Olomoucké mauzoleum po opravě hlídají kamery, vandalství mají zamezit i strážníci

Jihoslovanské mauzoleum v Bezručových sadech v Olomouci nelze minout bez povšimnutí. Po opravách doslova září novotou. Zbývá rekonstrukce krypty a uložení pozůstatků vojáků z první světové války.

Historie jihoslovanského mauzolea v olomouckých Bezručových sadech se datuje k roku 1926. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Při druhé etapě navracení památníku do původní pracovali dělníci kromě obnovy zdiva i na interiéru kaple. „Od základových konstrukcí až po podlahu je provedená rekonstrukce,“ řekl Stanislav Štorch z firmy, která rekonstrukci dělala. Mauzoleum předtím podle něj působilo žalostně. „Stavební konstrukce byly v dezolátním stavu, dožilé, veškeré kameny, spárování, malta byly destruovány. Bylo to tady pokálené, člověk měl až strach sem vkročit, aby něco nedostal,“ uvedl.

Nově pomník hlídá šest kamer napojených na pult městské policie. Posílit zde mají i pravidelné hlídky strážníků. „Mělo by to eliminovat výskyt osob bez domova a případné projevy vandalství. Pokud se někdo rozhodne poškodit památku, tak tomu asi nezabráníme, nicméně budeme mít dostatek důkazních prostředků, které bychom mohli předat státní policii k šetření,“ upozornil ředitel Městské policie Olomouc Pavel Skalický.

Stavba není jen pietním místem, pravoslavná církev tu sloužila a slouží bohoslužby. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Primátor města Olomouce Miroslav Žbánek sdělil, že by mělo mazoleum figurovat mezi místy, kde se budou konat setkání na počest padlým vojákům.

Bohoslužby pravoslavné církve

Jihoslovanské mauzoleum ale není jen pietním místem, pravoslavná církev tu sloužila a slouží bohoslužby. „Mše se tady konaly až do války, do roku 1942, kdy byla naše církev zakázána a krátce po válce, až do padesátých let, kdy se pak z politických důvodů sloužit přestaly. Souviselo to s tím, že Jugoslávie byla v nemilosti u komunistického vedení a bohužel jsme tomu nátlaku podlehli. Památník byl za minulého režimu jakýmsi černým svědomím nejen Olomoučanů, kteří dopustili jeho devastaci, ale i nás pravoslavných, kteří jsme zde bohoslužby nesloužili,“ řekl Petr Novák, bývalý duchovní správce církevní obce pravoslavné církve v Olomouci.

Památník byl černým svědomím Olomoučanů, říká bývalý duchovní správce církevní obce pravoslavné církve v Olomouci Petr Novák. Na snímku zrestaurovaná kaple. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Scházet se znovu začali v roce 2000. „Bylo to z inciativy věřících, kteří se dozvěděli, že tady jsou pravoslavné hroby a požádali mě, abych se s nimi modlil. Vždy jsme se pomodlili a i trochu uklidili. Stav památníku byl velmi neutěšený, osobně jsem se vždy hodně styděl za to, jak vypadá. Teď jsem spokojený, je to nádherná a důstojná rekonstrukce tohoto zádušního chrámu,“ doplnil s tím, že i dnes se do na místo chodí pravidelně modlit, zejména s věřícími srbské národnosti. „Bohoslužby se sloužily na Vidovdan, srbský státní svátek 28. června, a na Den republiky, který je 28. října. Budeme v tom pokračovat,“ dodal.

Obnova památníků dosud přišla na 6,5 milionu korun. Z toho tři miliony dalo Ministerstva obrany při rozdělování peněz na péči o válečné hroby. Poslední plánovaná část oprav počítá s restaurováním rakví, případně vytvořením jejich kopií a odborným ošetřením ostatků. V kryptě budou opraveny podlahy, omítky a elektroinstalace, případně budou staticky zajištěny narušené konstrukce. Odhadovaný rozpočet pro třetí etapu je 5,5 milionu korun.

V kryptě je uložených přes tisíc vojáků

Památník československo-jihoslovanského přátelství je v olomouckých Bezručových sadech od roku 1926. Tehdy bylo rozhodnuto vybudovat společnou hrobku všech jihoslovanských vojáků, kteří bojovali za první světové války na straně Rakouska-Uherska, zemřeli v lazaretech a byli pohřbeni na území Moravy nebo Slezska. V podzemní kryptě jsou v dřevěných rakvičkách uloženy ostatky 1 224 jihoslovanských vojínů pocházejících hlavně z tehdejší Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska (včetně Vojvodiny) a Slovinska. Malý počet pak z Černé Hory a Makedonie. Mezi nimi bylo identifikováno i několik Čechů, příslušníků české menšiny v Chorvatsku. Zvláštní část z celkového počtu tvoří 37 srbských zajatců.