Olomouckým letním kinem provede příští rok naučná stezka

Olomoucké letní kino přišlo o svůj typický prvek. Kvůli špatnému technickému stavu bylo nutné zbořit zastřešení pódia připomínající hřiby, které má kino i ve svém logu. Správci areálu chtějí během demolice dokončit zprůchodnění roky nepoužívané branky v barokních hradbách. Park pod dómem tím spojí s centrem města.

Ve čtvrtek 24. října se známé zastřešení pódia olomouckého letního kina stalo minulostí. Foto: Ondřej Komárek

Posledním filmem promítaným ve známých kulisách byl 28. září Život je krásný Roberta Benigniho. Takzvané hřiby neboli dřevěná konstrukce chránící plátno přestávaly stačit současným normám. Padlo rozhodnutí, že třiadvacetiletá stavba musí bez náhrady pryč. Nová by nesplňovala podmínky územního plánování. Olomoucká radnice začala přibližně před deseti lety připravovat novou podobu okolí Dómského návrší a získalo povolení na přestavbu celého areálu. „Správa nemovitostí Olomouc, která teď situaci za město řeší, využívá platnosti demoličního výměru. Demolovat lze, nic nového stavět ne. Zůstane tedy nezastřešené podium, které bude rychle chátrat. Už vymýšlíme náhradní dočasnou konstrukci,“ řekla vedoucí areálu letního kina Kateřina Kohoutová.

„‚Hřiby‘ nejsou jedinou věcí, která se bourá. Nejprve se budeme snažit zprůchodnit původní kanalizaci, protože když se v osmdesátých letech začal amfiteátr propadat, vyřešili to tehdy několika domíchávači s betonem, který nalili po podzemí. Na několika místech prorazil kanalizaci, takže je zanesená a nefunkční,“ přiblížila Kohoutová.

Dřevěné zastřešení pódia a plátna olomouckého letního kina znali diváci 32 let. Oprava nebyla možná. Foto: www.letnikinoolomouc.cz

Zmizet má i nevyužívaná část hlediště za promítací kabinou ve špici tereziánského opevnění, na kterém letní kino stojí. Bourat se budou i zídky vpravo od pódia, do kterých vedl roky svod ze sousedních střech. Stavební práce má financovat Správa nemovitostí Olomouc.

Spojit město

Kromě práce pro letní kino se Kohoutová se skupinou nadšenců podílí také na projektu Leťňák spojuje město. Jejich snahou je otevřít po letech branku se schodištěm ze 17. století známou jako Cikánský výpad. Ještě v devadesátých letech umožňovala dostat se z parku u Mlýnského potoka do centra. Aktivity hradí iniciativa z peněz od Nadace Proměny Karla Komárka. Ukázalo se ale, že přidělených sto tisíc korun veškeré náklady nepokryje. Město proto přislíbilo pomoc. „Jedná se o bohulibý záměr, který si zaslouží podporu samosprávy. V minulosti se zde o něčem podobném uvažovalo v rámci projektu Olomoucký hrad, který ale nakonec nedošel svého naplnění. Jsem rád, že nyní s iniciativou přichází nájemce kina a je do něj zapojena veřejnost,“ uvítal zprovoznění branky náměstek primátora Matouš Pelikán (KDU-ČSL).

Zatím se Cikánský výpad otvírá jen při brigádách. Foto: www.letnikinoolomouc.cz

Původně měla být nová cesta k dispozici teď na podzim. Když však brigádníci vyvezli ze zasypaného průchodu hradbami stovky koleček listí, hlíny a odpadu, začal terén dýchat a pracovat. Otevřít branku chce tedy skupina po jednání s úřady a památkáři až někdy mezi březnem a květnem. Předtím je ještě potřeba spravit například opadávající omítku, srovnat stupně schodiště nebo přivést elektřinu. „Proč se o zprovoznění branky vlastně snažíme? Mít takovéto místo a nepoužívat ho je podle nás škoda. I na mapě je vidět, že jde o výraznou zkratku příjemným prostředím. Pro místní i pro turisty, kterých do letního kina denně spousta zabloudí a chtějí projít skrz,“ podotkla Kateřina Kohoutová, že přínosem může být i podpora cestovního ruchu. „Doteď jsme si nebyli vědomi toho, že by lidé víc znali pojem Cikánská branka nebo přesněji Cikánský výpad, ale najednou je v ulicích slyšet, mluví se o tom, zájem je,“ doplnila. Zkratka by měla být v provozu za denního světla během otvírací doby areálu.

Zastavení na trase

Dobrovolnický kolektiv plánuje vytvořit v amfiteátru také naučnou stezku. Měla by upozorňovat na výjimečnost místa, kde podle Kateřiny Kohoutové žije například nejvíce netopýrů v Olomouci. „Začali jsme s tvorbou broukoviště, k tomu bychom chtěli ukázat, kolik náletových rostlin tady roste. Pelyněk, chmel, bez. Vypíchnout, k čemu všemu se dají použít. Chodíme kolem nich, uprostřed města, ani je přitom neznáme. K tomu samozřejmě povídání k brance a historii celého areálu,“ přiblížila správkyně.

Takto vypadl průchod hradbami předtím, než se dobrovolníci pustili do čištění schodiště. Foto: www.letnikinoolomouc.cz

Historie „hřibů“

Organická konstrukce ze dřeva a oceli je dílem architekta Josefa Jandy a inženýrů Jaromíra Dostála, Pavla Pospíšila a Jaroslava Kučery. Šlo o nejvýraznější změnu v areálu po jeho rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci v letech 1984-1987. Zajímavostí je, že „hřiby“ měly znázorňovat koruny stromů, které v té době po stranách jeviště rostly a konstrukce se tak s nimi propojovala. Uvnitř dřevěného žebroví bylo instalováno osvětlení, které zesilovalo večerní návštěvu kina.

Zdroj: Letní kino Olomouc