Biskup Karel vezme návštěvníky na nový okruh kroměřížským zámkem

Na takové průvodce, jakého mají arcidiecézní muzea v Kroměříži a v Olomouci, nenarazí návštěvníci jen tak někde. Rodinám s dětmi pomáhá s prohlídkou expozic biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna ukrytý v tabletu jako animovaná postavička. V Kroměříži už mu připravují další práci. Od přespříští sezony bude provádět celým druhým patrem zámku, ze kterého se stane jeden okruh.

V Kroměříži na zámku nabízejí jako doplněk k prohlídce tablety. Foto: MUO

Hravá aplikace nabízí originální spojení kresleného průvodce a interaktivním úkolů na jednotlivých zastaveních. Muzeum ji právě překládá do jiných jazyků. „Do budoucna samozřejmě chceme rozšiřovat naši ‘digitální‘ nabídku o další příběhy vyprávějící o kroměřížském zámku, osobnostech s ním spojených i uměleckých dílech zde chovaných,“ řekl Miroslav Kindl z Muzea umění Olomouc, kde vede oddělení Arcidiecézní muzeum Kroměříž.

Přenosné ploché počítače si může v Kroměříži vypůjčit kdokoli, nejvíce je ovšem využijí rodiny s dětmi od tří do patnácti let, na které míří především. Náročnost jednotlivých úkolů je různá. Zatím je možné zámkem procházet jen v doprovodu pracovníka muzea. „Jelikož jsme ještě nemohli vytvořit propojený návštěvnický okruh ve druhém patře zámku a část je přístupná pouze s průvodcem, jsou také tablety prozatím půjčitelné pouze za asistence edukátora,“ uvedl Kindl.

Do budoucna by se ovšem mělo podařit celé druhé patro zaokruhovat a vytvořit tak okruh oddělený od komentovaných prohlídek s průvodcem. Pravděpodobný je rok 2019. „Taktéž všechny expozice ve druhém patře k této příležitosti dojdou změny. Návštěvník si tak sám či s aplikací v tabletu projde obrazárnu, kabinet kresby a grafiky, galerii pro krátkodobé výstavy, zámeckou kapli, kabinet mincí a medailí, manský sál, barokní knihovnu, místnost pro aktivní edukaci a kabinet zahradní kultury,“ dodal kurátor. Pokud vše vyjde podle představ, otevře muzeum také další expozice.

V Kroměříži je biskup Karel, velký mecenáš umění ze 17. století, stylizován do podoby Apollóna. Důvodem jsou apollónské principy a vlivy, které po sobě zanechal. „Nejdůležitější Karlovy stavby, jejich idea, kompozice a koncepce, z nich prostřednictvím Ovidiových Metamorfóz zcela doložitelně čerpají. Samozřejmě s nadsázkou, ale podobně jako se Karlův současník, francouzský král Ludvík XIV. otevřeně projektoval do Apollóna, ani Karlovi nebyla neoplatonská filozofie cizí. V žádném případě se ale nejedná o herezi. Spíše šlo o vyšší vědění a složité alegorie spojující křesťanství s antikou,“ zmínil Miroslav Kindl.