Informační centrum v Prostějově ozdobily rozvlněné lány úrodné Hané

Jak ve zkratce popsat Informační centrum města Prostějova po kompletní obnově? Jednoduché, funkční, s nadčasových designem. Architektům z prostějovské projekční kanceláře CAD PROJEKT PLUS s.r.o., kteří za projektem stojí, se povedlo do prostoru vtisknout i ryze hanáckou stopu. V „íčku“ v přízemí radnice tak najdeme rozvlněné lány obilí. O tom, jak zajímavá práce to byla, na čem aktuálně pracují a jak se daří architektuře na Hané mluví oba jednatelé společnosti Ladislav Langer a Zdeněk Beran v rozhovoru.

Ladislav Langer (vlevo) a Zdeněk Beran při slavnostním otevření zrekonstruovaného informačního centra v Prostějově. Foto: archiv CAD PROJEKT PLUS

Prostějovské informační centrum otevřelo po rekonstrukci začátkem září. Jak zpětně zakázku hodnotíte?

Zdeněk Beran (ZB): Informační centrum byla popelka, prostor neměl koncepci a zdálo se nám, že příchozí mohl od návštěvy spíše odradit. Byla to velmi intenzivní práce. Začali jsme v květnu, na proměnu od návrhu po realizaci byly jen čtyři měsíce. Ze strany vedení města jsme měli volnou ruku a nakonec se z toho stala naše srdeční záležitost.

Ladislav Langer (LL): Práce to byla zajímavá na více úrovních a my máme výzvy rádi. Jednak jde o umístění infocentra v prostorách radnice v srdci města, je to místo velmi navštěvované a důležité bylo myslet i na to, že je to prostor pouze o dvou místnostech. Určitě je tak dobré, když člověk získá povědomí o tom, jak takový provoz funguje, a to nejen z odborné literatury, ale hlavně z praxe. Takže aniž bychom to plánovali, tak v průběhu každého výletu nebo dovolené jsme službu infocenter vyhledávali. Nejen v České republice, ale i Evropě.

Chtěli jste se cíleně něčemu vyvarovat?

LL: Ano, zahlcení návštěvníka a tomu, aby byl dezorientovaný. Chtěli jsme uchovat pocit prostorové volnosti, bylo těžké to skloubit a stísněný prostor nepřeplácat.

Výrobní areál firmy Kendrion v Prostějově. Foto: archiv CAD PROJEKT PLUS

V interiéru jste dbali na střídmost, najdeme v něm přesto nějaký dominantní prvek?

ZB: Prostějov je na Hané, všude okolo nás jsou úrodné širé lány. Naši kolegyni napadalo, že bychom tento motiv mohli promítnout do konceptu celého infocentra. Klas jako jednotící princip, základní jednotku pole, jsme potom promítli do jednotlivých částí interiéru. Rozvlněné lány se dostaly i do stropního podhledu, potisk je na stěnách, nábytku. Snažili jsme se to celé řešit nadčasově. Uvidíme, jak to bude fungovat.

Jak dlouho vaše studio v Prostějově působí? Jak těžké je se prosadit, konkurence je asi velká…

LL: Fungujeme od roku 1992, zabýváme se návrhy širokého spektra pozemních staveb, obytných, občanských, průmyslových, rekonstrukcemi památkových objektů a také interiérovým designem. Naše profese je zmítaná tak, jak se zmítá ekonomika, nahoru a dolů. Teď je ve stavebnictví boom, současně s tím ale vidíme, jak se postupně zhoršuje situace na trhu práce. Chybí kvalifikovaní lidé, a to nejen mezi odbornými projektanty, ale i mezi stavebními profesemi jako takovými. Můžeme si vymyslet, co chceme, ale musí to někdo být schopen uskutečnit. Je to už problém i mezi odbornými profesemi, jako jsou projektanti zdravotechniky, vytápění, statiky. I proto se v naší kanceláři snažíme držet si schopné spolupracovníky a za tu dobu jsme už jako rodina. Myslím, že by to jinak ani nešlo. Práce je to někdy natolik náročná, že kdybychom si mezi sebou nerozuměli, tak bychom nemohli pracovat a odvádět dobrou práci.

Velkou část vašeho portfolia tvoří průmyslové stavby. Lze Jak zajímavá práce to pro vás je?

ZB: Aby se uživil chod studia, živí nás architektonická práce v širokém spektru projekčních prací. Jsme kancelář zabývající se pozemním stavitelstvím a ano, stavba výrobních komplexů na zelené louce je součástí našeho portfolia. Snažíme se do každého projektu promítnout originální architektonické řešení a nesekat je jako cvičky. A jsme samozřejmě rádi, když můžeme vytvářet takové bonbónky, jako bylo například informační centrum nebo rozhledna v Chřibech. Ty nás pak těší.

Turistická rozhledna v obci Salaš v pohoří Chřiby. Foto: archiv CAD PROJEKT PLUS

Řekli byste, že máte typický rukopis? Lze vaši práci na první pohled rozpoznat?

LL: Řekl bych, že je to léty cizelovaný střídmý detail. Tím, jak je každá zakázka jedinečná, specifická, tak se vždy snažíme přizpůsobit místu, okolí, požadavkům klienta a dát ze sebe to nejlepší.

Informačním centrum je už hotové, na čem aktuálně pracujete?

ZB: V poslední době jsme dokončili čtveřici bytových domů v prostějovské Okružní ulici, potěšilo nás, že všechny domy už jsou zabydlené. Tato stavba byla oceněna v soutěži Stavba Jihomoravského kraje, v kategorii stavby mimo území JMK. Významnou částí našeho portfolia je ale i práce na památkově chráněných historických objektech. Aktuálně tak pracujeme na rekonstrukci jedinečné kulturní památky Národního domu v Prostějově. Podílíme se na obnově interiérové části, divadlo bude celé v novém. Návštěvníci budou velmi mile překvapeni návratem dalších prvků původního interiéru podle architekta Jana Kotěry, který byl za doby německé okupace přestavěn do německého puristického stylu. Pro lidi to bude, myslím, velké překvapení.

Národní dům tedy bude slavit návrat secese?

ZB: Nenazval bych to úplně návrat secese, ale přibližování se původnímu ideálnímu vzhledu, který byl do druhé světové války. Na balkon divadelního sálu se vrátí krásná vitráž, která se sice nedochovala, ale její replika byla nyní vyrobena podle dobových fotografií. Vzhled vstupního prostoru pak změní znovu otevřený stropní světlík.

Navrácené vitráž v Národním domě v Prostějově, na jehož obnově se architekti podílejí. Foto: archiv CAD PROJEKT PLUS

Co člověk cítí při práci na takovém klenotu české architektury, jakým Národním dům je?

ZB: Především pokoru. Na Národním domě pracuji už od roku 2005, na úpravě interiérových částí kavárny, restaurace, divadla. Teď je to jakési pokračování. Před lety jsem zažil něco jako oslovení Janem Kotěrou. Opustil jsem tehdy digitální práci na počítači a vrátil se k projekčnímu prknu. Žádalo si to tužku, papír, gumu a měkký přístup. Byla to určitě radostná práce, dílo Jana Kotěry mám rád.

Kde jinde bychom v regionu váš podpis ještě našli?

ZB: Podílíme se ještě i na rekonstrukci plumlovského zámku, což je dílo velmi specifické. Tehdejší majitel panství se rozhodl, že si postaví něco podle svého vlastního návrhu, použil klasicistní modely a spustil gigantickou stavbu, kterou nezvládli dokončit ani jeho potomci. Příběh zámku je velmi zajímavý. My jsme mimo jiné připravili projekt celkové rekonstrukce nádvorní, velice zdobné fasády, která je už dlouho v havarijním stavu. Pracovali jsme s nejmodernějšími technologiemi, využívali jsme i 3D skenování a dron, kdy jsme získali detailní fotografický model fasády. Na plumlovském zámku se pracuje kontinuálně, ale po menších částech. Celková rekonstrukce čeká na velké peníze a věříme, že se povede je získat.

LL: Kontinuálně a dlouhodobě se zabýváme také tvorbou staveb pro bydlení. A to od prvního výkopu až po poslední detail v interiéru. Na tom si i zakládáme. Je to pro nás velmi zajímavá práce, stavíte se do role psychologa, musíte vstřebat způsob fungování rodiny klienta, zažité zvyklosti, tužby a přání. Můžete udělat moc hezký dům, ale ve chvíli, kdy klient vaši myšlenku nepochopí, může se vše zkazit. Základem je tak komunikace a my máme štěstí na klienty, kteří s námi dialogy vedou a je téměř pravidlem, že společně interiér nebo jednotlivé místnosti ladíme až do toho nejmenšího detailu.

Bytový projekt Nová Okružní v Prostějově získal cenu v soutěži Stavba roku Jihomoravského kraje 2018 v kategorii Stavby mimo území JMK. Foto: archiv CAD PROJEKT PLUS

Když cestujete po regionu, vnímáte zdejší architekturu? Jak se města a obce na Hané mění a posouvají?

ZB: Miluji historickou Olomouc, kde je i prostor na kvalitní architekturu a práci s urbanistickým prostorem jako takovým. V širším regionu vnímám nešvar satelitních městeček, která ještě stále svým způsobem devastují krajinu a udržitelnost rozvoje. Myslím si, že si to začínají uvědomovat už i samosprávy obcí a začíná se tlačit na zahušťování zástavby uvnitř zastavitelného území a na ochranu půdy. Když vezmu Rakousko, Švýcarsko, vidíme tam ideální spojení lidové architektury s moderními stavbami, je tam určitá symbióza v použití materiálů tvarového řešení. Po revoluci v roce 1989 jsme měli pocit, že můžeme všechno. Zbořit to teď nelze, musíme se s tím naučit pracovat.

LL: Důležitá je osvěta a stav informovanosti se určitě zlepšuje, v poslední době i díky rozvoji statusu architektonických soutěží. Nicméně si myslím, že samosprávám chybí odvaha nastavit určitý regulativ, jak by měla naše města a obce vypadat.

Rodinný dům z portfolia prostějovských architektů najdeme i v Chřibech. Foto: archiv CAD PROJEKT PLUS

Kontakt:

Architektonická a projekční kancelář CAD PROJEKT PLUS s.r.o.
Riegrova 2, 796 01 Prostějov
tel: 582 344 434
e-mail: [email protected]
www.cadprojektplus.cz