Venkovské prodejny na Hané čeká křest EET, některé možná zavřou

Neviditelná síť elektronické evidence tržeb už brzy protkne malé venkovské prodejny na Hané. Od 1. března rozšíří z restaurací i na obchodníky bez rozdílu velikosti prodejen.

Některým malým samoobsluhám či pultovým prodejnám v obcích už nyní kvůli nízkým tržbám zvoní hrana a nová povinnost elektronicky evidovat tržby jim možná zasadí poslední ránu. Nebo paradoxně pomůže v konkurenčním boji s ostatními obchodníky, který sice na venkově není tak okatě urputný jako ve městech zaplněných poutači na slevové akce, ale případné potíže mnohem rychleji končí zavřenou prodejnou na návsi.

Andrej Babiš v Olomouci

„Z doslechu vím, že se chystají někteří provozovatelé uzavřít především menší prodejny. Možná by k tomu došlo i bez EET. Hlavním problémem těchto prodejen je totiž ekonomika,“ řekl Hanáckým novinám předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka, podle kterého malé obchody ročně utrží pouze sto až 200 tisíc korun a už delší dobu balancují na hranici přežití.

Juračka míní, že dopad EET na venkovské obchody bude ale s odstupem nějaké doby zřejmě neutrální. „Možná to spíš pomůže, protože když se srovná tržní prostředí, tak prodejna, která je dobrá a její hospodaření je na pokraji takzvané kladné nuly, tak vydrží. Třeba se díky tomu stane víc konkurenční vůči ostatním obchodníkům, kteří se také budou muset na trhu chovat mravně,“ podotkl Juračka.

Venkovské prodejny by podle něj neměly mít problém s připojením k internetu, které je v různých formách dostupné prakticky všude a je podmínkou pro fungování EET. „Když už si obchodník internet zařídí, tak ho může použít nejen pro EET, ale například i pro systém objednávek zboží. S pomocí internetu lze také oslovovat dodavatele a zákazníky,“ dodal Juračka.

Zhruba tři tisíce družstevních prodejen COOP, které tvoří páteř venkovského maloobchodu, jsou na EET připraveny s velkým předstihem. „Už dnes jsou napojeny na centrální systém a data, která se budou posílat na finanční úřad, zpracováváme na naší centrále. Prodejny ani nebudou vědět, že data poplynou i směrem k finančímu úřadu,“ řekl Juračka.

Do systému EET se zatím zapojila zhruba desetina z 250 tisíc maloobchodních a velkoobchodních firem, na které se tato povinnost bude od března vztahovat. „Trošku jsem zklamaný. Čekal jsem, že zájem bude větší,“ prohlásil Juračka.
Asociace se snaží pro obchodní obslužnost venkova získat podporu úřadů. „Podporu jsme našli u ministra zemědělství Mariana Jurečky, který ji propojil se zemědělskou pomocí venkovu,“ uvedl předseda Juračka. Pomoc chtějí malí obchodníci hledat také u Asociace krajů ČR. „Jsou kraje, které venkovský prodej podporují. Je to ale individuální a my chceme, aby se to postavilo na nějakou stabilní bázi,“ dodal Juračka. Venkovským prodejnám může podat pomocnou ruku i obec, která jim například pronajímá prostory.

Malé prodejny se podle Juračky zároveň snaží odolat rozmachu dravých obchodních řetězců, které si ukrajují stále větší díl tuzemského trhu. „Expanze řetězců tlačí na ekonomiku malých prodejen. Pracujeme proto silně na novele zákona o cenách, kde chceme prosadit zákaz takzvaných podnákupních cen. Mohla by se díky tomu zmenšit agresivita obchodních řetězců vůči českému obchodu, výrobcům i zemědělcům,“ upozornil Juračka.

Síť venkovských prodejen postupně řídne. Loni bylo v Česku uzavřeno zhruba 270 malých samoobsluh a prodejen. „Tlak na český maloobchod stále roste a boj o přežití se dostává do závažné fáze,“ uzavřel Juračka.

Jaroslav Kučera