávka. Navíc by se jako bezbariérová stavěla s výtahem, což by bylo velice drahé. Ve Smetanových sadech se pokračuje s rekonstrukcí oranžerie. Rovněž jsme zadali územní studii, která se bude zabývat uspořádáním areálu výstaviště Flora včetně otázky parkování. V Bezručových sadech, ve směru k ulici Kosinova, Flora řeší možnost obnovy malého vodopádu tekoucího po skále pod hradbou. V Čechových sadech se zase bavíme o obnově veřejných toalet poblíž dětského hřiště. To by se mohlo podařit příští rok. Pak ještě zůstávají k realizaci následné etapy výstavby rozária, restaurování památníku u Wolkerovy ulice včetně terénních úprav a další. Práce je tak v naších parcích skutečně dost.

Jak to nyní vypadá s projektem nazvaným Zelená brána zaměřeným na obnovu zeleně? Kdy by mohla Lipenská ulice a třída Kosmonautů vypadat jinak?

Usilovali jsme o dotaci, ale zatím to nevyšlo. Budeme se proto snažit při druhém kole dotací. Projekt Zelená brána tedy zatím zůstává a čekáme na výzvu ministerstva životního prostředí a upřesňující informace Státního fondu životního prostředí.

Nepřehlédnutelným by v budoucnu mohl být zatím velmi mladý Holický les. Kdy by se mohla lokalita více zapojit do města, třeba stavbou cest nebo cyklostezek?

Firma, která les vysadila, se o něj starala podle smlouvy tři roky. Dohoda vypršela minulý rok, proto jsme znovu zadali výběrové řízení na péči na další dva roky a vyhrála stejná společnost. Pokud jde o projekt cyklostezek, je zde velká investice spočívající v lávce přes trať, která se musí udělat z Holice. Pohybujeme se kolem třiceti milionů. Realizace by snad měla proběhnout v příštím roce. K doplnění ostatními cestami je potřeba, aby stromy ještě povyrostly, ať je důvod tam chodit. Firma sice musela vyměnit více jak polovinu sazenic, ale teď už se stromy a keře ujaly a mělo by to být vidět.

Zoo musela kácet kvůli kůrovci. Trápí i městské lesy?

Strašně moc. Je to obrovský problém. Primární problém je však sucho. Kůrovec napadá suchem oslabené stromy, oslabené smrky končí a bývají nahrazeny jinými stromy. Akciová společnost Lesy města Olomouce už několik let vůbec nedělá plánovanou těžbu, protože jen ta nahodilá, nutná kvůli kůrovci, několikanásobně překračuje etát, tedy těžební výměr. Třeba v oblasti Huzové, kde máme také lesy, vznikají rozsáhlé holiny. Je otázka, jestli v době vysazování nedošlo k chybě, když se sázely jen smrky, což je ale zase nejlepší strom z hlediska výtěžnosti. Teď to budou více borovice a lesy smíšené. Při boji s kůrovcem je prioritou aktivní vyhledávání napadených stromů, jejich těžba a asanace napadeného dříví. Problém je i václavka. Tato houba, kterou známe většinou jinak, má podhoubí dlouhé desítky metrů a napadá právě suchem oslabené smrky.

Jste pro zeleň v centru města? Po obvodu Dolního náměstí jsou akáty, u radnice je ale nutné omezit se na stromky v květináčích nebo květiny.

Pokud by se udělala anketa mezi lidmi, jestli chtějí zeleň na Horním náměstí, věřím, že osmdesát procent řekne ano. Narážíme na podobu náměstí a autorská práva architekta Šépky, stejně tak na názor Národního památkového ústavu, který říká, že jde o náměstí italského typu, kam stromy nepatří. Ředitel památkářů navrhoval zchlazení v blízkých parcích a architekt zase obrovské bílé plachty nad náměstím… Mně by zde stromy v rozumné míře nevadily, ale je to asi nerealizovatelné. Nově by tu měly být umístěny větší truhlíky. Tedy pokud bude souhlas památkářů.

Na olomouckém Horním náměstí nově stojí přenosné nádoby s letničkami. Foto: www.olomouc.eu

Radnice s Olomoucí spojuje označení „město květin“. Jak tuhle značku udržet? Na třídě Svobody se objevuje květinová výsadba, například na tržnici nebo v některých částech parku lze ale narazit na opuštěné květináče. Uvažuje se nějak o obnovené výsadbě?

U projektu Zelená brána nepůjde jen o stromy, ale také o patra keřů a kvetoucích bylin. Nevzhledné truhlíky jsou ve skutečnosti betonové zábrany sloužící čistě k dopravním omezením stání nebo najíždění vozidel. Následně byly svépomocí osázeny. Snad brzy budeme mít jiné řešení. Květiny ve městě jsou vlastně jen o penězích. Na péči o zeleň ve městě dáváme ročně asi osmdesát milionů korun. Snažíme se tento rozpočet, i když bych to osobně uvítal, nezvyšovat. Peníze na tuto péči dáváme výstavišti Flora, které se stará zejména o parky. Zbylou zeleň udržují Technické služby, případně další menší firmy.