Oceněný redaktor Hlasu Ameriky v Olomouci: Naše zprávy byly spolehlivé, měli jsme důvěru

Ocenění za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog Pelikán 2019 udělovanou časopisem Listy převzal v prosinci v Olomouci politický analytik, dlouholetý redaktor Hlasu Ameriky Jolyon Naegele.

Jolyon Naegele s Cenou Pelikán. V pozadí Josef Jařab. Foto: Zita Chalupová/Hanácké noviny

Slavnostní předání 16. ceny a následná debata na téma Zpochybňování jistot, nebo přesvědčování přesvědčených? – Média před rokem 1989 a nyní se uskutečnily v Posluchárně Václava Havla na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Debaty se kromě Naegeleho zúčastnili také bývalý rektor UP Josef Jařab, politoložka Vladimíra Dvořáková a publicista Jaroslav Weiss. V československé redakci Hlasu Ameriky bylo kolem dvaceti redaktorů. „Slovenská sekce měla trochu jiné zájmy, byla naladěna více nábožensky. Při psaní reportáží jsem byl upozorněn, že nepracuji pro československou redakci, ale pro celý dům. Tehdy se vysílalo ve čtyřiceti jazycích. Psal jsem proto zprávy tak, že části byly detailnější a byly určeny pro české vysílání a jiné části byly obecnější, určené do celého světa. Vždy jsem se snažil mít vyvážené reportáže, nepsat totéž co agentury, mít svůj vlastní pohled na danou věc. A protože zprávy byly spolehlivé, získali jsme důvěru posluchačů,“ popsal svou práci pro Hlas Ameriky Naegele.

Jiné tempo bez mobilů a e-mailů

Denně napsal většinou tři čtyři kratší zprávy a dvě až tři delší. Měl však i období, kdy za celý týden nenapsal nic. „Nebyl internet, takže člověk potřeboval pro novinářskou práci knihy a další materiály, pro každou zprávu bylo třeba sehnat lidi a udělat s nimi rozhovory,“ vysvětlil novinář.

Vyznal se také ze své lásky k české kultuře i společnosti: „Skutečně jsem se zamiloval do české kultury v raném věku, když jsem slyšel poprvé Smetanovu Vltavu. Dodnes mám při poslechu Mé vlasti husí kůži. Jsem Středoevropan vlastní volbou, i když jsem loni zjistil, že mám české kořeny: nějaký můj předek se narodil v Horažďovicích v 17. století. Prostě česká kultura, společnost, dějiny mě zajímají celý život, jsem tady strašně rád.“

Rozhovory s Havlem i Dubčekem

Debatující se dotkli také toho, kde všude Hlas Ameriky dnes v Evropě vysílá. Podle Naegeleho vysílá do východní Evropy spíše Svobodná Evropa, po Novém roce začala znovu vysílat do Rumunska a Maďarska. „Jde spíše o politické rozhodnutí amerického ministerstva zahraničních věcí, že je to opět potřeba,“ vysvětlil Naegele a dodal, že Hlas Ameriky vysílá i v albánštině – už dvacet let mu poskytují prostor soukromé televizní stanice.

Cenu Pelikán 2019 získal Jolyon Naegele za dlouholetou žurnalistickou práci pro obnovení demokracie v Československu a podporu československé demokratické opozice. Jolyon Naegele se narodil v New Yorku, od mládí se ale zajímal o Evropu, zejména o Československo a také o Balkán. V šestnácti letech napsal slohovou práci o Alexandru Dubčekovi, v roce 1973 poprvé navštívil Prahu, později se také naučil česky. Studoval mezinárodní vztahy na univerzitách v New Yorku a Washingtonu. V roce 1980 se přestěhoval do Vídně. V letech 1984–1994 působil jako zpravodaj Hlasu Ameriky se sídlem ve Vídni (do roku 1989, v Bonnu do roku 1990 a pak v Praze). Natočil rozhovory s Václavem Havlem, Alexandrem Dubčekem i kardinálem Františkem Tomáškem. Později pracoval sedm let v rádiu Svobodná Evropa/Svoboda, od roku 2003 působil 14 let v Prištině v útvaru pro politické záležitosti mírotvorné mise OSN v Kosovu UNMIK.