„Nechceme haly 300 metrů od domu.“ Hněvotín připravuje žalobu na kraj kvůli záboru pole

Možnost zastavět 44 hektarů pole u Hněvotína odhlasovaná zastupitelstvem Olomouckého kraje budí nesouhlas. Lidé protestovali před sídlem kraje, obec Hněvotín se obrací na soud.

Letecký pohled na obec Hněvotín na Olomoucku. Foto: www.hnevotin.cz
Letecký pohled na obec Hněvotín na Olomoucku. Foto: www.hnevotin.cz

Několik desítek lidí se koncem ledna sešlo, aby poukázali na problém mizející kvalitní půdy. „Kvalitní bonitní půda se okolo Olomouce zastavuje všude možně, po kouscích se ukrajuje. Velké betonové plochy jsou špatně. Naopak potřebujeme, aby se vláha vsakovala do půdy,“ uvedl za iniciativu Olomouc2018+ pořadatel setkání Vladislav Raclavský.

Rozporoval i šanci, že by se našla soukromá firma, která by rozvíjela případný obchodní potenciál výzkumu. „Záměr se sice jmenuje Národní biomedicínský a biotechnologický park, ale název je matoucí. Není to vědecké centrum, ale komerční zástavba, která má fungovat na bázi pokročilých technologií. Pracuji ve výzkumu, v biomedicíně a absolutně nevěřím, že něco takového může v Olomouci vzniknout,“ dodal. Pozval krajské zastupitele, kteří v hlasování zastavění polí umožnili, výzvu ale nepřijali.

Škoda kvalitní půdy

Další setkání je v plánu na termín dalšího zasedání zastupitelů v druhé polovině února. „Vadí nám, že se nejlepší půda okolo města zastavuje. Jsme pro, aby se zachovala,“ shodli se manželé z Olomouce, kteří na akci přišli. Podobně reagovala i Darina Mikulová. „Když se zastaví orná půda, nebude se mít kam vsakovat voda, můžou být záplavy, budeme ochuzeni o další přírodu. Přijdeme o půdu, kde by mohlo vyrůst něco, z čeho bychom se mohli nasytit,“ zamyslela se mladá žena. Proti záborů polí podepisují lidé petici na internetu. Začátkem února jich bylo 650.

Vesnický ráz v ohrožení?

Kvůli schválené aktualizaci Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje připravuje Hněvotín kraj žalobu. „Najali jsme si advokátní kancelář v Brně, která ji teď zpracovává. Máme rok na to, abychom rozhodnutí zvrátili. Projekt zabírá obrovské území katastru obce. Haly se přiblíží na dohled, tři sta metrů od našich rodinných domů, nechceme, aby se průmyslová lokalita vklínila do naší vesnice,“ uvedl starosta Hněvotína Jaroslav Dvořák. Obec se obává také o zdroj pitné vody.

„Kvalitní bonitní půda se okolo Olomouce se po kouscích ukrajuje,“ zaznělo na lednovém shromáždění před krajským úřadem. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Změna strategických dokumentů umožňuje zábor plochy ve veřejném zájmu. S vynětím půdy ze zemědělského půdního fondu souhlasilo i Ministerstvo životního prostředí. Dvořák to vidí jinak. „Veřejný zájem tam žádný není, je to zájem soukromé firmy, která vlastní pozemky, chce je zastavět a je jí jedno, co na to naši lidé. My ale obyvatele musíme hájit, od toho jsme skládali slib, je to naše povinnost,“ doplnil starosta.

Olomouc věří vědě

Vedení kraje projekt obhajuje podporou institucí a podniků i zvýšením prestiže Olomouce. Má také zabránit odchodu mladých lidí za kariérou mimo region. Stavět na polích je navíc podle koalice jediná možnost. „Biomedicínské centrum má vzniknout na orné půdě, ovšem půda nejvyšších kvalit leží, řečeno s nadsázkou, všude kolem Olomouce, a tak se záborům půdy nejvyšších bonit prakticky nelze vyhnout,“ uvedla mluvčí hejtmanství Eva Knajblová.

Menší část z celkové plochy, konkrétně 20 hektarů, leží v katastru města Olomouce, téma se tak týká i olomoucké samosprávy. Rozhodnutí kraje radnice napadat nebude. Vadila by jí stavba skladů nebo logistických center, chce ale spoléhat na vědu. „Centra s výzkumným a inovačním potenciálem, která pomohou v regionu vytvořit místa pro vzdělané lidi a udržet absolventy univerzity u nás, jsou z našeho pohledu vítaná,“ uvedl koncem roku olomoucký primátor Miroslav Žbánek.