Kněz, ministr a exilový premiér. Šrámek má v Grygově pomník i ulici

Jako předseda vedl tělovýchovnou organizaci Orel i československou exilovou vládu v Londýně. Jan Šrámek, římskokatolický kněz a zakladatel lidové strany, patřil k nejvýraznějším politikům první poloviny 20 století. V rodném Grygově na Olomoucku mu odhalili pomník a pojmenovali po něm jednu z hlavních ulic.

Pomník s bustou duchovního a významného politika první poloviny 20. století Jana Šrámka v Grygově na Olomoucku. Foto: pametnimista.usd.cas.cz

Jan Šrámek se narodil v roce 1870 v budově dnešního grygovského obecního úřadu. Tam se také původně nacházela jeho busta. Po rekonstrukci objektu ji přemístili na nedaleký pomník.

Muž, jenž od prezidenta Havla posmrtně obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka, vystřídal od devadesátých let 19. století jako kněz několik působišť. Zároveň se pustil do regionální politiky a zakládání dělnických katolických spolků. Pro své schopnosti si vysloužil poslanecký mandát do Moravského zemského sněmu a rakousko-uherské Říšské rady.

Francouzského letadla se nedočkal

V lednu 1919, už v době samostatného Československa, se Šrámkovi povedlo sjednotit české křesťanské strany a založil Československou stranu lidovou (dnešní KDU-ČSL, pozn. red.). Už předtím se postavil do čela katolické tělovýchovné jednoty Orel.

S nadsázkou závidět by mu mohli současní ministři. Různé ministerské posty zastával téměř nepřetržitě od roku 1921 až do roku 1948.

Za druhé světové války pracoval jako premiér československé exilové vlády v Londýně. Během únorových událostí roku 1948 podal spolu s dalšími jedenácti ministry tří demokratických stran demisi.

Pomník stojí vedle grygovského obecního úřadu, kde se Šrámek v srpnu 1870 narodil. Foto: pametnimista.usd.cas.cz

Poté se pokusil utéct do zahraničí. Na francouzské letadlo na letišti u Rakovníka ale se svým spolupracovníkem Františkem Hálou čekal marně. Zbytek života strávil v nezákonné internaci. Zemřel 22. dubna 1956 v pražské nemocnici Na Bulovce, kam jej kvůli tajnosti místa jeho věznění přijali pod fiktivním jménem Josef Císař. Jeho ostatky nejprve uložili do matčina hrobu ve Velkém Týnci, po sametové revoluci spočinuly na Velehradě.

Šrámkovu bustu v Grygově vytvořil akademický sochař Karel Hořínek. Na fasádě jeho rodného domu se nacházela od 11. srpna 1990, kdy uplynulo 120 let od politikova narození. Na začátku nového tisíciletí ji představili jako součást nového pomníku. Stojí v ulici pojmenované jak jinak než Šrámkova.