Uničovský závod Miele roste a staví halu s miliardovou technologií

V uničovské společnosti Miele technika, kde vyrábějí myčky a sušičky, dokončí přibližně každých dvacet vteřin jeden spotřebič světové značky. Na současnou produkci se největší zahraniční závod německého koncernu dostal přibližně za patnáct let. V roce 2003 přitom v dnešním rozlehlém areálu nestála jediná hala. Na konci října kolaudovali pátou halu, která tak celý provoz spojila pod jednu střechu.

Uničovský závod Miele. Foto: Miele technika

Volný pozemek o velikosti přibližně sto tisíc metrů čtverečních koupila společnost Miele v Uničově před patnácti lety. První montážní hala postavená takzvaně na zelené louce zahájila výrobu v roce 2004. „Měla asi deset tisíc metrů čtverečních a začali jsme vyrábět pračku s horním plněním, asi šedesát tisíc kusů za rok. V té době jsme si mysleli, že to tak bude víceméně pokračovat, možná přidáme nějakou předvýrobu, abychom nemuseli všechny kompomenty vozit z Německa. Nicméně situace se vyvinula jinak a dnes děláme asi 850 tisíc kusů, tedy více než dvanáctkrát tolik,“ připomíná začátky v Šumperské ulici ředitel výrobního závodu Miele v Uničově Petr Vodák.

Ředitel výrobního závodu Miele v Uničově Petr Vodák. Foto: Miele technika

Protože firma měla dobré výsledky a dodávala kvalitní výrobky, rozhodlo centrální vedení, že velkou část expanze bude uskutečňovat v závodě Uničově, který tak pořád roste. Pořád jde navíc o jediný zahraniční závod vyrábějící konečné produkty. „Jak výroba rostla a majitelům jsme ukázali, že to dovedeme, začali jsme u nás vyrábět kombinaci pračky se sušičkou, pak pračky a sušičky pro drobné průmyslové použití na osm kilo náplně, různé varianty přístrojů pro severoamerický trh, v roce 2006 myčky v nově postavené výrobní hale,“ popisuje generální ředitel.

Náklady na logistiku ale stoupaly a rozličná výroba znamenala velký dovoz materiálu. V roce 2008, kdy produkce dosahovala zhruba čtyř set tisíc kusů ročně, se Miele technika domluvila s vedením koncernu, že malosériové produkty, tedy zejména pračky, se vrátí do centrálního závodu. Veškeré sušičky se naopak měly začít vyrábět v České republice. Po rozsáhlých přípravách na velkou změnu došlo roce 2012. Mezitím vyrostla další výrobní hala.

Hydroforming se rozjede za dva roky

Dodnes má Miele technika za sebou pět výstavbových etap. „Posledního října jsme kolaudovali pátou halu, kde budeme instalovat další tři lisovací linky pro předvýrobu – dvě na stěny myček a jednu na výrobu mycího prostoru pro myčku. Dnes vnitřek myček musíme vozit z Německa, od roku 2019 si ho začneme vyrábět sami,“ mluví Petr Vodák o složité technologii na tvarování plechu tlakovou vodou zvanou hydroforming s náklady přes miliardu korun.

Všechny haly jsou teď spojeny do jedné. Když totiž v roce 2006 postavila Miele technika druhou halu na opačném konci areálu, nechala položit podlahy ve stejné výšce jako u první. „Měli jsme tehdy sen, že by jednou bylo fajn propojit vše do jedné velké haly. To se povedlo,“ těší ředitele.

S nadsázkou dodává, že z části už jsou z něj s kolegy stavaři. U vjezdu do prostoru závodu se připravuje další budova, tentokrát pro zaměstnance, kterých přibývá spolu s rostoucí výrobou. První ze čtyř pater bude patřit kantýně a zdravotnímu středisku – nyní sídlí v pronajatých prostorách na uničovské poliklinice, nad nimi budou šatny a kanceláře.

Z linky přímo do kamionu

Českého zákazníka možná potěší, že s domácí stopou se kromě sušiček dostávají na trh asi dvě pětiny všech myček Miele. Koupit je lze po celém světě. „Od nás jdou produkty od Japonska až po Ameriku. Distribuční síť je dělaná tak, že do větších obchodních zastoupení dodáváme přímo od nás z firmy. Z montážních linek zboží sjíždí rovnou do kamionů. To je asi dvacet procent, zbytek jde přes centrální sklad v Německu, kde se vše roztřídí a odesílá na obchodní zastoupení, protože Miele vyrábí celou paletu věcí pro kuchyně,“ přibližuje Petr Vodák.

V Uničově prožil celý dosavadní příběh Miele techniky. Tedy od dob, kdy se vše dováželo, montovalo a zase odváželo, po vlastní výrobu dílů a silnou autonomii. Nyní v areálu pracuje asi patnáct konstruktérů a vývojářů. Postupně přijdou i plochy pro laboratoře či testovací místnosti.

Žádní zaměstnanci přes agentury

Zaměstnanců má uničovská pobočka zhruba 1 600. Polovina je jich z Uničova, třetina bydlí do deseti kilometrů od města. Několik lidí je z Polska a Slovenska, dva pracovníci jsou z Německa na zkušenou. „Žádní agenturní zaměstnanci, všichni naši lidé jsou kmenoví. Jsme typicky česká firma, to už se dnes moc v téhle velikosti nevidí. Dost si na tom zakládáme, chceme to takto dělat, má to smysl. Dbáme na zaškolování, hodně s lidmi diskutujeme. Hlavní je pro nás kvalita a na tu dbáme. Naše produkty nejsou úplně levné a to nejhorší, co se může stát, je přijít o zákazníka,“ dodává ředitel.

Uničovský závod se letos přiblíží šesti milionům kusů vyrobených přístrojů od roku 2003. Foto: archiv Miele technika

Zmiňuje přitom slogan „Jednou Miele, stále Miele“, který ukazuje věrnost zákazníků značce. V manažerských pozicích ale podle Petra Vodáka platí i pro zaměstnance. U míst dělníků je naopak fluktuace o něco vyšší než před lety. „Přesto se nám stále daří bez agentur a navyšujeme počet zaměstnanců. Je to možná i postojem a stylem řízení, který máme. Čtyřikrát za sebou jsme od roku 2014 byli vyhlášeni zaměstnavatelem regionu. Můžeme říct, že jako zaměstnavatel máme velmi dobrou pověst. To potvrzuje i získání Národní ceny kvality České republiky za loňský rok,“ připomíná ocenění.

Zatímco Miele technika působí na jednom místě celou dobu, sousední společnost Ingersoll Rand Uničov opouští. „Jejich budovu jsme si na čtyři roky pronajali a získali tak dalších čtrnáct tisíc metrů čtverečních, kam stěhujeme logistiku. Současné logistické plochy uvolníme a budeme tam mít další výrobní technologie,“ říká Petr Vodák k dalším výhledům. Do budoucna má přibýt vlastní logistická hala. V minulých letech firma dokoupila přibližně 120 tisíc metrů čtverečních západním směrem. „Máme studii, jak tam firmu rozvíjet. Pokud vše půjde podle představ, začneme novou halu stavět nejpozději v roce 2020. Plány jsou velké, smělé. Za posledních patnáct let jsme firmu zdvanáctinásobili a doufám, že v tom budeme pokračovat,“ věří ředitel. Letos se společnost přiblíží hranici šesti milionů kusů vyrobených výrobků.

U Miele „tikají hodiny jinak“

Když ředitel společnosti Miele technika Petr Vodák začal v roce 2003 pracovat pro německého výrobce známých domácích spotřebičů, nebylo ještě v Uničově potřebné zázemí. Přes půl roku proto strávil v centrálním závodě v Německu. „Hned první den mi kolega řekl, že u Miele tikají hodiny jinak. Tehdy jsem nerozuměl, co tím chce říct. Teď vím, že myslel dlouhodobá rozhodnutí a cíle. Zkrátka nepanikaříme, když v tabulkách dvakrát třikrát nevyjde nějaké číslo, vidíme dlouhodobé strategie. Nejsme jako velké koncerny, kde je styl řízení jednou vlevo, podruhé vpravo,“ ukazuje Petr Vodák odlišnost ve způsobu vedení.

Dalším specifikem Miele je financování. „Miele nemá na celém světě půjčené jediné euro, jediný dolar. Má filozofii, že nesmíme kupovat na úvěr, ani auto na liesing. Všechno jen za hotové. Ze začátku se tu střídaly různé banky a chtěly nám půjčit peníze, než zjistily, že naše strategie je jiná,“ dodává ředitel. Pokud se uničovskému závodu podaří přesvědčit majitele o smysluplnosti nápadu, investuje se. V případě stavby hal jde o drahé provedení, jeho výhodou je ale nadčasovost. „Naše nejstarší budovy mají patnáct let a nemuseli jsme na ně zatím sáhnout,“ říká Vodák.