Posílám Ti jikrnáče, při němž srdce v těle skáče. Pohlednice patří k Vánocům přes 100 let

I v dnešní době rozmachu digitálních a informačních technologií mají své místo vánoční pohlednice. Jejich náměty i žánry se různí. Jsou klasické tištěné, elektronické, hrací, skládací. Zvláštní kouzlo mají pohlednice staré, které představují předmět sběratelského zájmu filokartistů. Vidět jsou na výstavách a vycházejí také v podobě reprintů.

Josef Koudelka je autorem kresby k Erbenově baladě Štědrý večer. Foto: archiv Hany Bartkové

Nejstarší vánoční pohlednice se u nás objevují v devadesátých letech 19. století. Zpočátku se tiskly ve Vídni, Německu a Švýcarsku. Mnohé měly stejný obrázek, ale německou, českou či jinou mutaci. Postupně začaly vycházet pohlednice v podobě litografií s českými texty. Jejich prvními vydavateli byli Václav Neubert v Praze-Smíchově, Vilém Kupfer v Poděbradech a Jan Pospíšil v Hradci Králové. Mezi nejoblíbenější vánoční postavy patřil Weihnachtsmann – tedy Santa Claus. Vedle něj byly častými motivy na vánočních pohlednicích svatá rodina, andělé, andělíčci, trpaslíci, zvířátka, zvony, okrášlené vánoční stromečky, jesličky či do sněhu zachumlaná příroda. Na pohlednicích z doby adventu zase dominoval Mikuláš se svým doprovodem. Uvádělo ho toto přání: „Samou radost na Vánoce, mnoho štěstí v novém roce, přeje přítel Váš i náš, svatý biskup Mikuláš.“

Jikrnáč a dlouhá adresa

Dnes nám mohou tyto pohlednice připadat kýčovité a vyumělkované. Měly takzvanou dlouhou adresu. Sdělení se psalo na přední stranu pohlednice pod obrázek a celá zadní strana sloužila pro adresu. Poněkud netradiční byla vánoční přání s kaprem či zlatým prasátkem. Najdeme zde verše: „Posílám Ti jikrnáče, při němž srdce v těle skáče“. Časté byly pražské náměty od malíře Josefa Weniga.

Skutečný rozmach vánočních a novoročních pohlednic nastal po roce 1905. Tehdy se text sdělení přenesl na rubovou stranu. Pohlednice byly v secesním stylu: kominíček pro štěstí, andílkovské typy pusinkujících se dětí či předávajících si jablíčka. Ozdobené stromečky se začaly na pohlednicích objevovat později, stejně tak i motivy s Ježíškem, betlémem a třemi králi. Při zpracování pohlednic se začalo ustupovat od technologicky náročné litografie ve prospěch světlotisku a knihtisku.

Anděl nad kostelem a další koláže

Nejcennější jsou pohlednice s náměty od našich výtvarníků. Například akademický malíř Josef Koudelka je autorem kreseb k Erbenovu Štědrému večeru. Další náměty využili malíři Josef Otakar Štěrba, Oskar Schmidt a Antonín Bruner. Kojetínská malířka Marie Gardavská spojovala náměty hanácké a valašské. Významným vydavatelem pohlednic byl Václav Krátkoruký z pražských Vinohrad. Jeho logem byl čtyřlístek obsahující písmena VKKV. Z dalších můžeme uvést například olomouckého Romualda Prombergera a brněnského J. Procházku. Připomenout můžeme tradiční Ladovy vánoční pohlednice či pohlednice od malířky Marie Fischerové-Kvěchové.

Fotokoláž s prostějovským námětem vydaná Ludvíkem Frankem v roce 1910. Foto: Prostějov na starých pohlednicích, Prostějov 2002

Vznikaly také různé vánoční koláže a montáže. K fotografiím byly domalovávány vánoční symboly. Prostějovský nakladatel a knihkupec Ludvík Frank k fotografii kostela sv. Jana Nepomuckého dotvořil a domaloval vánoční symboly – stromeček, vycházející hvězdu a anděla.

Račte přijmout srdečné blahopřání

Co obsahovala vánoční přání? Nahlédněme do některých z nich. „Tiché a radostné okamžiky v těchto dnech vánočních,“ přál odesílatel své dívce. Na dalším zase stojí tento text: „Milostivá paní, jménem celé rodiny, račte přijmout celá vážená rodina srdečné blahopřání k vánočním svátkům a mnoho zdraví v roce 1908. Vzpomínáme, jak bude u vás veselo kol vánočního stromku. Upřímný pozdrav od našich. S uctivým poručením a ruky políbením jsem Vám všem oddaný Josef Polák.“ Toto přání bylo adresováno synovi: „Drahý synu! Přijmi mnoho nejsrdečnějších pozdravů a milých vzpomínek. Jak rádi bysme byli, když bys mohl být mezi námi na svátky. Posíláme Ti aspoň vánočku, abys na nás vzpomínal. My si tě také budeme představovat, jako bys byl doma. Děkujeme Ti za lístek, též i my přejeme šťastné a veselé svátky vánoční. Líbají tě tvoje rodiče.“

Tiskaři se činili

Vánoce byly také příležitostí k vydávání různých příležitostných a bibliofilských tisků. Vydávali je Josef Florian ve Staré Říši, Jindřich Spáčil v Kroměříži, František Obzina ve Vyškově, Josef Hladký v Praze a další vydavatelé. Vánoční a novoroční dárky v podobě drobných tisků vydávali četní moravští tiskaři, mezi nimi Romuald Promberger v Olomouci, Čeněk Pechtor v Kroměříži a Václav Horák v Prostějově.

V roce 1936 vydal Jindřich Spáčil soukromý tisk nazvaný Kroměřížské vánoce 1848. Líčí v něm Vánoce památného revolučního roku 1848 v prožitcích kroměřížského rektora Františka Mirovíta Lorence. Napsal zde: „Děti z moravské školy na Kovářském předměstí vyběhly toho dne do ulic dříve než jindy. Některé se trousily koňským rynkem dolů k vojenskému špitálu, jiné do štěchovického předměstí nebo Kovářskou branou k vnitřnímu městu. Učírna byla ve chvilce prázdná. Jenom rektor František Lorenc zůstal pod zčernalým trámovým stropem… Venku byl jasný předvánoční den. Obloha jako stříbrná mísa překlopila město, jehož zdi oddaně zapadaly do sněhových závějí. Byla tuhá, jiskřivá zima. Život ulic se stáhl do stínu podloubí, jež obklopila Veliký rynk ramenem sousedské důvěrnosti.“