Vyškov chce synagogu více zpřístupnit lidem a využít její unikátní akustiku

Synagog jsou v České republice desítky, ale jen v jednom městě stojí na náměstí. Vyškovská židovská modlitebna si letos připisuje 135. rok od doby stavby. Dnes je majetkem města.

Umístění vyškovské synagogy v centru města značí silný vliv místních Židů v tehdejším vedení radnice i toleranci obyvatel. Foto: Dagmar Stryjová/Hanácké noviny

Minulý rok vyhlásilo Ministerstvo kultury synagogu ve Vyškově kulturní památkou. Resort tím ocenil její uměleckou a architektonickou hodnotu. Budova je ovšem zajímavá nejen svým vzhledem, ale i unikátním umístěním v centru města. Koncem 19. století bývalo spíše zvykem odsouvat židovské obyvatelstvo a jeho modlitebny do okrajových částí měst a postranních uliček.

Pozemek ke stavbě modlitebny zakoupila židovská obec už v roce 1877. Nachází se v místech, kde dříve stávaly mastné krámy zbořené roku 1874. Budova postavená neznámým architektem v novorománském slohu, však vyrostla teprve v roce 1885. Po konstrukční stránce se jedná o prostorný dvoupodlažní halový objekt obdélníkového půdorysu krytý takzvanou neckovou střechou.

Město prorazilo vchod z náměstí

Původní vchod do synagogy se nacházel v jihozápadní části budovy v Zámecké ulici. Odtud se vcházelo do předsíně, ze které muži pokračovali dál přímo do hlavního sálu, v němž se nacházel svatostánek a nad kterým se klenul plochý strop s mohutnými fabiony tyčícími se do výšky 9,8 metru. Ženy naopak stoupaly dále po schodišti na galerii umístěnou v podlaží na vnitřní straně sálu.

Kříž s kalichem odkazuje k Církvi československé husitské. Foto: Dagmar Stryjová/Hanácké noviny

Během své existence se synagoga dočkala několika větších oprav. K první došlo krátce po velkém požáru města Vyškova v květnu 1917. Vzhledem k tomu, že po ukončení první světové války se počet věřících postupně snižoval, přestal být od roku 1926 objekt k bohoslužebným účelům užíván a v roce 1929 byl prodán městu. Radnice nechala do budovy prorazit nový hlavní vchod přímo z náměstí, a poté sem přemístila část sbírek vyškovského muzea.

Křesťanské bohoslužby

V roce 1954 koupila budovu od města Církev československá husitská, která ji v letech 1955 až 1957 postupně adaptovala podle projektu architekta Janáka na sbor dr. Karla Farského. Kostel slavnostně otevřela 7. července 1957. V letech 1968-1969 se dočkala opravy také plechová střecha a počátkem devadesátých let minulého století chrám získal i novou fasádu. Je hluboce členěna systémem odstupňovaných pilastrů, soklem, kordonovou a podstřešní římsou se zubořezem a atikou. Na severovýchodním průčelí zůstalo zachováno typické kruhové okno, nad kterým bylo původně umístěné kamenné desatero. Dnes se na tomto místě nachází kříž s kalichem, protože objekt znovu slouží bohoslužebným účelům Církve československé husitské. Od roku 2002 je zrekonstruovaný také interiér budovy.

V současnosti se synagoga nachází opět v majetku města Vyškova, které má s její opravou i dalším využitím velké plány. „Je žádoucí pojmout opravy komplexněji, protože po větší rekonstrukci by se budova synagogy mohla otevřít veřejnosti více, než je tomu doposud. Díky své unikátní akustice by se dala velmi dobře využívat i ke konání menších koncertů a zajímavých výstav,“ řekl místostarosta Josef Kachlík.