Obnovme a zatravněme polní cesty, vyzývá přerovská iniciativa

Rozbít jednolitost rozlehlých zemědělských ploch, napomoci obnově krajiny a poskytnout lidem nová dopravní spojení i rekreační cesty. Několik přerovských zastupitelů se se svým plánem připojilo k výzvě starostů z Plzeňského kraje, kteří nabádají k obnově a zatravnění původních polních cest.

Prach a bláto. Nezatravněné polní cesty při suchém počasí připomínají prašnou poušť, v mokrém zase bažinu. Iniciativa vyzývající k jejich zatravnění to chce změnit. Foto: Adam Fritscher/Hanácké noviny

„Obnova rozoraných polních cest má význam nejen pro přírodu, ale také pro člověka. Zprůchodňuje krajinu a na obnovených trasách ji tak lidé mohou vice vnímat. A nakonec snad i chránit,“ řekl přerovský zastupitel Jan Horký (Společně pro Přerov a Piráti).

Rozdělení velkých zemědělských ploch znovuzřízenými polními cestami podle něj vytvoří nová spojení pro pěší a cyklisty mezi městem a okolními obcemi, vzniknou také vycházkové okruhy. „Z pohledu přírody přinese zatravnění cest mezi obdělávanými pozemky zvýšení biodiverzity a s tím větší šanci na uchycení kvetoucích rostlin, případně i keřů, což je zároveň šance pro hmyz a koroptve. Dalšími výhodami jsou přerušení erozních toků vod či obnovení přirozených půdních organismů vedoucí k regeneraci půdy,“ vyjmenoval Horký.

Tráva snižuje erozi

S jeho slovy souhlasí i odborník z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Miroslav Zeidler. „Zatravnění cest má určitě pro životní prostředí kladný smysl a význam. Zmenšuje to bloky polí, která jsou vzhledem ke své jednorázovosti svým způsobem pouští. Zatravněná místa usnadňují zasakování dešťové vody, při zvolení vhodných travin zvyšují druhovou diverzitu. Oproti asfaltu, betonu či štěrku tlumí prašnost a snižují erozi půdy coby jeden z největších problémů současnosti. Navíc mají i přidanou estetickou hodnotu,“ uvedl Zeidler.

Řešením je změna smluv

Výhodou plánu na zatravnění polních cest je podle zastupitele Horkého to, že nevyžaduje žádný složitý projekt. „Město Přerov letos obnovuje pachtovní smlouvy se zemědělci. Stačí tedy vyjmout pozemky s cestami z předmětu nájmu a nebude na nich možné hospodařit. Nejnáročnější a nejdražší na tom všem je geodetické zaměření pozemků, vše ostatní je pouze věcí chtění a politické vůle,“ zmínil Horký.

Zatravněná místa usnadňují zasakování dešťové vody, při zvolení vhodných travin zvyšují druhovou diverzitu, připomínají přírodovědci. Foto: Adam Fritscher/Hanácké noviny

Podle jeho slov je nyní na tahu městská rada. „Návrh na obnovu polních cest jsme prosazovali již na jaře v majetkové komisi města a shodli jsme se napříč stranami, že se pozemky pod nimi nemají nadále pronajímat zemědělským družstvům. Dál se to však zatím nedostalo, rada města tuto věc doposud neprojednávala. Budu mít schůzku s náměstkem primátora Michalem Záchou a věřím, že jeho i radu přesvědčíme, že to má smysl a přispěje to ke stabilizaci krajiny,“ podotkl Horký.

Avizované setkání potvrzuje i Zácha. „Zadržet vodu v krajině bychom si určitě přáli všichni, otázkou ale je, nakolik je navrhované řešení reálné a nakolik jde jen o politikum ze strany opozice,“ řekl náměstek, podle kterého je téma složitější. „Nájemních smluv máme uzavřené desítky, před navrhovaným řešením bychom tedy museli uskutečnit řadu jednání. Určitě by nebylo dobré, kdybychom se ocitli v situaci, že by některé nájemní vztahy kvůli tomu skončily. Další otázkou je, jak a kým by probíhala údržba nově vzniklých cest. Těch otazníků je zkrátka víc,“ reagoval Michal Zácha.