Starosta Tovačova Marek Svoboda: Železniční trať chceme ve městě udržet

Dvouapůltisícový Tovačov by se mohl po prodloužení Baťova kanálu stát křižovatkou rekreační plavby a cyklistických tras. Starosta Marek Svoboda by si to přál, protože věří, že město má co nabídnout. Myšlence vodního koridoru mezi Odrou a Dunajem naopak nakloněný není. „Zábor orné půdy v takovém rozsahu na Hané není dobrý, je to nejhodnotnější věc, kterou máme,“ říká.

„Nákladní doprava vzrostla neskutečně, některé domy jsou ještě historicky bez stavebních základů a tam hrnky poskakují… S uzávěrou Přerova ji pociťujeme hodně,“ komentuje provoz tovačovský starosta Marek Svoboda. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Jednou z největších akcí, která každoročně táhne do Tovačova davy, je výlov Hradeckého rybníka. Byl jste se letos podívat?

Samozřejmě. Nejsem rybář, ale už dříve jsem jezdil, když jsem ještě jako majitel vinárny – dnes ji má manželka – dělal svařáky, připravoval guláše. Zájem je velký, ale tlačenice mi nevadí, je to zážitek, rybník je plný ryb, má to svoje kouzlo.

Na dva dny výlovu jste veřejnou vyhláškou upravili dopravní režim v ulicích v blízkosti rybníka. Je to nutné?

Určitě, protože někteří lidé jsou neurvalí a zaparkují všude možně. Stávalo se, že nechávali auta na obou stranách komunikace na Olomouc a autobusy a větší náklaďáky nebyly schopné projet. Museli jsme parkování regulovat, zatím se to daří. Ulice zjednosměrníme a zácpy nebývají.

Neohleduplnost při parkování řešíte i v letních měsících u tovačovských jezer, kde je většinou koupání zakázané buď kvůli vodnímu zdroji nebo těžbě štěrku. Jak to nyní vypadá?

Loni bylo jedno z nejvíc parných let a lidí sem jezdilo mnoho. Někdy parkují třeba na autobusovém nádraží, které je blízko vody, pak ale delší autobusy nemohou projet. Letošní léto nebylo tak horké, takže doprava tolik nevázla. Pokud jde o zákazy koupání, děláme kontroly s Policií České republiky. Když přijede někdo na kole, vykoupe se a odjede, nepůsobí takové škody. Horší jsou pro nás auta v ochranném pásmu vodních zdrojů, kde hrozí znečištění.

Výlov Hradeckého rybníka v Tovačově v roce 2015. Foto: Rosťa Kolmačka

Ještě v době, kdy jste byl místostarostou, umisťovalo město k vodě cedule a vysílalo na břehy hlídky. Pokračujete v tom?

Ano, každé léto nasazujeme dorostence, kteří skončili základní školu. Mají za úkol preventivně kontrolovat a uklízet prostor určený pro koupání. V minulosti jsme měli najatou agenturu, která místa procházela, ale tu jsme zrušili a řešíme to vlastními silami a s policií. Hlídky třeba upozorňují, že se na vodu nesmí s loděmi. Někteří lidé si myslí, že v demokracii si mohou dovolit, co chtějí. Koupání je na pozemcích štěrkoven na křehké dohodě. Je potřeba chovat se podle pravidel, jinak hrozí, že nebude vůbec nic. Snažíme se, abychom se do budoucna dostali i na větší plochy, ale zatím to není možné.

Jak vlastně funguje pořádková služba ve městě? Jaké má pravomoci?

Dokončili jsme čtyřletou smlouvu, která končila v říjnu. Dál jsme spolupráci neprodloužili. Byla to agentura, nemohla tedy dávat pokuty, občané její práci neakceptovali. Účinek se míjel, byť podle mne prevence u koupání nebo pití alkoholu na veřejnosti byla.

Ve městě obecní policii nemáte, jak ji můžete zastoupit?

Nejbližší Policie České republiky je v Kojetíně, kam obvodně Tovačov patří. Spolu s Dubem nad Moravou, Věrovany, Lobodicemi, Troubkami jednáme od září o sdružení a vytvoření městské policie pro tyto obce. Byli jsme na různých ukázkách jejího fungování, problémem se musíme zabývat, protože do budoucna to asi jinak řešit nepůjde.

Jednáme o vytvoření městské policie. Tovačov a Troubky by do toho určitě šly

Každá obec by dala část peněz a jedna by strážníky zaštiťovala?

Bavíme se o tom, že by obecní policii zaštiťoval Tovačov s tím, že na veřejnoprávní smlouvu bychom přibrali okolní obce. Mělo by jít asi o pět šest policistů, podle počtu obcí. Tovačov a Troubky by do toho určitě šly. V Tovačově máme dvě vytipovaná místa, která ale potřebují opravit, takže by to spíš do rozpočtu obcí na příští rok.

Jak by pak začátek působení obecní policie vypadal?

Záleží, koho dostaneme. Představa je, že by přišel někdo z městské policie z Přerova a byl by velitelem jednotky. O to by to bylo jednodušší. Pokud takového člověka neseženeme, musíme začít od začátku: proškolit, vyzbrojit, zkrátka podle podmínek zákona.

V listopadu se v Tovačově podepisovalo memorandum dotčených stran o prodloužení Baťova kanálu. Postoj Tovačova je tím vyjádřen jasně. V čem vidíte přínosy stavby?

Potenciál využití Baťova kanálu pro turismus tady je. Pokud by se zprovoznila a vyčistila koryta, upravily se břehy a byla by možnost jezdit na loďkách, bereme to jako klad. Na jednání nám pan hejtman říkal, jsou snad až stoprocentní dotace. Město by platilo například budování mola, odpočinkových míst, malé přístavy, ale to by nás nepoložilo. Při prodloužení Baťova kanálu není možné dostat se na sever po řece Moravě, kde je chráněné území Zástudánčí, proto by chtěli při stavbě využít Mlýnský náhon. Dotčené obce s tím v podstatě souhlasí.

Zámek v Tovačově s 96 metrů vysokou Spanilou věží. Zdroj: Pavel Vlach/cs.wikipedia.org

Díváte se turistickou atrakci i jako bývalý podnikatel?

Máme co nabídnout. Zámek, cykloturistika, dubová alej pro procházky. Lodní doprava k propagaci turismu pomůže, zvedne prestiž Tovačova, pokud tu bude menší přístav, křížení cest pro lodě a kola, nabízí se to.

Jak by se Tovačova dotkla stavba dunajské větve kanálu Dunaj-Odra-Labe, pokud by byl tento obří projekt uskutečněn?

Tato akce nám do krajiny úplně nezapadá. Rozděluje nám katastry a v měřítku, ve kterém je naplánovaná, je až moc velká. Je na vládě, jak posoudí životaschopnost projektu. Ale se starosty z okolí moc nadšení nejsme. V Tovačově nám rezerva kanálu blokuje záměry na rozvoj. Zábor orné půdy v takovém rozsahu na Hané navíc není dobrý, je to ta nejhodnotnější věc, kterou máme. Nevím přesně, kudy by kanál měl vést, trasy se měnily, ale zhruba směrem od Troubek za Tovačovem k Věrovanům.

Jakou má podle vás naději návrat osobních vlaků do Tovačova? Ještě před pár lety se uvažovalo o vybudování zastávky Kojetín – sever. Je to živé?

Jako město pořád podporujeme myšlenku, že vlaková doprava by se tady měla udržet. Minimálně v rozsahu, který byl. Přes prázdniny jsme s Kroměřížskou dráhou rozšířili spojení na čtyři vlaky každou sobotu mezi Tovačovem a Kroměříží. Jestli se sem vlaková doprava vrátí, je na dopravcích.

Nádraží v Tovačově při výlovu Hradeckého rybníka v roce 2016. Foto: Kroměřížská dráha

Jaké jsou ohlasy cestujících?

Letos to bylo poprvé a lidé z Kroměřížské dráhy jako autoři a provozovatelé nápadu byli překvapeni velkým počtem pasažérů. Jsou tady ideální vzdálenosti na cykloturistiku. Na kole jedním směrem, vlakem zpátky. Zvolil se sobotní provoz kvůli kulturním akcím v Tovačově, Kojetíně nebo Kroměříži. Města provoz přes prázdniny dotují. Na léto jsme dávali 40 tisíc, přispíval i Mikroregion Střední Haná, Lobodice, Uhřičice. Zbytek platila Kroměřížská dráha z výdělků. České dráhy zájem nemají, v minulosti chtěly trať zrušit. Agitovali jsme, aby zůstala, podpořila nás firma Goldbeck Topos Prefa s tím, že by do budoucna počítali s vlečkou a odvozem svých výrobků po železnici. To nám možná pomohlo zabránit zrušení trati. Pro těžkou nápravní dopravu by se trať zachovat měla, odlehčilo by se nákladní silniční dopravě.

Dopadá i na Tovačov?

S uzávěrou Přerova ji pociťujeme hodně. Nákladní doprava vzrostla neskutečně, některé domy jsou ještě historicky bez stavebních základů a tam hrnky poskakují…

Vedení Olomouckého kraje chce nově po městech a obcích příspěvek na dopravu 150 korun místo dosavadních sedmdesáti za obyvatele. Bude to pro vás problém?

Zastupitelstvem kraje to prošlo, tudíž se můžeme stavět na hlavu, ale stejně to tak bude. V minulosti jsme už kolem 350 tisíc za dopravní obslužnost platili, teď se vracíme na stejnou částku. Na jednání nám bylo vysvětleno, že do celkové sumy se zahrnuje autobusová i vlaková doprava, takže nárůst u autobusů je o nějakých dvacet korun, ale navýšení dělá hlavně železnice. Dříve na ni doplácel kraj sám. Namítali jsme, že vlaky u nás nejezdí, na druhou stranu lidé z Tovačova a okolí využívají vlaky z Olomouce. Hlavní je pro nás pohlídat vytíženost autobusových spojů s novým jízdním řádem. Pokud ovšem bude dotovaná veřejná doprava, sníží se počet osobních automobilů, což bude jenom dobře.

Rozpočet budete mít kolem 40 milionů korun. Kam byste rádi investovali?

Na zámku máme připravenou opravu střechy nad hudební školou kolem milionu. Ještě letos začíná oprava vodovou v podzámčí. Zaměřujeme se na projektování rozšíření seniorského domu, to je skoro milion za projekt, ale snad pomohou dotace. Musíme opravovat chodníky, co jsme slibovali ve volbách, takže tam půjde největší podíl investic.

V Tovačově už se na rok 2021 domlouvá setkání Hanáků. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Jak náročné je mít v obecním majetku zámek?

Je to dominanta města, na vlastnictví jsou různé názory. Z mého pohledu si jako majitel můžeme řídit provoz, můžeme určovat, co v zámku bude nebo nebude. Samozřejmě po domluvě s památkovou péčí. Opravy provádíme díky dotacím od Olomouckého kraje. S památkáři spolupracujeme na návratu zámku do tematických celků podle vývojových období. Zámek za tu dobu doznal velkých oprav a změny, takže pro nás i okolí jen dobře.

V Tovačově bývá Hanácké bál, konalo se zde Setkání Hanáků, pravidelný je Tovačovské fěrtóšek. Platí, že folkloru se ve městě daří?

Hanáci fungují, vede je náš místostarosta Jaroslav Vrána. Zajišťují nám spoustu akcí. Občerstvení na Svatováclavských hodech, dělali první ročník Gulášfestu, spolupráce je na vysoké úrovni. Už jsme se domlouvali, že by se sem v roce 2021 mohlo vrátit setkání Hanáků, protože budeme mít výročí 700 let Tovačova. Na příští rok připravujeme vydání knihy o spolcích v Tovačově. Slavnosti se odehrají nejspíš jen v rámci hodů na Václava.

Jedno velké výročí máme všichni už letos a to třicet let od změny režimu v roce 1989. Jak vývoj hodnotíte?

Byla otázka, kdy to spadne. Doba se otevřela, má to svoje výhody i nevýhody. V minulém režimu chodili všichni do práce, byla nulová nezaměstnanost, dnes nezaměstnaní chodí třikrát za měsíc pro podporu. Ale jsem rád, že to tak dopadlo. Vzpomínku jsme dělali jen malou, tady větší demonstrace nebyly, nejblíže asi v Přerově, kde jsem se taky zúčastňoval.

Dají se ještě někde v Tovačově najít hatě?

Leda tak ve zpěvnících. Používaly se na čištění koryta, kolem kterého udělali proutěné hatě a za ně vybírali bláto z náhonu. Tady už to nikde není. Možná by to byl dobrý námět zkusit jich někde kus vytvořit.


Marek Svoboda (* 1973)

Po základních školách v Lobodicích a v Tovačově se vyučil elektrikářem v Přerově. Následovala večerní škola na Střední škole technické a obchodní v Kosinově ulici v Olomouci. Pracoval v lihovaru v Kojetíně, v IPT Kojetín (firma se zabývá instalací velkých kompresorů) a poté se stal místostarostou Tovačova, kterým byl dvě volební období. Nyní je poprvé starostou. Otec dvou dcer, znalec vína, amatérský fotbalista.