Masopust je za námi, do Velikonoc je tu čtyřicetidenní postní doba

Od svátku Tří králů běží masopust, který vyvrcholí bujarým veselím před Popeleční středou. Ta letos připadla na 26. února. Po ní pak následuje čtyřicetidenní postní doba před Velikonocemi. Co vlastně o masopustu víme?

Podle historiků mají masopustní zvyky původ v předkřesťanských oslavách konce zimy. Foto: archiv obce Majetín

Jaké jiné názvy tohoto svátku ještě najdeme?

Ostatky, fašank, voračky, voráčí, končiny, šibřinky, karneval. Rusky se masopust jmenuje maslenica, anglicky shrovetide nebo carnival, francouzsky carnaval či carême-prenant, německy Fasching a třeba polsky zapusty.

Z čeho pochází to nejobecnější slovo karneval?

Výkladů je několik. Může jít o starořímský odkaz na Bakcha, boha plodů a vína – Carrus navalis, o výraz ze staré toskánštiny – carnovale, z italštiny – carnem levare (doslova „maso pryč“) nebo ze staré francouzštiny – caramantran (caréme entrant). Někdo slovo karneval vykládá na základě latiny – carni vale (tedy „sbohem masu“).

Jak dlouho masopust trvá?

Jde o třídenní svátek, a stejně tak slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Toto období začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí na Popeleční středu. Konec je pohyblivý, je závislý na datu Velikonoc. Masopust tedy může skončit zhruba v období od poloviny února do začátku března. Velikonoce se totiž konají o první neděli po prvním jarním úplňku.

Foto z archivu obce Lubná na Kroměřížsku, kde tradici udržují místní dobrovolní hasiči.

Kde se vzal masopust?

Jde o slovanskou tradici, historikové předpokládají, že masopustní zvyky mají původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy spojených s kultem zimního slunovratu. Další výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, například boha Bakcha.

Maso pryč!

Třídenní masopustní svátek byl dobou hodování, veselí, tanečních zábav, hostin, zabíjaček, svateb. Příprava začínala na takzvaný Tučný čtvrtek. V neděli, pondělí a úterý před Popeleční středou se provozovaly nejrůznější rituální úkony, konala se divadelní představení, probíhal průvod masek, vše uzavírala taneční zábava. Toto veselí předcházelo čtyřicetidenní postní době před Velikonocemi, kdy bylo maso přísně zapovězeno. Proto bylo potřeba se dostatečně najíst, aby lidé přísný půst zvládli.

Lidové tradice

O masopustních veselicích máme písemné zprávy už ze 13. století. V mnoha regionech patří k masopustu obřadní průvod masek, který s muzikou obchází vesnici dům od domu. Popíjí se slivovice, hospodyně nabízejí masopustní koblihy. Jinde se tančí, především jde o obřadní tance mladých mužů: například tance „pod šable“, „na len“, „na konopě“, „žabská“. K tradičním maskám objevujícím se v průvodu patří především medvěd s medvědářem a kobyla. Ovšem nápaditosti se meze nekladou. Masopustní zábava končívala přesně o půlnoci, kdy ponocný zatroubil na roh. Někde byl konec spojen s pochováváním basy – šlo o symbol toho, že během postní doby si muzika nezahraje.

Masopust ve Velké Bystřici na Olomoucku. Ilustrační foto: Zita Chalupová

Pranostiky spojené s masopustem

Kdo v masopustě moc dělá, v létě to odleží.

Jaké je počasí o Masopustní neděli, takové bude na sena, jak je na Masopustní pondělí, takové počasí očekávej na žitné žně, a jak o Masopustním úterý, tak bude na žně pšeničné.

Masopust na slunci, pomlázka u kamen.

Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.

Jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.

Konec masopustu jasný – len krásný.

Krátký masopust – dlouhá zima.

Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky.

Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.

Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý), bude dosti hrachu.

Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.

Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.

Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.

Je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý – čeká nás neúroda po celý rok.

Usmažte si masopustní koblihy

Co budete potřebovat:

hladkou mouku, žloutky, máslo, mléko, kvasnice, cukr, trochu soli, rum, sádlo nebo olej na smažení

Z vlažného mléka, trochy cukru a kvasnic nechte vzejít kvásek. Tím pak zadělejte kynuté těsto z mouky, žloutků, trochy soli, cukru (s tím šetřete, koblihy se na závěr pocukrují) a rumu. Ten je důležitý, těsto během smažení nenasákne tolik tuku. Nechte těsto vykynout, poté je vyválejte na placku vysokou dva až tři centimetry. Vykrájejte formičkou kolečka zhruba o průměru šest centimetrů a nechte opět vykynout. Vykynutá kolečka vkládejte do rozpáleného tuku a zvolna smažte z obou stran dozlatova. Hladina tuku by měla končit kousek pod polovinou koblížku, aby se po obvodu koblížku vytvořil typický světlý proužek. Na závěr koblihy hojně pocukrujte.