„Chci být primátor, který Olomouci udává směr,“ říká Miroslav Žbánek

Jaké jsou nejpalčivější problémy Olomouce a co město v letošním roce čeká? Po prvních sto dnech ve funkci odpovídá nový primátor Miroslav Žbánek.

Olomouckým primátorem zvolilo zastupitelstvo Miroslava Žbánka loni 5. listopadu. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Měl jste čas na rozkoukání nebo jste musel hned jet naplno?

Museli jsme začít fungovat hned po zvolení. Městská rada si schválila plán práce a řekli jsme si, že se nebudeme potkávat jednou za dva týdny, ale jednou týdně. Do toho nám přišly některé mimořádné rady v souvislosti s přípravou rozpočtu, kdy bylo potřeba dotáhnout zejména jeho investiční část. Chybělo v ní asi 300 milionů korun, museli jsme vybrat klíčové projekty a zajistit jejich financování. Kolegové náměstci přibírali své resorty, některé obory vznikaly organizační změnou. Takže čas na rozkoukávání nebyl téměř žádný.

Jaké odbory vznikly?

Souvisely zejména s tím, na co chce nová koalice klást zejména důraz. Vznikl samostatný odbor městské zeleně, který se má věnovat nové koncepci městské zeleně, ozeleňování města, městských částí. Chceme klást daleko větší důraz na květinovu výsadbu. Na to, co dělá běžný život v ulicích lidem příjemnější a co nám trochu vrátí věhlas Olomouce jako města květin. Vytvořili jsme samostatný odbor kultury a jsem rád, že resort spadl pod pana náměstka Hekelu, který je respektovanou autoritou. Nově se prosadily peníze do oblasti takzvané živé kultury a také se připravuje jakási podoba kulturního parlamentu. Vyčlenili jsme i samostatný odbor cestovního ruchu. Paní náměstkyně Záleská, která se tomuto tématu věnuje už několik let, začala pracovat na nové strategii cestovního ruchu, jeho rozvoje a budování značky města Olomouce. Řeší se ale i takové detaily, jako je třeba dostupnost veřejných wc v parčících nebo v centrech.

Nový je ale i odbor strategie a řízení…

Ano. To je z mého pohledu důležitá změna. To tady chybělo, věci se často dělaly monotematicky, řada z nich skončila v šuplíku a nikdo se pak už jejich naplňováním, a i reálným směřováním města, vizí, hospodářským rozvojem, zlepšováním kvality života a podobně systematicky nevěnoval. Pro mě to je ale ústřední téma, chtěl bych, aby primátor byl jakýmsi vizionářem, majákem a nositelem jednotlivých strategií. Aby je byl schopen veřejnosti představovat a taky nesl svůj díl odpovědnosti za jejich uskutečnění, to si myslím, že tady v minulosti trochu chybělo. Chci být primátor, který městu udává směr, je schopen lidem vysvětlovat kroky, často i nepopulární, chci být člověk, který ví proč tak činí a vidí město tam, kde by mělo být za deset dvacet let.

Přicházím ráno a při odchodu z radnice zhasínám a zamykám. Doufám, že se to časem usadí.

Dosavadní nastavení nefungovalo?

Předchozí pan náměstek měl na starost kulturu, sport, cestovní ruch. Každý z nich je specifický, má řadu svých problémů a taky na každý se dívá jiná cílová skupina. Balík peněz je jen jeden, zatím se ekonomice daří, ale může se stát, že doba hojnosti jednou skončí a prostředků bude méně a my chceme definovat priority. Ve všech jednotlivých oblastech, nejen z pohledu kvality služeb, financování a udržitelnosti. Obávám se, že jeden člověk to nebyl schopen uřídit, byl to příliš velký balík. V mnoha věcech to nefungovalo.

Co konkrétně?

Dlouhodobě byl ze strany kulturní veřejnosti kritizován způsob přerozdělování grantů, chyběla tady užší spolupráce kulturní scény s vedením města, kritizovaly se jednotlivé odborné komise. Doufáme, že nové nastavení bude daleko pružnější, efektivnější a zlepší se i komunikace.

„Některé problémy a kostlivci ve skříních jsou natolik složité, že se nedají vyřešit okamžitě.“ Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

S tím, co máte už za sebou: je politika kompromis nebo má jít o stoprocentní rozhodnutí?

Politika je kompromis a politici jsou obyčejní lidé, kteří chybují. Řada z nás se v těchto funkcích orientuje poprvé, ale většina už působila v bývalých zastupitelstvech a má úzkou vazbu na fungování města. Jsem rád, že se nám nová koalice podařila poskládat z lidí, kteří byli schopni ve velice krátkém čase převzít své agendy. Některé problémy a kostlivci ve skříních jsou natolik složité, že se nedají vyřešit okamžitě a vyžaduje to nějaký čas.

Můžete něco zmínit?

Je toho hodně. Máme velký dluh v tom, abychom dotáhli provoz a financování velkých sportovišť, ať je to Andrův stadion, i když tam je problematika daleko menší, zejména jde ale o zimní stadion. Uprostřed ligy nás zastihlo to, že přestaly fungovat kompresory a odkládají se zápasy. Budova takzvané „plecharény“ je dnes za hranicí životnosti a na kraji havarijního stavu. Zachraňuje se vší silou, aby to fungovalo a bylo bezpečné, ale tento stav je neudržitelný. My musíme vyřešit problém, jak zajistit bruslení nejen pro hokejisty, ale i veřejnost a zároveň zbytečně neutrácet.

Co bylo tím nejtěžším, co jste zatím musel řešit?

Právě problémy, které souvisí s provozem a financováním sportovních zařízení nejsou vůbec jednoduché. Dlouhodobě máme podfinancovanou infrastrukturu a těžko a velmi dlouze jsme debatovali například o úpravě a zvýšení nájemného v městských bytech. To je téma, kterého se politici dosud báli. Dluh na podfinancování bytového fondu v Olomouci postupně narůstal a pokud chceme byty udržovat v nějakém stavu, který odpovídá parametrům a nárokům na bydlení, tak do nich zkrátka musíme vynakládat prostředky. Jedním z těch příjmů jsou nájmy.

Už jste avizovali, že se budou zvyšovat…

Ano. Po velmi těžkém rozhodování jsme se nakonec rozhodli přistoupit na požadované navýšení nájmů. Dohodli jsme se ale, že pro toto volební období je to jediné navýšení. Ale v bytech zvláštního určení jsme ještě snížili plánované zvyšování na polovinu, aby dopad zejména na seniory a sociálně znevýhodněné nebo hendikepované občany byl minimální. Nájemné se zvyšuje od 1. března a je to o 20 korun za metr čtvereční a 10 korun v bytech zvláštního určení. Řada městských domů se v minulých letech prodávala kvůli jejich špatnému technickému stavu a my si nemůžeme dovolit nechat chátrat městský majetek, a pak ho za nižší cenu prodávat. Navíc chceme investovat nejen do modernizace stávajících nemovitostí, ale chystáme i budování nových dostupných malometrážních bytů. První takové projekty se týkají bytů v někdejším domě služeb Jalta v ulici I. P. Pavlova nebo stavby nového domu s malometrážními byty v proluce v Praskově ulici.

Miroslav Žbánek, chce, aby město investovalo nejen do modernizace stávajících nemovitostí, ale chystá i budování nových dostupných malometrážních bytů. Foto: Jan Andreáš/MMOl

S Olomouckým krajem jste už jednali o dopravě, jaké další možnosti spolupráce se nabízejí?

Doprava byl první výkop, protože krajské komunikace, které procházejí městem, nejsou úplně bezpečné a je řada kritických úseků. Druhé téma, kterému se chceme věnovat, je sport a chceme mluvit i s Univerzitou Palackého. Koncepce rozvoje sportu nebyla dotažená do konce. Ve městě máme unikátní prstenec sportovišť, která se prolínají a my je chceme rozvíjet. Chceme, aby na sebe logicky navazovala, abychom měli síť sportovišť ucelenou. Uvažovaná výstavba víceúčelové haly, která by měla nahradit zchátralý zimní stadion, je právě jedním z velkých témat.

Jaká další velká témata v roce 2019 město čekají?

Rádi bychom v prvních měsících začali pracovat na dlouhodobé investiční strategii města. To je věc, která nám chybí. Využíváme například evropské dotace k tomu, abychom poměrně úspěšně nakupovali tramvaje nebo nové autobusy, na druhou stranu nám ale chybí depo, kde bychom je mohli parkovat a servisovat. Přitom výstavba velkého centrálního depa se plánuje už dvacet let. Když jsem svolal poradu, zděsil jsem se, že v územním plánu jsou lokality zaneseny, ale nemáme majetkoprávní vypořádání, pozemky a koncepci toho, jak rozvíjet drážní dopravu, jaký je cílový stav. Dnes máme i obrovský problém v tom, že nemáme budovu magistrátu, která by byla v našem vlastnictví a kapacitně dostačovala. Stojíme před problémem, zda platit ročně 20 milionů korun soukromé firmě a nemít nic, nebo zda máme posledních pár let na to, abychom si zajistili pozemky a začali připravovat vlastní projekt magistrátu. Nejsou to věci, které budou vidět hned, ale doufám, že je ocení naše děti.

Na radnici před sebou máte čtyři roky práce, jak by mělo město Olomouc na jejich konci vypadat?

Pro fungování města je důležité, aby byla dotažena do úspěšného konce stavba protipovodňových opatření v centru. Teprve potom se dopravní situaci ve městě vrátí do normálu. Nejde sice o naši investici, nicméně chceme pravidelně intenzivně jednat jak s investorem, tak i se zhotovitelem, což se už nyní děje. Byli bychom rádi, aby lidé cítili proměnu veřejných prostranství, kdy se odstraní některé problémové lokality, na něž lidé dlouhodobě poukazují. Chceme do města vnést lokální patriotismus, rozvinout spolupráci s univerzitou. Chceme dělat pravidelné výjezdní zasedání v městských částech. Chci, aby město fungovalo lépe a abychom to sami cítili.

Do primátorského křesla jste usednul z manažerské funkce. Vnímáte rozdíl, lze město řídit jako firmu?

Přicházím ráno a při odchodu z radnice zhasínám a zamykám. Doufám, že se to časem usadí a bude to fungovat v nějakém normálním režimu, snesitelném psychicky i fyzicky. Nemyslel jsem si, že to bude až takový rozdíl, říkal jsem si, že to je práce jako každá jiná. Ale dneska musím říct, že tlak a míra odpovědnosti, míra veřejné kontroly a okamžitá zpětná vazba, když uděláte nepopulární rozhodnutí, je značná. Na sociálních sítích se na vás hned lidé sesypou. Je to věc, se kterou se musí člověk naučit žít, k tomu politickému životu to patří.


Miroslav Žbánek (*1973)
Od listopadu 2018 sedmý olomoucký primátor. Pochází z Valašského Meziříčí. Vystudoval Střední lesnickou školu v Hranicích, Filozofickou fakultu Univerzity Palackého absolvoval při zaměstnání projektanta v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. V roce 1996 spoluzaložil lesnickou projekční kancelář, jedenáct let byl jejím ředitelem. Poté nastoupil do vrcholové manažerské pozice nově vznikajícího Úřadu Regionální rady Střední Morava. V roce 2016 se stal náměstkem ředitele pro správu majetku ve státní organizaci Správa železniční dopravní cesty.