Švédskému řádění padly za oběť litovelské hradby i stateční měšťané

Hotovou hrůzu zažilo 19. června roku 1643 město Litovel na Olomoucku. Tehdy čelilo drtivému náporu švédskému armády, a i přes hrdinský odpor mu podlehlo. Prakticky za své při tom vzaly městské hradby, včetně pevných věží. Strašlivý osud stihl také měšťany, kteří se před nepřítelem nakonec skryli pod mostem přes řeku Moravu na náměstí. Švédové je bez milosti a krutě povraždili.

Švédský útok na Litovel v roce 1643. Repro: Z publikace Litovel v proměnách staletí/Hanácké noviny

K Litovli přitáhli Švédové během třicetileté války už roku 1642. Město se jim bez boje vzdalo a muselo zaplatit výkupné ve výši osmi tisíc rýnských zlatých. Obyvatelé ale dali dohromady jen sedm tisíc, a tak Švédové do svého tábora v sousedním Uničově na rok odvlekli některé měšťany jako rukojmí.

V roce 1643 přitáhla švédská armáda k litovelským hradbám znovu. Obránci se jí tentokrát postavili na odpor. Původně spoléhali na pomoc císařské armády ležící u Brna. I když se poté dozvěděli, že se habsburské vojsko do boje o město nezapojí, Švédům se podruhé prostě vzdát nemínili.

Nemilosrdné počínání Švédů

Ve dnech 18. a 19. se tak rozhořela krvavá jatka. Švédští vojáci nakonec dělostřelbou prorazili kamenné městské opevnění a vtrhli do města. Tam si počínali nemilosrdně. Sebrali spoustu válečné kořisti, na náměstí pak objevili skrývající se zbytky obránců. Litovelští měšťané před nepřáteli utekli pod klenbu mostu vedoucího přes rameno řeky Moravy Nečíz. Přesto se nezachránili. Švédi se je rozhodli brutálně popravit. Jejich těla rozsekali na kusy a uťaté ruce, nohy, hlavy a zohavené zbytky těl pak naházeli do sklepů.

Kdo švédské řádění přežil, musel se zapojit do celkového boření torza městských hradeb. Švédští vojáci navíc vyhodili do vzduchu tři pevné městské běže i s branami Uničovskou a Olomouckou.

Po válce došlo k obnově Litovle. Dostalo se i na městské zdi a do jedné z jejich částí zasadili zedníci takzvanou Švédskou desku. Ta se u vjezdu do litovelského centra nachází i dnes a připomíná hrůzy, které Švédové ve městě napáchali.