Šternberk zkoumá vlastní minulost. Listina s první zmínkou vypadá na falzum

I když je Šternberk bezpochyby historickým městem, dosud nemá vlastní minulost uceleně zpracovanou. Radnice proto spolu s Univerzitou Palackého pracuje na knize Dějiny Šternberka. Titul má vyjít v roce 2021.

Letecký snímek Šternberku. Foto: archiv Hanáckých novin

Na nové publikaci se město s univerzitou dohodlo před rokem. Od té doby vědci prozkoumali, co všechno o dějinách Šternberka kdy vyšlo, prošli archivy i pozůstalost místního badatele.

„Je připraven text o tatarském vpádu na Moravu v roce 1241. Ukazuje se, že bude třeba se zcela nově podívat na vznik šternberského hradu, kdy dosud uváděná fakta plně neobstojí před novým kritickým pohledem. Problematiku vpádu Tatarů na Moravu a údajného Jaroslava ze Šternberka či kumánského vpádu na Moravu a Zdeslava ze Šternberka z roku 1253 bude potřeba vyložit jinak, než bylo dosud uváděno. Navíc takzvaná domašovská listina z roku 1269, kde se poprvé Šternberk jmenuje, se jeví nevěrohodná,“ uvedl výzkumný tým, který vede David Papajík z katedry historie Filozofické fakulty.

Kolektiv také nově studuje období 1848 až 1914. V letošním roce se podařilo vyhledat ve Vojenském historickém archivu v Praze mapy a plány Šternberku z 18. a částečně 19. století.

Dějiny od roku 1914 do roku 2021 si výzkumníci rozdělí na období první světové války, Československou republiku, druhou světovou válku a okupaci Československa Německem, Šternberk ve druhé polovině 20. století a život města v demokracii po roce 1990.

Příští rok autory čeká práce s primárními, tedy archivními zdroji. Ačkoli za sebou mají zatím jen rok práce, už je podle nich zřejmé, že projekt přinese dosud neznámé informace o dějinách města, případně nové výklady minulosti.