Kniha představuje moderní Vrahovice. Končí připojením k Prostějovu

Poznávání regionální historie obohatila kniha Vrahovice v moderní době s podtitulem Dějiny obce v letech 1885–1973. Jejím autorem je historik a knihovník Martin Hájek. Zároveň je místopředsedou Spolku za staré Vrahovice, který knihu vydal.

Knihu o městské části Prostějova vydal Spolek za staré Vrahovice. Zdroj: facebook.com/spolekzastarevrahovice

„První nápad napsat knihu vznikl už před patnácti lety. Viděl jsem to jako šílenou práci, takže jsem vše odložil. Myšlenka dále krystalizovala a znovu jsem se k ní vrátil před pěti lety,“ přiblížil pozadí vzniku knihy Martin Hájek. Účastníkům prosincového křtu dal nahlédnout do „řemesla historika“. „Největší záběr je práce v archivu, kde jsem musel projít až dvanáct tisíc stran různých dokumentů a zápisů. Potom následovala analýza textů. Samotné psaní knihy je už jen taková třešnička na dortu,“ vysvětlil Hájek. Vzápětí adresoval poděkování odborným recenzentům knihy – historikům Janě Burešové a Pavlu Markovi, kolegům ze Spolku za staré Vrahovice Tomáši Pekovi a Michalu Rosenbergovi a sourozencům Lukáši a Evě Hájkovým, kteří byli prvními čtenáři rukopisu a poskytli k němu cenné rady, doplňky a připomínky. Autor se zaměřil se na novější a nejnovější dějiny z důvodů existence dochovaných dokumentů. Zároveň při tom mohl využít i bohatého spolkového archivu, který obsahuje také různé písemné materiály a až 600 historických fotografií.

Pohledy do historie obce

Publikace v šesti kapitolách zachycuje vývoj obce v době Rakousko-Uherska, první a druhé republiky, za nacistické okupace, v období třetí republiky a v době komunistického režimu. Zaměřuje se na dějiny správy a samosprávy, ale také na hospodářské dějiny a spolkový život. Součástí knihy jsou poznámky s odkazy na zdroje a vysvětlivky, seznam použité literatury a pramenů, dobové fotografie a pohlednice a německé resumé. Martin Hájek využil archivních fondů obce Vrahovice, místního národního výboru, národní školy, různých kronik i dobový tisk. Cenné informace mu poskytli také místní pamětníci Věra Dopitová a Richard Nedělník.

Předseda Spolku za staré Vrahovice Tomáš Peka představil knihu na křtu v prosinci loňského roku. Uprostřed autor knihy Martin Hájek a vpravo bývalá obyvatelka Vrahovic, herečka a kmotra knihy Eva Hacurová. Foto: Hana Bartková

Poněkud úsměvně působí na dnešní dobu agenda obce koncem 19. století obsahují hlídání úrody, pasení hus a péči o obecní býky. Významným přelomem je rok 1901, kdy zde stavitel Jan Skoupil zakládá cihelnu. Cihly se vyráběly až do roku 1963. Výroba cihel, blízkost Prostějova a existence levných pozemků vedly k výstavbě obce. Vznikají nové domky a ulice ve Vrahovické ulici a v tratích Luky a Budíny. Před první světovou válkou mají Vrahovice již 203 domů a 1352 obyvatel.

Prvorepublikové Vrahovice představují například Vodičkův a Dostálův mlýn, hostince Hanačka a U Hasalů, budovu skladu litovelského pivovaru, sokolské koupaliště v korytě Romže, železobetonové mosty nad Romží a Hloučelou, osobnosti nadučitele a spolkového činitele Jana Kyselého, dlouholetého starosty Josefa Stříže, ale také historické názvy ulic Trpinky, Hrázky, Náves, Husova, Tyršova, Masarykova či Vrchlického.

Autor zde sleduje bohatý spolkový život od čtenářsko-pěveckých spolků Sušil a Svatopluk z konce 19. století přes odbor Národní jednoty, Sokol, Sbor dobrovolných hasičů a fotbalový klub S. K. Vrahovice. Dozvídáme se, že železniční zastávka byla zřízena až v květnu roku 1946. Vlaky na trati Prostějov-Olomouc však jezdily už od roku 1870. Škola byla rozšířena nadstavbou druhého patra v roce 1937 a poštu dostaly Vrahovice v roce 1959.

Světové války a komunistický režim

Smutnou kapitolu představují obě světové války. První si vyžádala 38 a druhá 12 obětí. V řadách Britského královského letectva (RAF) bojovali a zahynuli tři vrahovičtí občané – piloti Alois Dvořák, Adolf Podivínský a František Vrbka. Čtenář se zde dozví řadu informací o německé pozorovatelně umístěné na vrbáteckém kopci, o internačním táboru ve Vrahovicích pro občany německé národnosti a domnělé kolaboranty a o přírodní rezervaci se vzácnými stepními rostlinami Úvozy.

Koupaliště ve Vrahovicích ve své původní podobě z 20. let. Zdroj: www.facebook.com/spolekzastarevrahovice

Publikaci uzavírá kapitola pojednávající o nejnovějších dějinách obce od roku 1948 do připojení k Prostějovu 1. ledna 1973. Brigády v rámci akcí „Z“, kolektivizace zemědělství, čistky ve složení národního výboru v letech 1948 a 1971, první připojení k Prostějovu v letech 1950–1954, připojení Čechůvek, průmyslové závody na katastru obce jako byly Minerva, zemědělský zásobovací a nákupní podnik – to vše tvoří obsah poslední kapitoly.

„Považovali jsme za potřebné, aby vznikla dostupná práce, která by přinášela výklad relativně nedávné minulosti a umožnila zájemcům poznat, jak to v minulosti ve Vrahovicích vypadalo,“ uvádí v publikaci Martin Hájek.