Výroba Olomouckých tvarůžků roste, ročně se jich prodá přes 2 000 tun

Rostoucí prodej Olomouckých tvarůžků zaznamenává v posledních letech společnost A.W. z Loštic na Šumpersku, která je jediným výrobcem tohoto slavného sýra s výrazným aroma na světě. Například v roce 2016 brány loštického podniku opustilo 2110 tun Olomoucký tvarůžků, kterých bylo ve srovnání s rokem 2015 o 33 tun víc. „Základním a jediným výrobním sortimentem jsou Olomoucké tvarůžky, což je jediný původní český sýr. Ty se vyrábějí ve více než 30 různých tvarových a hmotnostních variantách,“ uvedlo vedení společnosti A.W.

Olomoucké tvarůžky se vyrábí z netučného tvarohu, jedlé soli, přidány jsou i regulátory kyselosti a mlékárenské kultury. Ilustrační foto: www.tvaruzky.cz

Olomoucké tvarůžky jsou také oblíbenou surovinou u dalších výrobků, jako jsou například tavené a krémové tvarůžkové sýry, tvarůžkové pomazánky a další lahůdky vyráběné mnoha českými a slovenskými potravinářskými firmami. Mezi novinky patří chléb či grilovací klobásy s Olomouckými tvarůžky. V Olomouci a Lošticích fungují tvarůžkové cukrárny a v létě si lidé můžou pochutnat i na tvarůžkové zmrzlině.

Hlavní část vyrobených tvarůžků loštická firma A.W. prodává na českém trhu. V tuzemsku v roce 2016 podle údajů z výroční zprávy utržila celkem 306,4 milionu korun. Do zahraničí pak exportovala tvarůžky za 28 milionů korun. Olomoucké tvarůžky jsou oblíbené především v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

Olomoucké tvarůžky musí být z Loštic

Olomoucké tvarůžky v posledních letech musí na pultech prodejen obchodních řetězců soupeřit o přízeň zákazníků s harckými sýry dováženými z Německa. Z obliby Olomouckých tvarůžků se snaží těžit i některé tuzemské mlékárny. Prodávají zrající sýry, v jejichž názvu je slovo syreček nebo mají tvar kroužku. „Pokušení přiživit se na popularitě Olomouckých tvarůžků stále trvá,“ podotkl jednatel A.W. Jaroslav Kovář.

Olomoucké tvarůžky se vyrábějí v nejrůznějších tvarech. Ilustrační foto: www.tvaruzky.cz

Olomoucké tvarůžky jsou však pouze jedny a musí pocházet z Loštic. „Jedinečným vlastnostem Olomouckých tvarůžků se v srpnu 2010 dostalo vysokého uznání Evropskou komisí udělením chráněného zeměpisného označení,“ upozornila společnost  A.W. Jednání o zařazení Olomouckých tvarůžků na unijní seznam ovšem nebyla vůbec jednoduchá a trvala dlouhých šest let.

A. W. jako Alois Wessels

V závodě založeném loštickým povozníkem Aloisem Wesselsem byla výroba tvarůžků zahájena v roce 1876. Podniku se dařilo a jeho produkce se zvyšovala. Zlom nastal po druhé světové válce. „Po znárodnění byla tvarůžkárna postupně součástí několika národních a státních podniků. Proti stavu před rokem 1945 klesl v padesátých letech na minimum export, snížil se počet tržních druhů tvarůžků na velké kulaté tvary a tvarůžkový zlom, takzvané kousky. Výroba tvarůžků dlouhodobě klesala, do technologie a zejména objektů tvarůžkárny se téměř neinvestovalo,“ uvedlo vedení společnosti A.W.

V roce 1991 byla tvarůžkárna v restituci vrácena potomkům původních majitelů, kterým se podařilo výrobu Olomouckých tvarůžků udržet i v turbulentních 90. letech, které naopak neustál konkurenční loštický výrobce tvarůžků – společnost JD. V roce 1997 firma A.W. investovala do nového technologického zařízení. Zastaralé formovací stroje nahradila automatická formovací linka s dvojnásobnou kapacitou a zároveň byly dřevěné desky nahrazeny nerezovými zracími rošty. „Výroba Olomouckých tvarůžků se takto dostala na úroveň, která představuje hygienicky a mechanizačně současný světový standard,“ podotklo vedení společnosti A.W., která nyní zaměstnává zhruba 130 pracovníků z Loštic a okolí.

Ilustrační foto: www.tvaruzky.cz

K výrobě tvarůžků se používá netučný kyselý tvaroh z kravského mléka, který se nechává zhruba dva týdny uležet. Po přidání příměsí se z tvarohové hmoty formují tvarůžky a ty jsou poté uloženy k uzrávání. Od nákupu tvarohu po expedici voňavých tvarůžků uběhne zhruba měsíc. Historie tvarůžků se na Hané začala psát na přelomu 15. a 16. století, kdy se vyráběly ručně. Ženám, které aromatické sýry tehdy vyráběly, se říkávalo pleskačky, protože bochánky z uleželého tvarohu smíchaného se solí pleskaly o dřevěnou desku či stůl.