Už ne rok 1317. Hrad Bouzov je starší, než se myslelo

O hradu Bouzov se písemné prameny poprvé zmiňují v roce 1317. Olomoučtí archeologové ale při záchranném výzkumu v jeho příkopu zjistili, že stál již ve 13. století.

Archeolog z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu Karel Faltýnek ukazuje fragment takzvané loštické keramiky, pro kterou je typický „puchýřovitý“ povrch způsobený výrobou z grafitové hlíny obsahující minerál pyrit. Úlomek nalezl při záchranném průzkumu v příkopu bouzovského hradu. Foto: Petr Komárek/Hanácké noviny

Před dvanácti lety se do příkopu na hradě Bouzov nedaleko Mohelnice chystali zavést horkovodní topení. Pro Karla Faltýnka a další archeology z odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci to znamenalo jedinečnou možnost provést záchranný výzkum.

Pod bíle omítnutými budovami s hranolovou hodinovou věží vykopali do země několik sond. Totéž později udělali v místě zvaném malý dvorek o několik desítek metrů dále.

Nalézt se jim podařilo celou řadu předmětů, avšak jako nejdůležitější se ukázaly fragmenty keramiky z období kolem poloviny 13. století odkryté v druhotných polohách, tedy na místech, kde se původně nenacházely. Do dějin opevněného sídla přinesly přelomovou informaci. „Dokládají, že nějaká podoba hradní stavby musela existovat už před padesáti až sedmdesáti lety před první písemnou zmínkou v roce 1317,“ osvětlil Karel Faltýnek.

Velká přestavba archeologii nepřála

Vzhled nejstaršího hradu není možné určit. Na jeho základech stojí současné objekty. „Ty obrazně řečeno připomínají bohatě nazdobený korpus dortu s třešničkami v podobě věžiček,“ poznamenal archeolog.

Střep keramické nádoby pocházející z 13. století. Podobné objevili archeologové v příkopu hradu Bouzov. Potvrzují jeho vznik už v době vlády posledních Přemyslovců. Foto: Petr Komárek/Hanácké noviny

Podle něj utrpěla archeologie při velké rekonstrukci Bouzova na přelomu 19. a 20. století. Dělníci sice dostali příkaz shromažďovat veškeré nálezy pro zamýšlené sbírky hradního muzea, nicméně efekt to nepřineslo. „Získaný materiál kvůli chybějícímu odbornému vzdělání smíchali dohromady, čímž ho archeologicky znehodnotili. Archeologie tehdy ještě nebyla tolik vyvinutá a nebyly ani známy metody, jak správně postupovat,“ zhodnotil Faltýnek. O objevech z příkopu a malého dvorku aktuálně zpracovává nálezovou zprávu, kterou plánuje využít pro svou bakalářskou práci.

Hrad Bouzov nechal do romantizující novogotické podoby přestavět velmistr Řádu německých rytířů, rakouský arcivévoda Evžen Habsburský. Celý projekt financoval z vlastních peněz.

Památka, která si zahrála v několika filmech, patří k nejnavštěvovanějším v Olomouckém kraji. Podle statistik si ji každoročně přijede prohlédnout kolem stovky tisíc lidí.

Aby se arcivévoda neotrávil

K přestavbě hradu z konce 19. století se váže několik humorných historek. Podle jedné z nich našli dělníci mimo jiné i láhev slivovice. Domnívali se, že je stará, přesto ji otevřeli a chvíli z ní upíjeli.

Poté si stavbyvedoucí vzpomněl, že se každý objev musí uchovat a ukázat velmistru Evženovi. Habsburk se divil, proč je lahev poloprázdná. Jako omluvu slyšel podezření dělníků, že by nápoj mohl být jedovatý. Proto ho sami ochutnali, aby se případně otrávili oni a ne arcivévoda. Ten se zasmál a věnoval stavbyvedoucímu finanční odměnu. S tím, že ji musí rovným dílem rozdělit i mezi ostatní dělníky, kteří lahev našli a upíjeli z ní.

„Podezřelá“ lahev se také měla stát součástí bouzovského hradního muzea. V dodnes zachovalých sbírkách se však nenachází. „O jejím osudu můžeme jen spekulovat. Pravděpodobně ji Evžen dopil a tekutina mu nic neudělala,“ domnívá se Karel Faltýnek.

Hrad na vysoké skále se těší vysoké návštěvnosti. V roce 2018 zavítalo na Bouzov přes 111 tisíc lidí. Foto: Patrik Malach