V Odrlicích chmel sušili v jedinečné budově. Pořád v ní byl průvan

Odrlická sušárna chmele je dokladem toho, že pivovarnictví a pěstování chmele k Hané patří. Bez kolektivu nadšenců kolem Elišky Dostálové by ale památka v části Senice na Hané možná už nestála.

Odrlická „suška“. Unikátní stavba, která kombinuje dva typy sušení chmele. Foto: O. Zuntych/Hanácké noviny

Budovu z konce 19. století roky chátrala. Pak ji v roce 2009 koupilo občanské sdružení Aktiv+, které po změně na spolek nese jméno Hanácká aktivní společnost. „Tenkrát to bylo na spadnutí, provizorně zastřešené. Začali jsme statikou, dnes už je i pořádná střecha. Práce je ale pořád hodně. Například část sušičky je podsklepená, jenže strop nad sklepem má díry, musíme to zabezpečit,“ přibližuje stav čtyřicet let chátrající nemovitosti členka spolku Eliška Dostálová. Na „sušce“ se podepsal požár z roku 1953 a zestátnění na konci 60. let.

Třípodlažní sušárna z nepálených cihel je unikát. „Budova je jedinečná, jiná taková na Tršicku není. Jinde jsou sušky jako upravené komory, ale tato jediná je celá stavěná k účelu sušení chmele. Tenkrát to dělali studenou cestou, proto jsou zde úzká a konická okna zajišťující neustálý průvan,“ ukazuje Eliška Dostálová.

Metodu, kdy chmelové šišky vysychají rozložené po podlaze, v roce 1928 doplnil další způsob založený na sušení horkým vzduchem. Pec tak stavbě přidala na originalitě, protože sušárny vybavené topeništěm se budovaly jako novostavby.

Staroštíkův odkaz

Sušárnu chmele postavil někdy v poslední třetině 19. století Jan Staroštík. V Odrlicích na něj vzpomínají jako na šikovného a aktivního sedláka. Dlouhá léta také starostoval. „Na grunt číslo 4 do Odrlic se přiženil v roce 1857 a brzy po svatbě začali s ženou zvelebovat celý statek. Rozšiřoval chlévy, přikupoval pole. Pak také postavil sušárnu chmele,“ líčí Eliška Dostalová, která je duší celého projektu obnovy. Surovinu dodával Staroštík do Litovle, kde bylo přes padesát domů s právem várečným.

Ve Staroštíkových zápiscích se dočetla, že roku 1880 si z Tršic přivezl sazenice chmele, které v Odrlicích zasadil. „V pamětech píše, že pěstování chmele byl dobrý počin. Zřejmě to vynášelo. V Tršicích zasadil Hynek Florik chmel v roce 1861, tady byl první Jan Staroštík,“ dodává správkyně sušičky. Tehdy se v tršické oblasti pěstovalo také v Cholině. Chmel ale dnes zůstal jen v Senici.

Snahou spolku je ve skromném muzeu připomínat, jak se na vesnici v 19. a 20. století hospodařilo. První patro by mělo být do budoucna věnované chmelu a pivovarnictví.
Aktiv+ v roce 2015 uspěl v soutěži Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v kategorii záchrana památky. „Za čtyři roky se proinvestovaly asi tři miliony korun z různých podpůrných programů, ale i z darů od soukromých osob či prostředků členů sdružení,“ napsali k ceně památkáři. Hanácká aktivní společnost však pořád hledá peníze a sponzory.