Nádraží v Hrubé Vodě se secesní fasádou je na seznamu památek

Mezi turisty a cestujícími známá železniční stanice v Hrubé Vodě na Olomoucku se stala kulturní památkou. I přes svou zanedbanost si objekt podle olomouckých památkářů zachoval vysokou míru autenticity a dokládá vývoj železniční dopravy. Ministerstvo kultury proto jejich návrhu vyhovělo.

Železniční nádraží v Hrubé Vodě se zachovalo, je ale zanedbané. Foto: NPÚ

„Prohlášená železniční stanice se skládá z výpravní typové budovy čtvrté třídy, která je nejstarším objektem z roku 1872, budovy s čekárnami, rozlehlé letní verandy, služebního obytného objektu a bývalé vodárny, sloužící pro potřeby železničního provozu druhé poloviny 19. století,“ uvedl mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Vlastimil Staněk.

Jednotící elegantní secesní fasáda

Nevyhovující výpravní budovu rozšířil v roce 1908 architekt Gustav Kulhavý z oddělení pozemních staveb Ministerstva železnic, který se podílel na stavbě nádražních budov v Českých Budějovicích, Plzni nebo Praze. „Ze západu k ní připojil krytým vchodem o něco větší budovu s čekárnami a z druhé strany rozlehlou letní verandu s navazujícím služebním objektem, původně lampárny. Všechny části propojuje na kolejové straně nástupištní veranda kovové konstrukce. Jednotlivé objekty vizuálně sjednocuje elegantní secesní okrová fasáda geometrizujícího charakteru,“ dodal Staněk.

V místní části Hluboček je nádraží uměleckohistoricky nejhodnotnější stavbou. Foto: NPÚ

Nejvíce se zachovalo členění i základní dispozice stanice. Na budovách se ale podepsalo dlouhodobé zanedbání. V interiéru se dochovaly původní podlahy, výmalba i štuková výzdoba stěn a dokonce i suché záchody. „Drobnými úpravami prošla sousední výpravní budova vlivem modernizace železniční dopravy a s ní spojeným provozem,“ doplnil mluvčí památkářů. Změn doznal i strážní domek, vodárna ztratila své využití s oficiálním ukončením parostrojního provozu v roce 1980. Z technického vybavení nezůstalo kromě objemné kovové vodní nádrže dochováno nic.

Vstupní brána do okolí?

Nádražní komplex v současnosti slouží z menší části pro potřeby řízení železničního provozu. Byt v prvním patře je obydlený, ostatní nevyužívané prostory spolu s vodárnou jsou na prodej. „V místní části obce Hluboček se jedná o uměleckohistoricky nejhodnotnější objekt, který může vytvářet vstupní bránu do turisticky oživované lokality,“ uvedl Vlastimil Staněk.

Nádražní komplex pamatuje druhou polovinu 19. století. Foto: NPÚ