Rostlina pro 21. století? Kopřiva je fajn nejen o Velikonocích, zdůrazňuje její propagátor

Kopřiva má před sebou velkou budoucnost. Známe ji jako jarní špenát nebo šampon, její využití je ovšem mnohem pestřejší. Do potravinářství, medicíny nebo textilního průmyslu ji uvádí inkubační institut.

Pavel Hala s kopřivou dvoudomou. Foto: archiv P. H.

Pavel Hala si s myšlenkou zpracování kopřivy začal pohrávat asi před pěti lety. Do té doby ji používali na rodinné farmě v Jeseníkách jako hnojivo.

Pak přišly bylinné čaje, koření a nakonec suché směsi do průmyslových polotovarů. Pavel Hala s kolegy oslovil podniky výrobce pečiva, tyčinek, sekané, salátů a další, aby jim zajistil dodání kopřivy v požadované jakosti a k potřebným termínům. Často jde o jednu ze základních složek jejich výrobků. Pro firmy byly přitažlivé výživové a zajímavé chuťové rozměry kopřivy. „Porovnávali jsme i tabulky zemědělských a zelinářských produktů a nutriční hodnota za poslední tři dekády klesla až na dvacet třicet procent původní. Je to intenzivním šlechtěním na výkon v zemědělství,“ říká Hala.

Oblečení, které „nekouše“

Poté, co do potravinářství propagátoři kopřivy pronikli s jejím praktickým uplatněním, jsou na začátku větší dlouhodobé spolupráce s českými i dvěma norskými společnostmi. V oblasti vývoje pro textilní průmysl by chtěli do dvou let vědět, jak utkat excelentní tkaninu z vláken kopřivy s pomocí nanotechnologií. Výsledek by měl odbourat nežádoucí „kousání“ a naopak uplatnit tepelně izolační vlastnosti a pozitivní vliv na pokožku. „Ohledně medicínského užití spolupracujeme s výzkumnou sférou, máme před sebou horizont možná pěti let. S poznatky genetiky kopřivy jsme úplně v plenkách, bez nadsázky mezi prvními ve světovém měřítku. Potřebujeme zjistit, jakým způsobem funguje metabolismus proteinů,“ zmiňuje zaměření výzkumu vývojář a technolog Hala, který pomáhá s převodem ze základního výzkumu do praktické aplikace. Kopřivu označuje jako rostlinu pro 21. století.

Pro hospodářské účely je zatím možné kopřivu jen vysadit, možnost výsevu zkoumají vědci. Foto: Pavel Hala

Podstatné bylo sehnat zemědělce, kteří budou kopřivu pěstovat. Protože jde o specifický způsob, dal institut spolu s Mendelovou univerzitou v Brně dohromady přehled, na co lze rostlinu využít. „Když ji zemědělec na několik let nasadí, bude mít ozdravenou půdu. Pokud neprodá kopřivu čerstvou, může ji usušit, dát do bioplynové stanice, zkrmit ji a na kopřivový porost vyveze digestát. Stačí umět založit efektivně porost,“ přibližuje.

Pionýři výzkumu

Zatím je možné kopřivu do pole jen nasadit, otázkou pěstování ze semene se zabývají vědci. „Osivo je poměrně komplikovaná věc, protože o pohlaví kopřivového prýtu zřejmě nerozhoduje jaderná DNA. Vliv na to, zda rostlina ze semene bude samice nebo samec, je externí a zatím je to její tajemství.“ vysvětluje Hala a dodává, že složitá je i klíčivost. Odpovědi hledají v laboratořích. „Jsme pionýři vývoje hned v několika směrech,“ podotýká.

Blíží se Velikonoce, což je období, kdy lidé mají ke kopřivě asi nejvíc pozitivní vztah z celého roku. Dá se použít do nádivek, na polévky, do salátu, k barvení vajec. Vycházejí kulinářské a nutriční články, poté zájem opadá. „Kopřiva navíc stárne, tvrdne, lidé neznají tolik dalších využití. Bohužel je to také pylový alergen. My ovšem říkáme, že kopřiva je fajn nejen o Velikonocích,“ připomíná Pavel Hala, že třeba kopřivová semínka si výživově v ničem nezadají s těmi chia.