Hrad vytáhli nadšenci z kopřiv. Teď mají v Kurovicích skrytý poklad

Hrad v Kurovicích na Holešovsku je jako pokladnice. Postupně vydává historické skvosty. Mimořádná stavba dějiny předkládá skrze jednotlivé stavební slohy a umělecké styly. Ukrývá i hebrejské nápisy na zdech, které jsou podle odborníků světovým unikátem.

Historie hradu Kurovice se datuje ke konci 13. století. Foto: archiv Sdružení pro záchranu a obnovu Tvrze Kurovice

Martin Malina a jeho dva kamarádi měli k historii vždy blízko, navštěvovali české a moravské památky a informace o nich zapisovali na web castles.cz. Když před patnácti lety přijeli do Kurovic podívat se na tamní hrad, zamilovali se. „Objížděli jsme celou republiku. Narazili jsme na tenhle objekt a začali se o něj zajímat, líbil se nám. Byl v něm velmi silný genius loci, něco, co ucítíte a nemůžete od toho odtrhnout oči,“ vzpomíná Martin Malina, předseda Sdružení pro záchranu a obnovu tvrze Kurovice.

Dírami ve stropě bylo vidět na střechu

Historický objekt na přátelé zapůsobil tak, že založili spolek a památku koupili. „Vytáhli jsme ji doslova z kopřiv. Nebylo tady ani jedno okno, podlaha, dírami ve stropech jste se mohli dívat až na střechu. Hrad byl třicet let opuštěný a chátral,“ pokračuje mladý muž. V době, když se o něj začali zajímat, rozsah poškození ale nebyl úplně jasný. „Nikdo se o to nechtěl starat. Během průzkumu jsme zjistili zásadní problém, statické narušení objektu,“ dodává, že ve spolupráci se statikem zabrala záchrana tři roky. „Věděli jsme, že to sežere neskutečné množství peněz a lidského úsilí. Letos to je patnáct let, co se o hrad staráme a díky lidem, kteří tady jako dobrovolníci a široké podpoře institucí se pomalu začíná proměňovat,“ přemítá.

Zájemci mohou hrad navštívit, nemá ale zatím pevnou otvírací dobu. Nejsnazší je dohodnout si návštěvu předem a nebo zamířit na některou z akcí. Foto: archiv Sdružení pro záchranu a obnovu Tvrze Kurovice

Práce na roky a roky

Dnes je hotové kompletní statické zabezpečení, podlahami vedou lana dlouhá zhruba kilometr. Kromě podlah jsou nové i dřevěné stropní části, dokončuje se výměna trámů v podkroví a ve stropech třetího patra. Pustit se chtějí majitelé také do interiérů a fasády, nové brány či úpravy okolí. „Zásadním krokem byla nová střecha, stará už dávno dosloužila, trámy byly shnilé. Je finálním statickým zabezpečením celého objektu, který tak bude stát další staletí. Hotová ale ještě není, čekají nás dvě etapy, vše je otázkou peněz,“ vysvětluje Martin Malina. Finance jsou pro něj s kolegy paradoxně klíčové ještě v jiné věci. Kdyby jich měli tolik, kolik oprava vyžaduje, práce by sice postupovaly mnohem rychleji, ale na úkor poctivého stavebně-historického průzkumu. Právě ten odkryl cenné otisky historie.

Unikátní stavba

Historie hradu Kurovice se datuje k roku 1275. Z architektonického hlediska stavba náleží k nejvýznamnějším sídlům nižší šlechty na Moravě. Je unikátní především díky dochovanému středověkému zdivu v jádru tvrze. Za pozornost stojí i kamenická výzdoba a viditelné stopy přestaveb od středověku přes renesanci až po baroko. Kolem budovy se zčásti dochovalo opevnění. „Správci panství v 15. a 16. století zvelebovali, ale protože vlastníkem bylo biskupství, nikdy se neodhodlali k bourání. Díky tomu je objekt živoucí učebnicí různých stavebních slohů a uměleckých stylů, to jinde v Česku neuvidíte. V polovině 17. století se změnila funkce využití sídla na kanceláře, ale devastace začala až po druhé světové válce,“ přibližuje holešovský historik Karel Bartošek. Existují doklady, že sídlo se přestalo stavebně vyvíjet někdy okolo roku 1605.

Stavebně se sídlo přestalo vyvíjet na začátku 17. století. Foto: archiv Sdružení pro záchranu a obnovu Tvrze Kurovice

Místo hradu byty

Do roku 1988 hrad sloužil jako obecní bydlení, k dispozici měli místní pět bytů. „Podmínky tam byly velmi těžké. Někteří pamětníci tam bydleli jako děti a říkali, že v zimě jim škvírami foukal do postele sníh. V celé budově byl jen jeden záchod,“ popisuje kurovická starostka Lenka Koutná. Připomíná, že v roce 1989 vznikl projekt na kompletní přestavbu, kdy se plánovalo zbořit celé třetí patro, jenž sloužilo jako sýpka a nahradit ho měla šindelová střecha. „Přestavba se mi líbila, ale z památkového hlediska by byla devastační,“ doplňuje Martin Malina.

Hrad jako kulturní centrum obce

Pro kurovické je hrad v současnosti především společenským místem. Během roku se tam konají čtyři kulturní akce. „Filipojakubská noc je v kulisách hradu geniální, v červnu spolek pořádá historické slavnosti, které jsou ojedinělé v celém kraji. Letos se budou konat 6. a 7. června, přijedou skupiny historického šermu, nebudou chybět ukázky dobových tanců, uvaří se dobové pokrmy. Na podzim děláme Halloween a v prosinci adventní setkání,“ přibližuje starostka harmonogram. Lidé z okolí si je nenechají ujít. „Jsou rádi, že po třiceti letech, kdy budova jen chátrala a nic se s ní nedělo, opět ožívá. V obci nás je dvě stě šedesát a většina lidí se do dění okolo hradu zapojuje. Pomáhají, jak mohou. Pro nás, pro obec, to má neskutečný význam,“ říká Lenka Koutná.

Z architektonického hlediska patří stavba mezi nejvýznamnější sídla nižší šlechty na Moravě. Foto: archiv Sdružení pro záchranu a obnovu Tvrze Kurovice

Světový objev

Karel Bartošek upozorňuje i na to, že se kurovická památka v posledních letech stala součástí festivalu Židovské kultury města Holešov. Letos se připravuje jubilejní dvacáté pokračování. „Před čtyřmi lety se tady našly hebrejské nápisy, poslední jméno jsme objevili loni. Zjistili jsme, že zde bydlela část Židů, která v druhé půlce 17. století zřejmě prchala před kozáky. Mířili ke svým příbuzným do Holešova, v Kurovicích byli dočasně ubytovaní a na zdech nechali unikátní nápisy, to nikde jinde na světě není,“ říká historik. Do zdi jsou vyškrabané vzkazy, přesněji jména z roku 1656. „V žádné tvrzi, kterou obývala šlechta, nejsou hebrejské nápisy na stěnách a ještě z této doby,“ krčí rameny odborník.

Unikátní nápisy v hebrejštině z druhé poloviny 17. století. Foto: archiv Sdružení pro záchranu a obnovu Tvrze Kurovice

Náročný koníček

Hrad je veřejnosti běžně přístupný, zatím však bez pevně stanovené otevírací doby. Zájemci do jeho útrob mohou nahlédnout po dohodě, většinou o víkendech a v každém případě při některé z akcí. „Větší část objektu je připravená pro veřejnost, konala se u nás konference, školy šermu, i několik svateb. Zatím je ale zájem veřejnosti malý, o Kurovicích se úplně neví a nám to tak i vyhovuje, protože jsme stále v režimu oprav. Do budoucna plánujeme vybudovat zázemí pro kastelána, musí tady být někdo, kdo se bude o hrad starat. Nesmí být opuštěný, “ míní Martin Malina.

Na otázku, jak náročné je opravovat hrad, odpovídá smíchem. „Ne, vážně. Je to nepředstavitelně náročná práce, opravdu nikdo si to nedokáže představit. I když musím přiznat, že hrad je pro mne vlastně relax. Tenhle objekt nejde vlastnit, on vlastní vás,“ shrnuje.

Historie hradu Kurovice

První zmínka o obci Kurovice s tvrzí pochází z roku 1276, jmenuje se zde Zašít z Kurovic. Roku 1339 ji prodal Beneš Hus z Kurovic biskupu Janovi z Kroměříže. Albrecht že Šternberka držel tvrz od roku 1447. V období, kdy byla tvrz vlastněna Haškem z Vrchlabí (1491) a pak později Joachymem Zoubkem ze Zdětína (1565), prošla nejvýznamnějšími fázemi přestavby. Roku 1604 koupil tvrz s obcí Ladislav ml. z Lobkovic. Poslední rod, který Kurovice vlastnil, byl Seilern-Aspag a to od roku 1871 do druhé světové války. Zdroj: castles.cz