Atmosféra hospod se nahradit nedá, říká ředitel pivovaru Zubr Tomáš Pluháček

Lidé více kupují lahve a posiluje i obliba plechovek. I přes tento trend a dopad na hospody a restaurace v podobě EET nebo zákazu kouření hodnotí ředitel přerovského pivovaru Zubr Tomáš Pluháček loňský rok jako úspěšný. Provozovatelům se navíc Zubr snaží pomoct. „Máme vlastní síť nájemních restaurací, kdy si pivovar pronajímá provozovny přímo od majitelů a dále je nabízí prověřeným nájemcům. V současné době je jich několik desítek a v projektu budeme pokračovat i v letošním roce,“ přibližuje Pluháček.

Ředitel přerovského pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. Foto: archiv pivovaru

Český svaz pivovarů a sladoven představil novou studii shrnující loňský rok, podle které muži vypijí za týden v průměru 8,8 půllitru a ženy 2,3 půllitru. Jak jste s rokem 2017 spokojení v Pivovaru Zubr?
I přes zátěž, kterou pro naše zákazníky, tedy provozovatele restaurací, přinesla nová nařízení v podobě EET nebo zákazu kouření, jsme s celkovými čísly spokojeni. Udrželi jsme výstav na stejných číslech jako předcházející rok, výpadek v čepovaném pivu na domácím trhu jsme nahradili zvýšeným prodejem piva lahvového a zejména plechovkového. To je i naším hlavním vývozním artiklem.

Výzkum udává podobná čísla jako v roce 2016, vidíte přesto v dlouhodobějším vývoji proměnu v pití piva? Přeci jen životní styl Čechů vypadá jinak než před lety.
Ano, celková čísla jsou podobná, ale mění se to, jaké a kde pivo lidé pijí. Jak jsem naznačil již výše, lidé se stále více přiklánějí k domácímu pití piva, roste tedy spotřeba lahví a zejména plechovek, které nabírají na popularitě. My se s tímto trendem snažíme bojovat a přilákat lidi zpět do hospod, protože podle mého názoru, domácí pití nemůže nahradit hospodskou atmosféru a čerstvě načepované pivo, u kterého se sejdete s přáteli. Také se mění chutě a preference, dnes je nejoblíbenějším pivem jedenáctka a lidé také rádi zkoušejí silnější a speciální piva, která v dnešní době již nemohou chybět ani v naší nabídce.

Kde má podle vás česká obliba piva kořeny? Někteří statistici například zmiňují životní podmínky v Československu, kdy bylo pivo cenově velmi dostupné a třeba v těžkém průmyslu se pila slabší piva i v zaměstnání.
Doby, kdy se pivo mohlo pít v zaměstnání, jsou již dávno pryč, ale ta silná česká pivní tradice stále přetrvává, a to je určitě dobře. Pivo je naším národním nápojem, a to se myslím hned tak nezmění. Ale s tou cenovou dostupností to není úplně tak, jak by se na první pohled mohlo stát. V přepočtu na současné příjmy je pivo dokonce o polovinu levnější, než tomu bylo v roce 1989. Jako příklad uvedu lahvovou desítku, kterou dlouhodobě sleduje Český statistický úřad. Z jeho dat je zřejmé, že zatímco v roce 1989 stála lahvová desítka 2,50 koruny, loni v prosinci činila průměrná cena lahvové desítky 11,57 koruny. To při přepočtu na tehdejší a současné průměrné hrubé mzdy v praxi znamená, že v roce 1989 si mohl konzument lahvové desítky pořídit ze svého platu 1 268 piv, zatímco loni více než 2 500, tedy dvakrát tolik.

Tři čtvrtě roku platí zákaz kouření v restauracích. Potvrdily se obavy odpůrců, že hospodští přijdou o zákazníky? Nebo je zatím brzy a čeká se na konec zimního období? Mezi zářím a prosincem jste zaznamenali pokles v odbytu sudového piva, může pomoci zatím poměrně teplá zima?
Skutečný dopad bude možné opravdu hodnotit až po skončení zimy, ale již nyní vidíme, že ten pokles nastal poté, co zavřely letní zahrádky. I když zima je zatím poměrně mírná, ve spotřebě piva to zásadní rozdíl neudělá. Věříme, že s příchodem jarního a letního počasí se situace opět stabilizuje.

Pivovar Zubr má vlastní síť nájemník restaurací. Chce tak pomoci hostinským v náročném období. Foto: archiv pivovaru

Chcete hospodám nějak vyjít vstříc?
Provozovny zažívají těžké období a my se jim snažíme pomáhat tak, jak je to možné, aby zimu přežily. Přispíváme například na výstavbu venkovních kuřáren, při startu EET jsme zase nabízeli kompletní řešení a instalaci pokladen i se zaškolením. Jedním z dalších opatření, jak bojujeme s poklesem čepovaného piva i hrozbě zavírání hospod, zejména na menších vesnicích, je vlastní síť nájemních restaurací, kdy si pivovar pronajímá provozovny přímo od majitelů a dále je nabízí prověřeným nájemcům. V současné době jich máme již několik desítek a v projektu budeme pokračovat i v letošním roce.

Jak po více než roce hodnotíte zavedení EET pro hospody a restaurace? Některé podniky, kam jste dodávali pivo, v souvislosti s elektronickou evidencí skončily. Vidíte v praxi i pozitivní dopady?
Nejvíce provozoven skončilo hned v těch následujících měsících po zavedení EET, tedy během zimy, celkem jich za ten rok bylo něco přes čtyři desítky. Já ten problém nevidím ani v tom samotném EET, ale v tom, že těch nových nároků a požadavků na provozovatele je již příliš a zejména pro malé hospody na vesnicích nebo bary je to už těžko zvladatelné a finančně neúnosné. Je to tedy kombinace všeho, od EET, zákazu kouření až po zpřísňující se hygienické normy.

Vaše pivo – nejčastěji jedenáctka – se loni točilo ve zhruba tisícovce tuzemských restaurací. Měnila se nějak čísla?
Daří se nám celkový počet hospod držet poměrně stabilní. I přesto, že některé hospody zanikly, tak zároveň i otevřely nové.

Nabídka piv na trhu je pestrá, zejména minipivovary se předhánějí. Zubr se proto snaží každoročně přijít s novým pivem. Co chystáte pro letošní rok?
I pro letošní rok máme připravenou novinku, kterou představíme na Velikonoce, ale více o ní zatím neprozradím. Pestrost v nabídce musí být a my se speciály každoročně přicházíme již mnoho let a naši zákazníci si je velice oblíbili.

Kdo pije pivo, ale chce se zrovna vyhnout alkoholu, sáhne mnohdy po nealkoholickém pivu. Jak silný je trend těchto nápojů?
Spotřeba nealkoholických piv nebo nízkoalkoholických míchaných nápojů na bázi piva se v posledních letech poměrně ustálila a je víceméně konstantní. Jedná se spíše o doplňkový sortiment, ale do nabídky samozřejmě patří.

Od konce ledna jste zdražili zhruba o sto korun za hektolitr, tedy o padesát haléřů na půllitr. Co vás k tomu vedlo?
Pivo jsme nezdražovali více než dva roky, a to i přesto, že rostly mzdové náklady, ceny surovin i energií. Nezvyšováním cen jsme se snažili především pomoci našim zákazníkům z řad provozovatelů hospod a restaurací, kteří byli zatíženi novými nařízeními, jako bylo zavedení EET nebo zákaz kouření.

Zubr chce posilovat vývoz do asijských zemí. Úspěch tam má zejména pivo v plechovkách. Foto: archiv pivovaru

Jaký očekáváte výstav v letošním roce?
Naším cílem je navázat na loňský úspěšný rok a udržet se ve stejných číslech.

Odborná veřejnost mluví o tom, že boom pití piva se dá očekávat v jižní Asii, Číně nebo Indii. Pivovar Zubr už do této oblasti vyváží. Představuje Asie do budoucna větší příležitost?
Asijské země jsou pro nás zajímavou exportní destinací a budeme i nadále usilovat o to, abychom vývoz do těchto destinací dále rozšiřovali. Daří se zde zejména plechovkovému pivu.

V souvislosti s novou silnicí přes Přerov, takzvaným průpichem, navrhli architekti lávku skrz areál pivovaru. Co na to říkáte?
Lávka je součástí vítězné architektonické studie ohledně okolí průpichu. Zatím je to opravdu jen nápad architekta, který se musí dále posoudit, zejména smysl lávky v celém konceptu řešení a její proveditelnost.

V Přerově se nikdy nehrál hokej na nejvyšší ligové úrovni, jak vidíte v roce devadesátého výročí založení klubu jeho budoucí šance?
Představa, že by se v Přerově hrála nejvyšší liga, je samozřejmě krásná, ale k její realizaci je ještě velmi daleko. Určitě to není věc, která by byla v plánu v nejbližších letech. Nejde jen o omezení financemi, ale také stadionem, který nesplňuje extraligové parametry. Když jsme se před třemi lety vraceli po 17 letech do první ligy, bylo naším cílem se v ní udržet a být důstojným soupeřem. To se nám daří a motivace, že umíme porážet i bývalé kluby z extraligy, nás samozřejmě žene dál a možná, že někdy v budoucnu přijde ten čas myslet i na nejvyšší soutěž.


Tomáš Pluháček (nar. 1972) se v pivovarnickém oboru pohybuje již více než dvacet let a disponuje bohatými odbornými i manažerskými zkušenostmi. Ještě při studiích pivovarství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze nastoupil do jednoho z moravských pivovarů, kde se z brigádnických pozic vypracoval až na pozici sládka. V přerovském pivovaru Zubr působí od roku 2012 a zastává zde funkci výkonného ředitele. Od roku 2016 je také jednatelem hokejového klubu HC ZUBR Přerov, jehož je pivovar Zubr generálním partnerem.