Český rozhlas Olomouc se připravuje na velké stěhování. Posune nás to, říká ředitel

Dvě významná jubilea si letos připomíná Český rozhlas Olomouc. Slaví 70 let od založení a 25 let od obnovení samostatného vysílání. Posluchačům tak během roku přinesl bohatý program ve vysílání i v podobě obecních veselic, několika koncertů nebo dne otevřených dveří.

Exkurze v olomouckém rozhlasu z přerovského Gymnázia Jana Blahoslava a Střední pedagogické školy. Foto: Český rozhlas Olomouc

Studio začalo vysílat v budově vedle Moravského divadla v srdci Olomouce v neděli 9. ledna 1949. Až do poloviny října 1956 bylo sice personálně podřízeno Brnu, mělo ale svůj vlastní vysílací čas a možnost vstupu do celostátního programu. První samostatné vysílání Československého rozhlasu Olomouc v rozhlase po drátě i rozhlasem bezdrátovým začalo v pondělí 15. října 1956. „O čtyři roky později se však jeho osud zopakoval. V roce 1960 došlo k reorganizaci státní správy, která přinesla redukci krajů i okresů. Olomoucké vysílání se tak zrušilo a přešlo pod ostravské studio,“ vysvětluje současný ředitel Českého rozhlasu Olomouc Josef Podstata. 

Dalších téměř čtyřicet let zůstalo olomoucké studio malou pobočkou, po roce 1968 zde pracovalo dokonce pouhých pět lidí, z toho jen jeden redaktor. „Bylo to takové okrajové zpravodajství, denně se posílalo pár zpráviček do vysílání Československého rozhlasu Ostrava. Až v roce 1994, po asi dvou letech usilování, potvrdilo vedení nově reformovaného Českého rozhlasu v Praze opětovnou samostatnost Olomouce. Byli jsme jedno z prvních malých regionálních studií. Proto si tedy teď připomínáme sedmdesát let od zahájení vysílání a dvacet pět od obnovení samostatného vysílání,“ pokračuje ředitel Podstata.

Český rozhlas Olomouc se koncem minulého roku zapojil do charitativního prodeje punče na Horním náměstí v Olomouci na podporu sdružení Dobré místo pro život. Výtěžek putoval na konto Klokánku. Na snímku ředitel rozhlasu Josef Podstata. Foto: Český rozhlas Olomouc

Chybí záložní vysílací studio

Nahrávací i vysílací studio olomouckého rozhlasu sídlí od prvopočátku ve stejných prostorách na náměstí. „Úplně původně existovaly dva proudy, které se názorově dělily v tom, kde stanice bude. Jedni prosazovali Hamburgerovu vilu a druzí chtěli, ať je vedle Moravského divadla. Mělo to vazbu na herce, orchestr, kulturní zázemí a z dnešního pohledu to byla volba velice chytrá. Jsme propojeni technikou s divadlem i s koncertním sálem Reduta, který často slouží jako největší nahrávací studio v kraji. Uvidíme, jak to bude fungovat, až se budeme stěhovat,“ připomíná Podstata přesun do nových prostor v Pavelčákově ulici. „Stávající budova nám bohužel neumožňuje rozvoj. Přibývá práce v souvislosti s celodenním vysíláním, s výrobou pořadů pro celoplošné stanice Českého rozhlasu nebo s pořádáním festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. Pracovní a technické podmínky neodpovídají současnosti, chybí prostory podle nových norem, například nemáme záložní vysílací studio a tak dál,“ vysvětluje Josef Podstata. Pokud půjde rekonstrukce dobře, do dvou let by mohl rozhlas sídlit na nové adrese.

Pracovní technické podmínky je potřeba posunout. Ilustrační foto z říjnového dne otevřených dveří. Foto: Tomáš Sedláček

Vysílání od posluchačů z terénu

Oslavy dvou důležitých bodů historie olomouckého vysílání se prolínaly celým letošním rokem. Konaly se větší či menší akce, od jara se jejich intenzita zvyšovala. „Přes prázdniny jsme se věnovali programu Křížem krajem a takzvaným Obecním veselicím, což je série týdenních setkávání s posluchači v terénu po celém kraji vrcholící zábavným odpolednem Českého rozhlasu ve vybrané vesnici. Rádi zprostředkováváme takové akce a těší nás, že se do nich aktivně zapojují místní lidé, hasiči, sokolové, fotbalisti a podobně. Je to naše tradiční aktivita, tentokrát však měla daleko větší rozsah,“ popisuje část oslav Podstata.

Další dlouhodobě oblíbenou akcí je den otevřených dveří, který se konal 28. října. „Rozhlas je mysterium a člověk chce poznat, co je uvnitř. Lidé vidí studio, jsou u toho, když vysílání vzniká, posluchači navíc chtějí vidět své oblíbené moderátory, je to emotivní zážitek,“ pokračuje. Letošní slavnostní chvíle olomouckého studia doplnilo vydání narozeninového CD Českého rozhlasu Olomouc, které se křtilo na večeru autorských šansonů Richarda Mlynáře a Anny Jelínkové v rozhlasovém Velkém studiu.

Michal Prokop a Framus Five při oslavě výročí olomouckého rozhlasu. Foto: Tomáš Sedláček

Rozhlas už není „ten chytřejší“

Za pětadvacet let samostatného vysílání se toho změnilo dost. „Přišla větší centralizace, v případě regionálních stanic to dnes znamená, že všichni máme koordinovaný přístup k vysílání, řekl bych takové stejné hřiště, které ale naplňujeme svým místním obsahem,“ vysvětluje Podstata. Olomoucký rozhlas se tak může soustředit na své posluchače, což jsou spíš lidé vyššího věku žijící na vesnicích se zájmem o hobby, zahrádky, počasí, o lokální život. „Snažíme se oslovit i střední generaci, ale rozhodně nemáme ambici jít níž. Žádné rádio není schopné hrát pro všechny,“ podotýká ředitel. Očekává nicméně modernizaci média i jeho celkové chápání. Český rozhlas byl podle Podstaty dlouho spíš mentorem, který „věděl“, co a jak má lidem říkat. Zejména veřejnoprávní média ale mají vypadat jinak. „Jejich hlavním úkolem je objektivně zesilovat realitu směrem k cílové skupině, ke které mají mluvit jejím jazykem. Toto zadání již Český rozhlas naplňuje. Stěhování do důstojnějších prostor a možnost technicky i technologicky reflektovat současnou úroveň, je nutnost, která s vývojem souvisí,“ poznamenává.

Vysílání z terénu je způsob, jak se přiblížit posluchačům. Na snímku přenos z podzimní výstavy květin Flora v Olomouci. Foto: Irena Svobodová/Český rozhlas Olomouc

Ačkoli veřejnost vnímá Český rozhlas jako jedno z nejdůvěryhodnějších médií, boj o vysvětlení a obhájení existence médií veřejné služby ho ještě čeká, říká Josef Podstata. „Vysvětlit společnosti proč je důležité mít veřejnoprávní instituce. Nejde jen otázku v rámci České republiky, ale i evropském kontextu.“