Lesy na střední Moravě se pomalu mění, kvůli suchu přibývá listnáčů

Dlouhodobě suché počasí a chybějící vláha. To jsou hlavní důvody chřadnutí lesů, které je v poslední době vidět v celé České republice i okolních zemích. Olomoucký kraj patří podle státního podniku Lesy ČR k nejpostiženějším regionům.

Lesy u Šternberka. Foto: Lesy ČR

Mírné zimy bez větších srážek, letní teploty na jaře a horké léto téměř bez deště nutí správce lesů měnit jejich druhovou skladbu. Listnáče, které postupně nahrazují jehličnany, totiž lépe odolávají suchu. V roce 2008 bylo ve státních lesích kolem Šternberka na Olomoucku vykáceno kvůli kůrovci něco málo přes tři tisíce metrů krychlových dříví. O sedm let později už to bylo 89 tisíc kubíků a za další rok dokonce ještě o sto tisíc metrů krychlových více. „Před deseti lety nic nenasvědčovalo změně klimatu. Padesát procent sázených dřevin tvořil smrk, nejvíce využívaná dřevina ve stavebnictví, ale také v nábytkářství, k výrobě hudebních nástrojů, papíru, podlah, energetické štěpky nebo paliva,“ připomněla mluvčí podniku Lesy ČR Eva Jouklová.

Když chybí vláha, stromy kůrovci neodolají

Jen o několik let později však už podle ní dlouhotrvající sucho a nedostatek srážek natolik oslabily lesy, že stromy se neubránily kůrovci ani jiným škůdcům a začaly ve velkém hynout. Zvláště pak právě smrky coby mělce kořenící dřeviny. Vše vyvrcholilo extrémně suchým létem roku 2015. Tehdy se začalo v okolí Nízkého Jeseníku mluvit o kůrovcové kalamitě. „S kůrovci si stromy poradí, jsou to běžní škůdci. Pokud ale v půdě dlouhodobě chybí vláha, stromy nevytvářejí pryskyřici, takže kůrovcům a také václavce v kořenovém systému podlehnou,“ uvedl lesní správce ze Šternberka Jiří Sládek.

Následně se proto s ostatními pustil do obměny druhové skladby lesů. Například buk tvořil před deseti lety asi čtvrtinu výsadby, dnes se blíží padesáti procentům. „Ani smrk z porostů docela nezmizí, patří tam a je ho třeba, ale netvoří už polovinu zalesněných porostů, dnes je to nějakých 22 procent. Své místo ale mají v lesích i náletové a přípravné dřeviny, jako je bříza, osika nebo habr,“ konstatoval Sládek.

Kalamita v srpnu 2017. Foto: Lesy ČR

Od srpna loňského roku navíc několikrát poškodily lesy také větrné smrště, státní podnik Lesy ČR proto už v březnu zastavil plánované těžby zdravých stromů a zpracovává pouze kalamitní dříví. Kvůli nedostatku vláhy v půdě se přesouvá i většina zalesňovacích prací. „Letos jsme na 707 hektarech státních lesů v Olomouckém kraji plánovali výsadbu 4,4 milionu sazenic lesních dřevin. Ve vyschlé půdě se ale neujmou. Proto jsme zatím zalesnili jen 169 hektarů, což je necelá čtvrtina z celkového plánovaného objemu. Obnovu chceme dokončit na podzim, bude však záležet na počasí,“ řekl krajský ředitel Lesů ČR ze Šumperka Pavel Koždoň.

Z 20 milionů sazenic jde 16 na Libavou a Březinu

S důsledky sucha se potýkají také Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které na Olomoucku a Přerovsku spravují vojenské újezdy Libavá a Březina. „Aktuálním problémem, který řešíme, jsou polomy způsobené bořivými větry na porostech, které jsou oslabeny kalamitními těžbami v uplynulých letech. Soustředíme se na obnovu lesa,“ uvedl výrobní náměstek VLS Libor Strakoš. Vojenské lesy v šesti lokalitách, které spravují, v tomto roce vysadí 20 milionů sazenic. Drtivá většina z nich, celkem 16 milionů, půjde na zalesnění Libavé a Březiny, a přes 60 procent budou tvořit listnaté dřeviny. „Snažíme se zvyšovat zastoupení melioračních dřevin a reagovat i dalšími novými postupy na klimatické změny,“ dodal Strakoš. Výrazné investice také míří do zadržování vody v obou postižených moravských lokalitách ve správě VLS. Vzniklo či vzniká zde dvacet drobných vodních děl, do kterých státní podnik investuje 56 milionů korun. Na další výdaje vojenský lesnický podnik má z uplynulých ziskových let vyčleněno 1,3 miliardy korun.

Extrémně suché jaro však trápí nejen lesní správce, ale třeba i zemědělce také letos. „Zejména dubnové počasí bylo zcela atypické, takové opravdu nepamatuji. Letos se protáhla zima, jaro začalo později, ale zase to pak dohnalo vysokými teplotami. Jenže nynější vysoké teploty a suchý vítr nejsou rozhodně nic dobrého,“ upozornil třeba předseda Zemědělského družstva Senice na Hané Jaroslav Navrátil.