Zakladatel spolku, který rozdává semenáčky: Česká zemědělská krajina potřebuje 6 miliard stromů

Neumírají jen smrky, odcházejí jasany, jilmy, kaštany, nemocné jsou i ovocné dřeviny. „Problémy jsou obrovsky hlubší než kůrovcová kalamita,“ říká Josef Čermák ze spolku PagoPago, který sídlí v části Litovle Tři Dvory. Příčinou je podle něj přílišné hnojení půd, které stromy oslabuje. Mimo jiné proto pěstuje s ostatními semenáčky, které rozdává zájemcům.

Josef Čermák: „Aby mladý kluk šel a začal hospodařit – koupí si pět hektarů? Nekoupí, na to nebude mít v životě peníze. Musí do zemědělské společnosti a dělat, co mu řekne majitel.“ Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Co podle vás nejvíce trápí českou krajinu?

Zemědělská a lesohospodářská politika a ztráta půdního pokryvu, mikrobiálního půdního života a úbytek biodiverzity, rozpad ekosystémů, fragmentace krajiny. Běžné věci, o kterých se všude mluví. Mizí voda. Příčinou je nezodpovědné hospodaření na orné půdě, protože ta je tím, co nejvíc ovlivňuje okolí. Sázení stromů ve městech je třeba z tohoto pohledu úplně bezvýznamné. Co se bude dít, když se odlesnily Jeseníky, nikdo nedokáže odhadnout.

Jak moc nám chybějí stromy?

Za předloňský rok nám v dřevní hmotě zmizelo 7,5 milionu kubíků vody. Jeden dospělý strom má zhruba kubík vody. Stromy jsou napojené na mikrobiální půdní život a zase váží vodu. Aplikují se dusíkatá hnojiva, nyní je to o 78 procent více na hektar než v roce 1990. Dusík způsobuje, že rostliny lžou. Vidíme, že všechno je zelené a roste, ale půda je mrtvá. Na mnoha lokalitách je šestinásobná dávka dusíku. Protože rostlina dobře hnojená dusíkem roste hlavně v nadzemní části, kořen minimálně. Přestává pak do půdy investovat energii, vytvářet enzymy a nadbytečné cukry, kterými jinak krmí mikrobiální půdní život. Když dusík nedodáme, rostliny budou úplně mrtvé. Celé zemědělství je postavené na obrovských dávkách dusíku.

Jak můžou stromy přispět ke zlepšení?

Stromy jsou na tom stejně jako rostliny na zemědělské půdě. Primární příčinou kůrovcové kalamity je nadměrný objem dusíku v ovzduší. Na základě výzkumů je popsané, že když se aplikuje dusík aerosolem, dochází k uvolňování do ovzduší a dusík, který se zde nastříká, se při teplých dnech dá naměřit ve zbytkových stopách až třeba na Ukrajině. Nedotýká se to jen polních lokalit, ale i lesní krajiny. Například v Podyjí, kde žádná pole nejsou, mizí vřes, rostlina specificky vázaná na chudou půdu. Když je v ní ale velké množství dusíku, vřes vymírá.

Do ekocentra v části Litovle Tři Dvory na Olomoucku jezdí školky i školy. „Máme tu ekopraktika. Snažíme se dětem ukázat udržitelné hospodaření na orné půdě,“ říká Josef Čermák ze spolku PagoPago, který ve Třech Dvorech sídlí. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Jaký souvisí hnojení kůrovcem s kůrovcovou kalamitou?

Smrk je rostlina. Když má jakákoli rostlina dost dusíku, přestane vytvářet mohutný kořen a živit mykorhizu, ta se stahuje a odpojuje se od kořenů. Když přijde sucho, smrk není schopen reagovat napojením na mykorhizu a usychá. Kůrovec napadne jen strom s nedostatečným mízním tlakem, zdravý ne – neprokouše kůru, míza ho zničí. Kůrovec je přirozenou součástí ekosystému, vůbec není příčinou kalamity.

Kde stromy sázíte?

Snažíme se realizovat výsadby v zemědělské krajině. Jde o takzvaný Územní systém ekologické stability (ÚSES), což jsou výsadby mezí, remízků, větrolamů, okolí vodotečí. Ale nedaří se nám, jelikož pro obce je to dobrovolná záležitost a nechce se jim do toho. Nefungují jako obce, jsou to rodinné podniky. Obec vlastní půdu a nedisponuje s ní, ale pronajímá ji někomu. Tím pádem nemá volné pozemky, na kterých by mohly realizovat ÚSES. V současnosti v zemědělské krajině není kde sázet. Dalším klíčovým hráčem je Státní pozemkový úřad spravující volnou státní půdu, který se ÚSES věnuje na svých pozemcích. Výběrová řízení jsou ale až na zakázky nad milion korun, do této částky rozhodují podle své vůle, takže jsme se do realizací nedostali. Dlouhodobě se snažíme oslovovat obce. Jeden hektar ÚSES v ČR stojí asi milion, což je šílená cena, když si vezmeme, že ta samá výsadba pro Lesy ČR stojí 140 tisíc.

Nabízíte lidem stromy, které mohou vysadit. Strom ale nejde umístit kamkoli.

Tak jsme začínali a z výsadeb nic nezbylo. Protože naše dotační zemědělská politika dlouhodobě nepočítala s dřevinami v krajině. Od roku 2002, kdy začaly dotace, zmizelo z krajiny 142 tisíc hektarů zemědělské půdy. Nejsou dobře nastavené. Nemluvě o tom, kolik zmizelo vegetačních bloků. Remízky, větrolamy, okolí cest.

Co tím myslíte?

Když je na pozemku strom, úředník ho červeně vykroužkuje a počítačový program vypočítá výměru, o kterou se dotace sníží. Pro zemědělce tak bylo efektivní stromy zlikvidovat, aby měli plošnou dotaci. Nepochopitelné. Nikdo ještě neodhadl, kolik zmizelo stromů. Mluví se o 800 tisících kilometrech mezí, 120 tisících kilometrů vegetace podél polních cest. K tomu volné ovocné dřeviny v krajině. Jde ale jen o odhady. Gigantická čísla. Jako spolek proto říkáme, že v české zemědělské krajině je potřeba vysadit šest miliard stromů. Není to nadhodnocené číslo.

Za vzor si můžeme vzít sudetoněmeckou krajinu. Dnes se tomu říká agrolesnictví, někdo používá název plužiny

Počítáte s tím, že se všechny stromy ujmou?

Vycházíme z toho, že v republice je 6 200 obcí. Průměrně na katastr vychází 100 hektarů ÚSES. Aby se to zasadilo, je potřeba deset tisíc stromků na hektar. Nepočítá se se sázením velkých stromů jako dnes, to je ojedinělý systém u nás. Takové stromy jsou drahé, neujímají se, mají poškozený kořenový systém, pěstují se převážně pro intenzivní sadařství nebo krátkodobou výsadbu, životnost je zhruba 40 let. Většina peněz v Olomouckém kraji proinvestovaných za posledních sedm let byly vyhozené z okna, stromy uschly. Jediný, komu se podařilo zrealizovat ÚSES, byla Bedihošť, kde to udělali lesohospodářským způsobem. Musí se změnit i přístup k sázení stromů. Například Angličani už sázejí jen dvouleté sazenice. Otázkou je proč, když máme tak kvalitní lesnické zákony, sázíme v lesní krajině dvouleté sazenice z osiva z daného regionu, ale v zemědělské krajině můžou být stromy šestileté dovezené z Itálie, z Kalifornie… Přitom zemědělská krajina jsou dvě třetiny republiky.

S jakým materiálem pracujete vy?

Předpěstováváme semenáče z osiv z lokálních zdrojů a vracíme je do krajiny. Semena bereme z palíren a moštáren. Všechny stromy napěstované ze semene jsou z ušlechtilých odrůd a není třeba je roubovat, na všech bude ovoce.

Jaké jsou rozdíly v sázení solitérních stromů, remízků nebo alejí?

Solitérní strom je nesmysl. Stejně tak remízky zakládané na orné půdě, vždy se dělávaly na neúrodných plochách, kamenných výspách, erozních svazích. Mez je základním prvkem v zemědělské krajině. Natočili jsme film Zemský ráj to na pohled o nejzachovalejších útvarech udržitelného hospodaření, který vypracovali sudetští Němci. Okolí Uničova, Dětřichova, Rudy, Malé Morávky, Holčovic. Tam všude jsou zachované struktury zemědělské krajiny. Dělili ji vegetačními pásy napříč s roztečí meziřadí 36 metrů, ve kterém se pěstovaly zemědělské plodiny. Vždy je to nastavené severovýchod-jihozápad jako kolmice k převažujícímu směru větru, na severní polokouli pořád fouká severozápadní vítr.

Jak taková opatření vypadala v praxi?

Zemědělci se jím chránili před foukáním do pole a sluncem, aby v poli zůstala do května vláha. Když vychází slunce a je nízko nad obzorem, třeba v 10 hodin je plocha ještě celá zastíněná. S překlápěním a stoupáním slunce do nadhlavníku začíná všechno kvést. Plný osvit už nevadí, protože plocha je s vegetačním pokryvem. Na Hané se paradoxně nepěstovalo udržitelným zemědělským způsobem. Znali třeba trojpolní systém, ale sedmipolní využíval málokdo. Ten se týkal spíš sudetských Němců, kteří hospodařili na horších půdách. Hanákům každý rok přiteklo s vodou z povodní úrodné bahno. Voda jim natekla do selských hrází, a když nastoupala na plnou výšku, pustili stavidla a vlna postupně protekla celou Moravou. Až povodeň opadala, stavidla zavřeli, a pak seli.

Kterou krajinu si vzít za vzor?

Tu sudetoněmeckou. Dnes se jako velice moderní způsob hospodaření jeví systém, kterým se zabývají lidé z Mendelovy univerzity v čele s inženýrem Záhorou. Výzkum běží od roku 1970, je to ověřené, v Rakousku a Německu je to navíc v praxi. Dnes se tomu říká agrolesnictví, někdo používá název plužiny. Rozčlenit krajinu, aby do ní nefoukalo, byl tam zástin a pěstovat v meziřadích bez použití anorganických hnojiv, chemikálií. Základem musí být souvislý vegetační pokryv a zabránit proudění vzduchu a vysušování půdy. Metoda je založená na tom, že se nepoužívají žádná anorganická hnojiva, pesticidy a jediné, co se do pole dává, jsou semena. Potřeba jsou podstatně lehčí traktory, netahají se obrovské kultivační stroje. Základem je osevní postup, je potřeba minimálně sedmiletá prodleva mezi plodinami, což je doba, kdy zůstává většina půdních patogenů. Vychází se z dříve používaného sedmipolního systému. Jediné, co chybí, jsou zemědělci, kteří by takto hospodařili.

Když mluvíte o patogenech… Jak jsou na tom se zdravím stromy?

Dnes neumírají jen smrky, vymřelo 90 procent jasanů na chalaru dotaženou s řízky japonských topolů. Stejně tak se sem dovezla houba, která zlikvidovala jilmy. Máme klíněnku likvidující kaštany, nemluvě o virózách dovezených na ovocných dřevinách. Problémy jsou obrovsky hlubší než kůrovcová kalamita. V roce 2005 se sem třeba zatáhla z Itálie nová mutace houby likvidující duby. Jediné, co u nás drží, jsou javory. Jádro je nicméně v kvalitě půdy. U stromů je to v dusíkaté problematice stejné jako u lidí, kteří se naučili nakupovat v supermarketech. Strom si také zvykl na „supermarket“. Má dost dusíku a nemusí dělat nic navíc. Sedlák, aby měl úrodu, musel něco udělat. Mít hnůj, zavážet ho na pole, mít tam meziplodinu…

Spolek si na statku nechává starý obraz připomínající dříve běžný způsob obhospodařování půdy. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Jak ve spolku pečujete o vlastní výsadby?

Když stromek vypěstujeme, musíme ho vysadit maximálně do dvou let. Sází se na množství, metr na metr. Péče není potřeba žádná. Strom se nesmí zalévat ani přihnojovat, musí být aklimatizovaný na dané půdní podmínky.

S jakým cílem sázíte?

Aby se plocha co nejdříve stabilizovala. Aby byla zastíněná, nefoukalo tam a pod stromy začalo být vlhko a mohla tam začít klíčit další semena. To je i cíl pěstební činnosti v lesích, proto se tam sází do řádků a nahusto, aby plocha byla ve třech letech soustavně zakrytá vegetací a nedocházelo tam k erozi.

Snažíte se své znalosti předávat dál. Daří se?

Jezdíme po přednáškách, snažíme se dělat konference k udržitelnému rozvoji, potkáváme se s lidmi, kteří problematiku řeší, sbíráme informace, děláme demonstrace, píšeme petice… Jenže nic se neděje. Dokud se neuvolní trh s půdou a dokud bude půda pořád jen s finanční cenou, ale ne hodnotou pro život, nic se nezmění. Musí dojít k výrazné zemědělské revoluci.

V čem by spočívala?

Nejde o novou cestu, ale o „zemědělskou klasiku“. K ní ale máme jako společnost navíc nové výzkumy a poznatky, známe mikrobiální život v půdě a můžeme lépe připravit meziřádkové plodiny, předplodiny a výnosnost je větší i bez dodatečného použití produktů chemického průmyslu. Největší nesmysl je používat GMO plodiny. Třeba Univerzita Palackého je začala propagovat, ale je to cesta mimo. Problematika není v tom vyvíjet nové plodiny, musíme mít kvalitní půdu.

Chybějí nám malé farmy, environmentální a sociální podniky, rolnická družstva, odbytová družstva. Celý systém je v základu rozebraný. Chybí zelenina, ovoce, není půda, aby vznikli noví farmáři. Aby mladý kluk šel a začal hospodařit – koupí si pět hektarů? Nekoupí, na to nebude mít v životě peníze, dá za to dnes 3,5 milionu a kdo na to má? Takhle musí do zemědělské společnosti a dělat, co mu řekne majitel.

Josef Čermák (*1981)

Člen mezinárodního spolku PagoPago, který se věnuje obnově mozaikovité struktuře krajiny. Nezisková organizace pěstuje, rozdává a smluvně vysazuje stromy a keře. Ve Třech Dvorech v Litovli má spolek vzdělávací centrum, kam jezdí školy a školky. Josef Čermák je původní profesí sochař, ale řemeslo opustil. „Tím nejkrásnějším dílem, na kterém se člověk může podílet, je živá příroda,“ vysvětluje.