Jen svatby by mě nebavily. Přerovský fotograf Jan Gebauer zvládá i sport nebo reklamu

Fotografování má v genech. Jana Gebauera k práci s fotoaparátem přivedla babička, která talent ke stejné činnosti pochytila zase od svého otce. Tvorba snímků na zakázku jednačtyřicetiletého Přerovana živí. Fotit zvládá vše, včetně reklamy, rodin, svateb, škol, ledního hokeje nebo moderní gymnastiky.

Přerovský fotograf Jan Gebauer letos fotí dvacátým rokem. Foto: Petr Komárek

Záliba ve fotografování není v rodině Jana Gebauera ničím zvláštním. Za objektiv se uměli postavit jeho praděda, děda i babička. Ta pak své zkušenosti předávala právě vnukovi. „Jezdili jsme na výlety a fotilo se. Od babičky jsem také dostal svůj první fotoaparát,“ podotkl s tím, že přístroj z roku 1980 s kinofilmem na dvanáct snímků je dodnes plně funkční.

Otec jeho otce, slavný průkopník přerovského hokeje Jan Gebauer, pracoval v elektrárně u Bečvy. Přestože tam jeho hlavním úkolem bylo řízení vozidel, i on točil a fotil.

Jeho o sedm desetiletí mladší příbuzný si fotografování dokonce vybral jako své povolání. Když chodil do školy, ještě se plánovalo. „V sedmé třídě se rozhodlo, že se vyučím fotografem. V osmé už jsem si podával přihlášku na fotografickou školu,“ vzpomíná Gebauer.

Z taxíku k fotoaparátu

Po dokončení studia šel pracovat do Fotografie Olomouc. Následně ateliér změnil, poté se z něj stal taxikář. Civilní zaměstnání musel na rok vyměnit za vojenskou uniformu, po návratu ze základní služby znovu vozil lidi taxíkem.

Zlom nastal v roce 1998. „To jsem začal pro jednu brněnskou firmu fotit školy a školky,“ přibližuje Gebauer. U stejného zaměstnavatele vydržel patnáct let. Během té doby si v rodném Přerově zřídil i vlastní fotoateliér.

V Sušilově ulici ho provozuje pořád. Ovšem momentálně už s tím rozdílem, že pod nikým nepracuje. Vydělává si sám na sebe. Fotoaparát, se kterým plní přání zákazníků, ho přišel na stejnou částku jako menší auto. Důležité je tělo přístroje i objektiv, podotýká. „Nádobíčko“ bude muset časem obměnit.  „Se svým aktuálním foťákem už jsem udělal skoro 300 tisíc snímků,“ počítá fotograf.

Dostal pukem, stojí v mrazu. Fotit hokej je řehole

Pro svou klientelu z Přerovska, Hranicka a Olomoucka zvládne vyfotit úplně všechno. Od reportážní fotografie přes uměleckou až po reklamní. „Oproti takzvaným born nebo wedding fotografům je to rozdíl. Ti si často jen zaplatí nějaký speciální kurz a pak se zaměřují na jednu věc,“ porovnává Gebauer s tím, že fotit pouze určitou tematiku by ho nebavilo.

Od roku 2015 se pohybuje také na přerovském zimním stadionu. Je dvorním fotografem hokejových Zubrů. Postupně díky tomu začal získávat nové kontakty a potkával nové zákazníky. „Fotit sport je hodně náročné, hlavně po fyzické stránce. Třeba na zimáku mrznete tři hodiny vestoje,“ popsal. Při hokeji už jednou dostal i pukem. To, když fotil zápas přerovského mužstva v Prostějově.

Kromě ledního hokeje ale Jan Gebauer spolupracuje i s jinými sportovními oddíly. Už před hokejem fotil moderní gymnastiku. Teď chodí fotit na florbal, kde hraje jeho syn, loni zaznamenával i extraligu žen v Olomouci.