Do kalendáře pro Světlušku namalovala i vánoční Přerov

Obrazy Ivany Pavlišové se vyznačují barevností a vtipem. Ústředními motivy jsou předměty každodenního života, pro které autorka nachází nezvyklé situace. Možná právě proto zvítězila přerovská výtvarnice ve veřejném hlasování o podobě charitativního kalendáře pro Světlušku. Část prodeje tak putuje na pomoc zrakově postiženým a nevidomým dětem.

V kalendáři pro Světlušku se ukrývá třináct obrazů přerovské malířky Ivany Pavlišové. V posledním zobrazila malebné vánoční náměstí svého rodného města. Foto: Iva Najďonovová

Kalendář na příští rok, jehož kmotrem se stal herec Saša Rašilov, obsahuje třináct kreseb Ivy Pavlišové. V prosincovém listu je dokonce vykresleno přerovské náměstí ještě s původní zámeckou baštou. „Pamatuji si na starý Přerov a obrazy mi dovolují vrátit se do minulosti. Vybavuji si předvánoční čas, kdy svítily všechny výlohy obchodů a s mámou jsme chodily po nákupech. Kolem bylo plno lidí, byla to správná vánoční atmosféra,“ vzpomíná na své rodné město, kterému taktéž věnovala několik obrazů.

Město na Bečvě nahradilo krajinky

Přerov si přetvořila do svého stylu hned několikrát. Její oblíbený je obraz, kde je centrum města zasazeno do lavoru a kolem něj teče Bečva, nechybí Tyršův most ani lávka nebo laguna. „Kreslila jsem obraz z paměti a strašně mě to bavilo. V hlavě teď mám další nápad, chci udělat Přerov ještě ve větším měřítku a dostat tam všechna důležitá místa,“ prozrazuje. Obrazy nechala vytvořit i jako přáníčka, která si mezi Přerovany získala oblibu.

Svůj osobitý styl hledala Ivana Pavlišová dlouho. Velký vliv na ni měl strýc, malíř Jaroslav Pavliš. Zásadním byl ale rok 1982, kdy v devatenácti letech opustila Přerov a odešla na Vysočinu. „Tam jsem se seznámila s místním malířem a krajinářem Janem Čihákem,“ přibližuje. Svět galeristů ji okouzlil. S Janem Čihákem pořádali společné výstavy, pod jeho vlivem se věnovala hlavně krajinomalbě. Před osmnácti lety se vrátila do Přerova a se změnou prostředí přišla i změna v tvorbě. „Krajinky už mě přestaly naplňovat. Odešla jsem z volné krajiny a měla jsem potřebu dělat něco jiného,“ dodává.

Trend jsou bílé stěny s plakátem, bohužel

Její tvorba je také spojena s malovanými filmovými klapkami, které jsou součástí filmového festivalu ve Zlíně. Patří mezi několik výtvarníků, kteří se zapojují každoročně – je autorkou deseti namalovaných klapek. Aktuálně připravuje ilustrace k pohádkové knize a inspirace jí neopouští. „Mám tolik nápadů, že můžu zásobovat dva výtvarníky. Bohužel je dnes velký boj o zákazníka. Současným trendem jsou bílé stěny s plakátem nebo fotkou. Ty se ale časem omrzí. Naopak z obrazu, který člověka osloví, jde pořád cítit energii, kterou do něj malíř vložil. Obraz máte na celý život,“ uzavírá Ivana Pavlišová.