Myslivce trápí suchá zima. Množí se kůrovec, přibývá zveře

Mírná zima, téměř žádná sněhová pokrývka a teploty spíš nad nulou. Myslivcům takové počasí přidělává starosti, spárkaté i černé zvěři naopak nahrává.

Letos méně obvyklý obrázek. Při mírné zimě prasata divoká nechodí tolik na vnadiště a počet odlovených kusů klesá. Ilustrační foto: pixabay.com

Pokud na zemi leží hodně sněhu a dlouho mrzne, zvířata se nedostanou ke svým přirozeným zdrojům potravy a slabší jedinci nepřežijí. „Když je tuhá zima, mráz a sníh, divočáci navštěvují vnadiště, jsou dobře vidět a ulovíme jich víc, než při mírné zimě, která umožňuje potenciální nárůst stavů,“ řekl Jiří Zbořil, jednatel okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Olomouci. Zvířata sice není nutné tolik přikrmovat, suchá část jara a léta je však nepříznivá zejména pro drobnou zvěř. „Hlavně proto, že přístup k vodě je pro ně výrazně omezenější a při nedostatku vody hynou. I v tom je role myslivců, aby zřizovali umělé zdroje vody,“ upozornil.

Výsadba se nedaří

Lesy na Olomoucku už několikátý rok decimuje kůrovcová kalamita. Lýkožrout zasáhl v podstatě celý okres. „Ani před patnácti lety by nedokázali odborníci říct, že v tak krátké době se naše krajina, co se lesního hospodářství týká, zásadně promění. Že ten malý brouček nám může takhle zavařit. U nás to začalo cestou od Bruntálska, Šternbersko, objevuje se i na Bouzovsku a pokračuje na Náměšť na Hané,“ popsal Zbořil. Kůrovci prospívá sucho. Mnohem lépe se pak množní, vyletí více generací. „Les je výrazně méně odolný, bojuje sám se sebou a s kůrovcem si nedokáže poradit. Je potřeba vysadit mladé sazenice, ale v suchu nic neroste,“ říká myslivec.

Jednatel okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Olomouci Jiří Zbořil. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Stres v přírodě

Těžba napadeného dřeva mění život v lese. K tomu lze po zimě bez sněhu předpokládat přinejmenším suché jaro. Zvěři se tím výrazně mění životní podmínky. „Přítomnost velkých strojů a techniky zvěř stresuje, mění svá stanoviště a hůř se loví. Pokud je v místě mladých sazenic lokálně přemnožená, hrozí obrovské riziko škod. Mohou je sežrat. Je potřeba v těchto lokalitách stavy držet na co nejnižších počtech, abychom pomohli lesníkům kritickou dobu, od dvou do pěti let zvládnout a les obnovit,“ vysvětlil Zbořil.

Odlovu se týká i nová vyhláška vydána v souvislosti s kůrovcovou kalamitou Ministerstvem zemědělství. „Myslivcům dala do rukou legislativní nástroj, díky kterému mohou veškerou spárkatou zvěř do dvou let věku lovit celoročně a bez omezení. U dospělé zvěře se doba také prodloužila,“ uvedl jednatel okresního spolku ČMMJ.

Přemnožení zajíci

Myslivcům dělá starosti i další přemnožené zvíře – hraboš. Vystudovaný biolog Jiří Zbořil nesdílí obavy, že jeho hubení může negativně zasáhnout ekosystém. „Aplikace jedu není pro necílové organismy tak nebezpečná, rychle se vzdušnou vlhkostí rozkládá, hraboš po jeho pozření brzy umírá, na devadesát procent v noře. Otrava dalších živočichů, kteří by sežrali myši nebo zrníčka jedu, není vysoká,“ řekl. Při aplikaci jedu do nor nebo plošně rozmetadlem v povoleném množství podle něj srnec ani nenajde. Granule by měly být dvě na metr čtvereční.

Přemnožení hrabošů má za následek, že predátoři je loví více než za běžného stavu, a rostou tak zároveň i populace zajíců. Autor: Hans-Jörg Hellwig – Original photo: File:01-sfel-08-009a.jpg, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10678973

Početné populace hrabošů mají dopad i na navýšení počtu zajíců, protože pro jejich hlavní predátory, kterými jsou liška, kuna či ptáci, je snadnější lovit menší hlodavce.