Vřesovice mají moderní školu, která na se na venkově jen tak nevidí

Na tenhle začátek školního roku nezapomenou. Děti z Vřesovic na Prostějovsku se letos začaly učit v nové budově, která vyrostla vedle staré školy, někdejší fary. V regionu nemá obdoby.

Základní škola ve Vřesovicích na Prostějovsku se po rekonstrukci rozrostla a po výrazně proměnila. Vedle budovy někdejší fary vznikla současná přístavba, ve které našly zázemí žáci dvou tříd a jsou zde také učebny informatiky a angličtiny. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Ve vřesovické škole děti navštěvují první až pátou třídu. Aktuálně je zapsaných šedesát žáků. „Dvě třídy jsou malotřídní, dohromady se budou učit prvňáci a páťáci, třeťáci a čtvrťáci. Druhá třída je samostatně,“ řekla ředitelka Dagmar Halašová.

Od začátku chtěli v obci pojmout přístavbu ke škole v současném duchu. „Hodně do toho vstupovali památkáři, bývalá fara je chráněný objekt. Chtěli jsme ale, aby nová část byla moderní a přitom starou architekturu nenarušila,“ uvedla ředitelka. V přístavbě tak vznikly dvě nové třídy a učebny informatiky a angličtiny. Z původních tříd budou školní družiny se zázemím pro vychovatelky, místo pro hraní a odpočinek po výuce dostali i žáčci. Kromě toho slouží stará budova i pobočce základní umělecké školy z Němčic na Hané, seniorům a faráři. „V dvorním traktu vyrostlo ještě nové hřiště. Děti ho budou určitě využívat, ale přijdou si tam pohrát i ty z mateřinky. Jsem nadšená, je to široko daleko jedna z nejhezčích škol,“ pochvalovala si Halašová.

Ve dvorním traktu je nové hřiště. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Za pravdu ji dala i jedna z maminek. „Starší syn odsud odešel na druhý stupeň do Prostějova a druhý teď začal chodit do druhé třídy. Oproti dřívějšku je to velký rozdíl. Krásné zázemí, barevné třídy, moc hezké,“ řekla Eva Hynková.

Církevní učiliště pro zedníky

Základní škola působila ve Vřesovicích do roku 1985, dětí však začalo ubývat, a proto zavřela. S nápadem znovu ji obnovit přišlo vedení obce před šesti lety. Nakonec se to povedlo na někdejší faře, která byla v té době už sedmým rokem prázdná. Dříve v ní sídlilo bylo církevní zednické učiliště. „Učilo se v přední části budovy, která byla opravená, vzadu byly chlévy. Jenže když tehdejší kněz zemřel, učiliště se přesunulo do Prostějova a budova zůstala opuštěná. Tehdy jsme se dohodli s arcibiskupstvím, že nám ji bezúplatně převedou,“ vysvětlil vřesovický starosta Josef Fica. Po nejnutnějších opravách se sem opět vrátily děti. „Chtěli jsme, aby si ještě předtím, než půjdou do velké školy do Prostějova, k obci vybudovaly nějaký vztah. Jezdily se domů už jen vyspat, neměly tady ani kamarády,“ zdůvodnil starosta.

Zahájení školního roku ve vřesovické základní škole. Foto: archiv školy

Nelehké začátky obnovené školy

Začátky nebyly jednoduché. „Obcházeli jsme rodinu od rodiny, aby rodiče děti zapsali do vřesovické školy. Učilo se ve dvou třídách, nebylo tady nic. Postupně se ale počet dětí navyšoval a o školu začal být zájem. Předchozí ředitelka paní Bradová dala škole výborný základ. Protože bylo potřeba rozšířit i prostory školy, nechali jsme udělat projekt,“ přidala Dagmar Halašová. O prázdninách si při hodech mohli lidé školu poprvé prohlédnout. „Reakce byly nadšené, návštěvníci nevěřili, že se z předchozího stavu dalo něco takového vytvořit. Líbilo se jim spojení moderního s minulým i to, že charakter původní stavby není nenarušený,“ pokračovala.

V budově někdejší fary sídlilo dříve církevní učiliště. Pro výuku se využívala opravená přední část, vzadu byly chlévy. Zdroj: archiv školy

Podobná architektura nemá na hanáckém venkově obdobu, a tak už se ve Vřesovicích byli podívat zástupci okolních obcí. „Nevím, že by jinde nějaká vesnice měla podobnou stavbu. Přijeli se na ni podívat už z jedné vesnice na Olomoucku,“ dodal starosta. Celkové náklady se vyšplhaly na 36 milionů korun, obec získala dotaci ve výši devadesáti procent a na zbytek si peníze půjčila od banky.

Volná ruka pro architekty

Brněnští architekti Jiří Markevič a Jaroslav Sedlák se zabývají úpravami veřejných prostranství i objektů, novostavbami a rekonstrukcemi rodinných domů včetně zahrad. Na projektu základní školy ale pracovali poprvé. „Rekonstrukce jsou vždy složitější než novostavby. Zásadní pro nás bylo odlišit nové a staré, aby obě věci vynikly a nesplývaly. Nové objemy charakterizuje jednoduchý tvar, hladký povrch a výrazná barevnost, naopak historické objemy jsou sjednoceny bílou fasádou, červenou střechou z bobrovek a měděným oplechováním,“ vysvětlil Markevič.

Architekti Jiří Markevič a Jaroslav Sedlák vsadili na výraznou barevnost, vřesovická škola je hravým prostředím. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Inspirací byla autorům osa vesnice: zámek, kaplička, fara, kostelní návrší. „Naše práce by mohla být příkladem, že je možné do obce vstoupit i soudobě a udržet návrh, udělat práci pořádně, velkoryse, aby se na tom dalo dál budovat. Předtím byla obec taky velkoryse postavená. Důležité také bylo, že nám pan starosta od začátku věřil a nechal nám volné ruce. Z výsledku máme radost,“ doplnil architekt.