Migreniků přibývá, v ČR je jich kolem milionu, říká vedoucí olomouckého centra léčby migrény

V Česku se s migrénou potýká zhruba milion lidí. Ženy ji trpí až třikrát více než muži. Podle Světové zdravotnické organizace je to třetí nejčastější nemoc na světě. „Týká se především lidí v produktivním věku. Poprvé se zpravidla projeví v pubertě a odezní kolem šedesáti. Někteří se s ní ale potýkají až do konce života,“ říká v rozhovoru Andrea Bártková, vedoucí Centra léčby migrény při Neurologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc.

Podle lékařky Andrey Bártkové migrén přibývá. Lékaři předpokládají, že v Česku je okolo milionu migreniků. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Jak byste popsala bolest hlavy?

Bolest hlavy je velmi obecný pojem a můžeme ji rozdělit do dvou velkých skupin: na primární a sekundární. U primárních bolestí ani podrobným vyšetřením nenalezneme organické změny v mozku, a právě sem řadíme nejčastěji migrénu a tenzní bolesti hlavy. Ve skupině sekundárních bolestí hlavy je bolest pouze jedním z příznaků probíhající choroby centrální nervové soustavy či jiných orgánových systémů. Sekundární bolesti hlavy provázejí například zánětlivá onemocnění v oblasti hlavy a obličeje, cévní mozkové příhody, růst mozkového nádoru, popřípadě traumata hlavy.

U primárních bolestí hlavy je tedy nejčastějším typem migréna?

Dá se to takto říci. Migréna má přesně stanovená diagnostická kritéria. Jde o středně těžkou až těžkou, často jednostrannou bolest hlavy pulzujícího charakteru spojenou s řadou dalších příznaků, jako je nevolnost, zvracení, světloplachost. Migrenik po dobu migrenózní epizody, která může trvat několik hodin, ale i tři dny, není schopen pokračovat v práci či v dalších běžných denních aktivitách. Vyhledává klid na lůžku v temné a tiché místnosti. Fyzická zátěž potíže zhoršuje, úlevu může přinést spánek.

Jak je to s tenzní bolestí hlavy?

Ta je na rozdíl od migrény méně intenzivní, je popisována jako tlak v podobě obruče, čepice posazené na hlavě, která nemocného svírá. Není spojena s nevolností či intolerancí světla a hluku a fyzickou zátěží se zlepšuje. Často souvisí s vyšší psychickou zátěží či pracovním přetížením.

Přibývá pacientů?

Migrén přibývá. Předpokládáme, že jen v České republice je okolo milionu migreniků, tedy zhruba deset procent populace. Možná každý sedmý člověk má osobní zkušenost s migrénou.

Migréna je podle Světové zdravotnické organizace třetí nejčastější nemocí na světě. Ilustrační foto: FNOL

Kdy nás může migréna postihnout?

Migréna je onemocnění, ve kterém hraje roli genetika. Víme, že dvakrát častěji se vyskytuje v příbuzenstvu prvního stupně, ale není to jediný faktor. Třikrát častěji ji najdeme u žen, přitom poměr v dětství je obrácený. Více jsou postiženi chlapci, příchodem menarché (první menstruace, pozn. red.) se však poměr začíná měnit v neprospěch žen. Vrchol výskytu je pak okolo třiceti let věku. V menopauze se z mých zkušeností u třetiny pacientek stav zlepší a migrény postupně vymizí, u třetiny zůstane stejný a u třetiny se může stav v menopauze i zhoršit.

U žen trpících migrénou se nedoporučuje užívat antikoncepce. Proč?

Migréna sama o sobě je považována za kardio a cerebrovaskulární rizikový faktor. To znamená, že mírně zvyšuje možnost výskytu cévních mozkových příhod. Proto je třeba vážit poměr benefitu a rizika užívání antikoncepce. Zvláště u těch žen, které trpí migrénou s aurou (neurologické příznaky, nejčastěji zrakové – vlnění, jiskření obrazu, výskyt třpytivých záblesků, úbytku zorného pole nebo příznaky senzitivní – brnění či mrtvění na polovině těla, méně časté mohou být poruchy řeči, závratě, hučení v uších, po jejichž ukončení se rozvine bolest hlavy) a v kombinaci s dalšími rizikovými faktory, jako jsou obezita, kouření, vysoký krevní tlak. V tomto případě je riziko mozkového infarktu natolik vysoké, že hormonální terapii nedoporučujeme.

Je něco, čemu bychom se měli vyloženě vyhýbat, aby nás hlava nebolela?

To je mnohdy velice složité, některé spouštěcí faktory můžeme eliminovat, jiné nikoliv. Těžký migrenik už za svůj život ví, co mu nedělá dobře. Mezi ty nejčastější spouštěče patří alkohol, kouření, zvýšené požívání kávy, některé pokrmy jako čokoláda, aromatické sýry, limonády s konzervanty, potraviny obsahující hodně histaminu, klimatické a hormonální změny. U žen dochází k vyššímu výskytu migrén v období menstruace. Mezi obecná doporučení patří zdravý, pravidelný životní styl s dostatkem spánku, pravidelné stravování, protože jak přejídání, tak hladovění může vyvolat bolesti hlavy a samozřejmě stres. Ten je jedním z předních faktorů, který může způsobit i chronifikaci migrény.

Onemocnění už není nutné řešit nákupem
neefektivních analgetik

Kdo se na vaše centrum léčby bolesti hlavy může obrátit?

Pacienti by se primárně měli obracet na praktického lékaře. Pokud ten není schopen onemocnění dostatečně zaléčit a kompenzovat, je dobré vyhledat neurologické vyšetření. Jestliže se ani na této úrovni nedosáhne uspokojivého výsledku, je možné odeslat nemocného do specializovaného centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kde by měla být zajištěna péče o komplikované pacienty. Kromě nás je v současné době v České republice 26 center, která jsou rozložena dle regionálních potřeb tak, aby v každém kraji bylo dostupné minimálně jedno pracoviště. Zájem je velký a objednací lhůty celkem dlouhé, proto je určitě dobré nejprve navštívit obvodního lékaře či neurologa, kteří jsou schopni většině pacientů významně ulevit. Dnes již není nutné onemocnění řešit nákupem málo efektivních volně prodejných analgetik v lékárně.

Kolik pacientů ve vašem centru teď máte?

Naše centrum na Neurologické klinice ve Fakultní nemocnici Olomouc funguje od roku 1994, dlouhodobě zajišťuje péči o 800 až tisíc pacientů s primárními i sekundárními bolestmi hlavy. Migrenici převažují, právě jim jsme schopni poskytnout standardní i nadstandardní terapeutické modality dle posledních poznatků medicíny a to na úrovni akutní migrenózní epizody i léčby preventivní včetně aplikace botulonotoxinu či neurostimulace u komplikovaných nemocných. V posledním roce máme k dispozici nově léky na bázi biologické léčby. Jsou určeny pro těžší nemocné, u nichž dosavadní léčba nevedla k dostatečné stabilizaci choroby. Jsou to první léky, které byly vyvinuty přímo pro preventivní terapii migrény, jejich účinek je zatím bezprecedentní a jsou velmi dobře tolerovány. Jejich nevýhodou je vysoká cena.

Pořád ale platí, že migréna je nevyléčitelné onemocnění?

Ano. Migréna je chronické, celoživotní onemocnění, které zatím neumíme kompletně vyléčit. Léčbou je však můžeme příznivě ovlivnit a minimalizovat tak diskomfort, který choroba přináší. Výzkum v tomto odvětví pokračuje mílovými kroky. Od rozvoje nových poznatků o etiopatogenezi si slibujeme příchod dalších specifických léčebných možností. Rostoucí informovanost a popularizace onemocnění napomáhá legitimizaci migrény jako závažného, strádáním provázeného, ale potenciálně léčitelného onemocnění.

Andrea Bártková o historii migrény

Migréna patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Celosvětově je postižen přibližně každý sedmý jedinec. Ženy tvoří dvě třetiny nemocných, a snad i proto je migréna opředena množstvím nepravd a předsudků. Popis migrény jako závažného onemocnění charakterizovaného opakujícími se epizodami silné, většinou jednostranné pulzující bolesti hlavy provázené nevolností, spjatého s potřebou pobytu na lůžku, je znám tisíce let (například z prací Hippokrata a Galéna). V 18. století došlo vlivem historických psychosociálních faktorů k určitému zlehčování migrény na anekdotickou úroveň banální bolesti hlavy. Takové pojetí do jisté míry přetrvalo dodnes, paradoxně navzdory skutečnosti, že migréně náleží přední místo mezi chorobami s nejvyšším indexem let prožitých v nemohoucnosti (dizabilitě).