Starosta Velké Bystřice Marek Pazdera: Z barokní sýpky by mohlo být muzeum

Má jen necelých tři a půl tisíce obyvatel, přesto se může Velká Bystřice na Olomoucku hrdě nazývat městem. Letos už třiadvacátým rokem. K tomu patří i náležitá nabídka aktivit. O tom, že se ve městě bude vařit pivo nebo že „kulturní lázně regionu“ čekají velké oslavy, mluví v rozhovoru starosta Marek Pazdera.

Tradiční folklorní akce Lidový rok ve Velké Bystřici má před sebou letos třicátý ročník. „Všichni tím žijeme,“ říká starosta města Marek Pazdera. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Jsme na startu nového roku. Co má Velká Bystřice před sebou?

Rok 2020 je pro nás specifický, Bystřici čeká řada výročí. Jednak je to desáté pokračování festivalu Hanácký Woodstock a pak Mikroregion Bystřička slaví dvacet let. Jde o sdružení obcí, které má sídlo ve Velké Bystřici a několik let pořádá Sportovní den Mikroregionu Bystřička, cyklistickou a poznávací jízdu pro veřejnost zakončenou společenským večerem. Letos se bude konat u nás v amfiteátru. Tou největší akcí bude už třicátý ročník Lidového roku, což je největší kulturní událost ve Velké Bystřici. Žije tím celé město i okolí.

V regionu není moc měst ani obcí, kde by měli amfiteátr…

Lidový rok se v minulosti konal před zámkem na provizorním podiu a už tehdy nám prostory připadaly nedůstojné. Proto vznikaly myšlenky na rekonstrukci celého místa a jsme moc rádi, jak se to povedlo. Pódium postavíme na začátku sezony a končíme někdy na konci září. Celé léto jej využíváme jako letní kino, vyzkoušeli jsme si jednorázové koncerty a loni amfiteátr obsadilo Moravské divadlo Olomouc, které u nás odehrálo Sluhu dvou pánů. Zájem byl obrovský, bylo vyprodáno. Využití je pestré a stálé a je to určitě jeden z projektů, na který jsme v Bystřici pyšní. Přibylo i akcí, které se u nás konají. Jsem rád, že kultura u nás není v mnoha ohledech koupená a umělá.

Velkou Bystřici v regionu provází pověst místa, kde se dobře žije a kde samospráva funguje. Čím to je?

Opravdu? To mě moc těší. Myslím si, že základ je v tom, že se umíme domluvit. Na městském úřadu, v radě města i v zastupitelstvu. Samozřejmě že na všechno nemáme stejný názor, ale je to hodně o respektování toho druhého a pak, to je velmi důležité, máme výborné radní i místostarostu. Ono stačí mít jednoho nebo dva hádavé nesoudné nespokojence a všechno může být jinak. Nic se nedohodne, nic se nebuduje, ale příkopy, které se mezi lidmi vykopají, jsou hluboké.

Velká Bystřice je relativně malá, nicméně se může pyšnit tím, že je městem. Je to výhoda?

Městem jsme od roku 1997, ale je to jen čestný titul. Možná by nám lépe slušel městys. Nemá to na nic vliv, na plat starosty ani na daňové rozdělování peněz.

Dlouho jste neměli náměstí, potom se prostor před zámkem radikálně změnil. Bylo to těžké rozhodnutí?

Zásadní pro nás byla spolupráce s architektem Michalem Sborwitzem. Rekonstrukce centra nebyla snadná, stavěla se tam zeď, protože architekt říkal, že každé centrum by mělo mít svou hranici, přitom lidé byli zvyklí na volný prostor. Zvlášť naši Hanáci, kteří jsou konzervativní, proměnu sledovali s jistou nelibostí. Dnes si na to už zvykli a líbí se jim to.

Odborná veřejnost každopádně rekonstrukci oceňovala. Líbil se například i detail, jakým jsou schody k mlýnskému náhonu…

Náměstí je už jedenáct let hotové, lípy mají vzrostlou korunu a i zdi jsou porostlé popínavkami. Vypadá to jinak. Schody náměstí hodně oživily, a když jedu kolem a vidím, jak na nich lidé v létě sedí a lížou zmrzlinu, tak jsem moc rád, že se to povedlo. Je to určitě zpestření celkového prostoru. Nelituji, že jsme se do rekonstrukce pustili.

Rekonstrukce centra Velké Bystřici zahrnovala i přístup k mlýnskému náhonu. Schody prostor oživily, o Vánocích se tam například koná pouštění skořápkových lodiček. Foto: Pavel Kolman

Olomouc je od vás na dosah, jaké to je žít vedle krajského města?

Vnímám to jako výhodu, větší město samozřejmě nabízí větší možnosti a osmikilometrová vzdálenost je opravdu malá. Víme také, že k nám rádi jezdí i Olomoučané. Jsme samostatní, máme školu, sport, kulturu, kousek do lesa a krajské město na dohled. Nestěžujeme si.

Lákají takové podmínky do Velké Bystřice nové obyvatele?

Když mi někdo zavolá, že by chtěl u nás stavět, tak ho nepotěším, volné parcely město nemá. Rozrostli jsme se, ale nijak dramaticky. Když jsme v roce 2002 nastoupili na radnici, měla Velká Bystřice zhruba 2 800 obyvatel, teď po šestnácti letech budeme mít 3 350 obyvatel. To nám ale nevadí, naopak. Jsem rád, že hodně z těch, kdo se k nám přistěhovali, zapadlo mezi starousedlíky. Bystřice je kouzelná v tom, že jsou tady opravdu velké možnosti vyžití, troufám si říct, že každá věková skupina si tady najde svůj zájem.

Velkým tématem byl před lety hotel Zámek. Město řešilo jeho další směřování, potřeboval finanční investici a nějakou dobu jste ho i prodávali. Jak se mu daří dnes?

Zámek pro nás byl velký oříšek a stále částečně je. Byl to jeden z prvních hotelů na začátku devadesátých let, který fungoval, ale postupem času a v konkurenci ostatních zařízení ztrácel. Stáli jsme před úkolem co se zámkem, který nemohl konkurovat novým hotelům, a tušili jsme, že bez zajištění strategického soukromého partnera to asi nezvládneme. Nakonec se nám podařilo získat partnera i dotaci a založili jsme společnost s ručením omezením, která je vlastníkem nemovitosti, ale samotný provoz je už v pronájmu. Začátky nebyly jednoduché, ovšem stabilizovalo se to a zařízení šlo dopředu. Aktuálně mám velkou radost, že jediná budova v centru města, která ještě nebyla zrekonstruovaná – zámecké sklepy – má teď soukromého vlastníka. Připravuje projekt minipivovaru, což je skvělé.

Ve Velké Bystřici spravili před lety náměstí, následovala oprava kulturního domu. Zázemí slouží folkloru, trhům, plesům nebo festivalům. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Dlouhodobě město trápí doprava a hlavně v zimě smog. Zvládáte situaci řešit?

Bystřice je spojnicí do Hluboček, kde jsou dva velké podniky s tisíci zaměstnanců. Obchvat není úplně reálný, ale na zklidnění dopravy samozřejmě pracujeme. Chystáme úpravu křižovatek, snažíme se dopravu zbezpečnit a zpřehlednit. Co se kvality ovzduší týče, to je složitější. Jde opravdu o problém, ale každý musí začít především sám u sebe, doma. Myslím, že to jde po malých krůčcích dopředu. Po vzoru Loštic jsme podali žádost o dotaci, kdy bychom chtěli v obci umístit stanici měřící kvalitu ovzduší. Současně by byly v obci informační panely a nechyběla by i osvěta ve škole.

Na co se těšíte jako starosta?

Velká radost čeká na naše hasiče. Podařilo se nám získat 2,5 milionu z ministerstva vnitra a přispěl i Olomoucký kraj, takže hasiči si v květnu pojedou pro úplně nové velké hasičské auto, za asi osm milionů korun. Teď ale musí bourat garáž, aby se tam vlezlo (smích). Ale vážně, výjezdů mají hodně, okolo stovky ročně, takže si nový vůz zaslouží. Budeme stavět i bydlení pro sociálně slabší a rádi bychom se pustili do obnovy místního hřbitova, který slouží i obcím z okolí.

To jsou prioritní plány, máte ještě nějaké schované v šuplíku?

Navazujeme spolupráci s církví, protože v Bystřici je nádherná barokní sýpka a mluvíme o tom, jak stavbu využít. Jedním z nápadů je muzeum zaměřené na venkov, pivovarnictví, církevní obhospodařování lesů. Chtěli bychom rozšířit prostory galerie Zet, kam by se nově mohla přestěhovat knihovna, reálné obrysy už má koupací biotop, který bychom letos chtěli projektovat a věřím tomu, že příští rok i stavět. Také bychom rádi pořídili kluziště. Myslíme si, že k městům a k vánoční tradici patří. Peníze na něj máme v rozpočtu vyčleněné a pro Vánoce 2020 máme ambici ho ve městě.

Marek Pazdera (*1971)

Maturoval na Slovanském gymnázium Olomouc, poté vystudoval Stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně. V lednu 1999 začal pracovat na městském úřadě ve Velké Bystřici, kde se stal v roce 2002 starostou.