V bývalé prádelně na Svatém Kopečku vaří pivo pojmenované po Wolkerovi

První várky vařil Ivo Hrdlička pro kamarády, byla to vášeň. S narůstajícími poptávkami založil před šesti lety minipivovar. Koníčkem je mu ale výroba piva pořád a stejně tak vydržel i ohlas, loni například získal Jarní cenu sládků.

Svatokopecké pivo na festivalu. Foto: archiv Hanáckých novin

Na Hané vznikla v posledních letech pěkná řádka minipivovarů. Ten, který stojí jen kousek od poutního místa na olomouckém Svatém Kopečku, upoutá svým miniaturním prostorem. „Do budoucna ale plánuji rozšíření, třeba takový sklep to už opravdu dost potřebuje,“ říká při vstupu do svého pivního království Ivo Hrdlička, majitel a sládek Svatokopeckého minipivovaru v jedné osobě.

K založení minipivovaru v přístavku na dvorku u svého rodinného domu ho přivedl mimo jiné legendární televizní pořad pro kutily. „V devadesátých letech jsem viděl vánoční speciál Receptáře prima nápadů moderovaného Přemkem Podlahou. Byl tam host, co si doma v paneláku vařil vánoční ležák,“ vypráví Hrdlička. Myšlenka vaření piva po domácku jej zaujala a dlouho se ho držela. Její naplnění se chopil až za víc než deset let.

V začátcích pomohl Moritz

Impulzem bylo, když se od lektorky keramiky v Domě dětí a mládeže v Olomouci dozvěděl, že v Hostinském pivovaru Moritz probíhá dvakrát do roka kurz pomocného sládka. Neváhal a společně s kamarádem se do něj přihlásil. „Při hodinách teorie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého jsme něco málo pochytili a pak jsme u Moritze pod vedením pana sládka Nožky vařili pivo. Někteří kluci, co tam byli, dokonce promítali fotografie, jak doma vaří pivo. Tak jsem si říkal, že to zkusím taky,“ zmiňuje se Hrdlička.

Tehdy se psal rok 2009 a on zároveň v garáži známého domovařiče na Kroměřížsku poznal, jak to vypadá, když v domácích podmínkách vzniká pivo. Když pak přišel 6. červen, uvařil doma na Svatém Kopečku v bývalé prádelně svou první vlastní várku piva. „Tenkrát mi pomohli právě pánové z Moritze, kteří mi k tomu poskytli potřebné suroviny. První várka měla dvacet třicet litrů a podle ohlasů kamarádů se mi povedla,“ vzpomíná Ivo Hrdlička.

Dálkař kvasné chemie

Pivo začal vařit jednou za měsíc. Když někdo z jeho přátel pořádal večírek s grilováním na zahradě, dodal k masu své tekuté zlato. „Kamarádi se pak začali poptávat po větších množstvích piva. Někdo chtěl třicet litrů, někdo padesát. Říkal jsem jim, že to podle zákona nemůžu,“ líčí Hrdlička. Pro uspokojení přání známých měl jedinou možnost – oficiálně si založit minipivovar.

Pět druhů piv z bohatého portfolia Svatokopeckého pivovaru: zleva zázvorový ležák Svatokopecký Ginger, tmavý ležák Svatokopecký Karel, vídeňský speciál Svatokopecký Arcivévoda, polotmavý ležák Svatokopecký J. W., světlý ležák Svatokopecký Hanibal.

V roce 2011 tak dal dohromady malou varnu o objemu 250 litrů. Potýkat se musel i s hromadou papírování spojenou s legislativou. Vzhledem ke svému zaměstnání v projekční kanceláři, které často obnáší jednání s úřady, to pro něj ale nebyla nepřekonatelná překážka. V lednu roku 2012 získal povolení od celní správy a v březnu začal vařit pivo jako komerční pivovar, třetí v Olomouci.

Pivovarnictví je pro Iva Hrdličku koníčkem, kterému se věnuje, když zrovna není v práci. Před sedmi lety jej navíc popadla euforie a zapsal se na dálkové studium na potravinářské škole v Praze. „Na této střední škole jsem studovat kvasnou chemii. Tři roky jsem tam jezdil každý týden a získal spoustu znalostí,“ svěřuje se.

V hlavním městě se seznámil s novými kamarády, s kterými později navštěvoval minipivovary v Německu nebo Belgii. Získal tak přehled, jak se pivo vaří tam.

Jména piv inspirovalo nejbližší okolí

Logem pivovaru je v nadsázce pojatá podobizna známé místní baziliky Nanebevzetí Panny Marie a – kupodivu – také hrdličky. Pták neznázorňuje nikoho jiného než muže, který je duší i srdcem minipivovaru zároveň.

Sládek Svatokopeckého pivovaru Ivo Hrdlička. Foto: archiv Hanáckých novin

Jedno ze svých nefiltrovaných a nepasterovaných piv dokonce pojmenoval po první kočce, kterou doma měl. „Světlý ležák Svatokopecký Hanibal tak neodkazuje na žádného starověkého vojevůdce Kartaginců, ale právě na ni,“ usmívá se Hrdlička. Stejné to bylo i u piva Svatokopecký Merlin, v registraci tohoto názvu – „Merlin“ – ho však předběhl protivínský pivovar Platan. „Tak jsem to změnil na Svatokopecký Medlin, což znamená Medový Merlin – polotmavý medový speciál,“ prozrazuje Hrdlička, jak si pomohl.

Neopomenul ani významného básníka Jiřího Wolkera, který na Svatém Kopečku v první polovině 20. století pobýval na prázdninách u svých prarodičů. Polotmavý ležák se tak nazývá Svatokopecký J. W. Ivo Hrdlička vaří také vídeňský ležák Svatokopecký Arcivévoda, tmavý ležák Svatokopecký Karel – pojmenovaný po jeho otci, polotmavý nakouřený speciál Svatokopecký Čmoud, zázvorový ležák Svatokopecký Ginger, svrchně kvašený APA Svatokopecký Yankee, Baltic Porter Černá ponorka a další.

K sehnání je Svatokopecké hlavně v Olomouci

Minipivovar na Svatém Kopečku ověnčený několika oceněními, jako jsou například první místo na loňské Jarní ceně sládků či úspěchy na olomoucké přehlídce minipivovarů Chmelovy dožinkê, vlastní hospodu nemá. Přesto se dá Svatokopecké pivo koupit na několika místech v Olomouci. Buď přímo v minipivovaru po telefonické domluvě nebo ve vybraných podnicích, mezi které se řadí Bluesbar Garch, Los Bastardos, Good Beer Club, svatokopecká kavárna Na Kopečku či v také na Svatém Kopečku v letní sezoně provozovaná hospůdka U Kameňa.

V září loňského roku dostal Svatokopecký pivovar čestné uznání na olomoucké přehlídce minipivovarů Chmelovy dožinkê. Repro: Svatokopecký pivovar