Olomoučtí vědci dokáží nasimulovat vysokohorský vzduch i počasí na olympiádě

Není potřeba cestovat, abychom získali představu, jak se dýchá třeba v horách pět tisíc metrů nad mořem nebo jaká bude vlhkost a teplota vzduchu v létě v Tokiu. Hypoxická komora na Fakultě tělesné výchovy Univerzity Palackého v Olomouci umí podmínky napodobit. Zařízení za několik milionů korun bude kromě vědy a výzkumu využitelné i pro veřejnost.

V hypoxické komoře Univerzity Palackého mohou trénovat třeba sportovci, kterým už běžná zátěž nestačí. Foto: Aleš Jakubec

Komora v suterénu Aplikačního centra BALUO na západním okraji města připomíná menší skleník. Na starosti ji má Aleš Jakubec. Když uvnitř zapálí sirku, plamínek vzápětí zhasíná. Hypoxie znamená nedostatek kyslíku a příklad ukazuje, že dýchat zde je náročnější. „Z ventilu nad klimatizací jde vzduch, kde je 8,5 procent kyslíku, což odpovídá 7 tisícům metrů nadmořské výšky. Normálně je přitom kyslíku ve vzduchu stále skoro 21 procent a s výškou se nemění, klesá však jeho tlak. My nesnižujeme tlak, ale procento kyslíku. Říká se tomu normoxická hypoxie,“ vysvětluje odborný asistent katedry přírodních věd v kinantropologii.

V komoře obvykle simulují po stovkách metrů podmínky do pěti tisíc výškových metrů. V takovém prostředí se už zdravý člověk začíná cítit hůř, dělá chyby. Při experimentech například špatně odčítá čísla nebo se u něj objevují euforické stavy. Komplikace znají zejména piloti letadel a horolezci. Speciální místnost z plexiskla může odhalit, zda člověku nehrozí riziko akutní horské nemoci vedoucí k otoku plic či mozku nebo může usnadnit adaptaci na několikakilometrové výšky a horolezcům tak zkrátit dobu výstupu.

Velehory vám nesvědčí, raději nejezděte

Zatím je hypoxická komora po více než půlročním seřizování v záběhu. „Po testovacím provozu ji chceme rozjet i komerčně. Někdo si zaplatí výlet třeba do Nepálu a tam zjistí, že má problém. My budeme nabízet možnost ušetřit lidem dost peněz, když si u nás vyzkoušejí, jak na ně vysoká nadmořská výška působí,“ zmiňuje Jakubec.

Technologie se sníženou hodnotou kyslíku se kromě vědy a výzkumu používá v místech, kde je potřeba zamezit riziku požárů. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

V umělých podmínkách s nedostatkem kyslíku mohou také trénovat sportovci, kterým už běžná zátěž organismu venku nebo v hale nestačí. Mimo jiné si tady můžou zlepšit vytrvalost, protože hypoxie stimuluje produkci hormonu erytropoetin, který posiluje tvorbu červených krvinek a tím transportní kapacitu krve.

Na tým vědců se obrátili také olympionici, kteří chtějí ověřit, jak na sportovce budou působit podmínky Tokia při letních olympijských hrách 2020. Konkrétně tedy více než 30 stupňů Celsia a až 80% vlhkost vzduchu. I to dokáže komora napodobit.

Vliv nadmořské výšky na tělo je široké téma

Hlavní využití ale zůstává vědě. Jakubec už nabídl spolupráci fakultám univerzity, je ve spojení s lidmi zabývajícími se leteckou i horskou medicínou nebo s vedením zlínské nemocnice. Na podzim se komora stala místem výzkumu, který sleduje vliv hypoxie na tloušťku rohovky a na nitrooční tlak v souvislosti nejen se sportovními aktivitami. „Nitrooční tlak je důležitým parametrem v diagnostice a v léčbě glaukomu, laicky řečeno zeleného zákalu, který může být příčinou slepoty a zejména ve vyspělých zemích je to poměrně závažné onemocnění,“ uvedl garant výzkumu František Pluháček.

Hypoxická komora vypadá jednoduše, stojí nicméně jednotky milionů korun a správně nastavit její chod zabralo měsíce. Foto: Aleš Jakubec

Další takové vybavení mají u nás podle Aleše Jakubce jen biatlonisté. Použitá technologie je nicméně běžná v provozech, kde hrozí riziko požáru, jako jsou archivy, databáze, serverovny nebo místa, kde se pracuje s hořlavými těkavými látkami.