Litovelská společnost For Passive nabízí zdravé, komfortní a úsporné bydlení

Pro stavbu v nízkoenergetickém či pasivním standardu je ta nejvhodnější doba. Tyto stavby se mohou postavit i za srovnatelnou cenu nebo levněji než běžný dům. Při vybavení kvalitním vzduchotechnickým systémem na řízenou výměnu vzduchu lze navíc kromě úspor zajistit i příjemné bydlení. Podrobnosti přibližuje v rozhovoru Luděk Vyhnálek ze společnosti For Passive, která se zabývá komplexními službami pro nízkoenergetické a pasivní domy.

Majitel firmy For Passive Luděk Vyhnálek. Foto: archiv společnosti

Nízkoenergetické a pasivní domy jsou trendem posledních let. Ten se odráží také v legislativě. Energetickou náročnost novostaveb omezí od roku 2020 i směrnice EU. Na služby pro tento typ budov se specializujete. Na co si dát u nového domu v těchto standardech největší pozor?

Evropská směrnice EPBD II z roku 2010 říká, že v České republice bude možné stavět pouze rodinné domy, které splňují požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie. Takový dům dosahuje měrné spotřeby tepla na vytápění od 40 do 80 kWh/m2rok v závislosti na geometrii stavby, což řádově odpovídá výstavbě běžných nízkoenergetických domů. Pokud bychom chtěli tyto energetické standardy srovnat pouze na základě měrné potřeby tepla na vytápění, je tento energetický standard asi třikrát horší než standard pasivního domu a to nelze opominout požadavky na kvalitu vnitřního prostředí, vzduchotěsnost nebo podíl využití obnovitelných energií.

Na kolik takový projekt přijde?

Stavba rodinného domu je zásah do rozpočtu každé rodiny. I z tohoto důvodu bychom měli přemýšlet především ekonomicky. Vyplatí se totiž nesledovat jen samotnou cenu realizace, ale i náklady na pozdější provoz domu a vnitřní klima. Prvním krokem by měl být výběr architekta a projektanta se zkušenostmi s navrhováním pasivních domů. Pro stavbu těchto domů je základem především dokonalá izolace obálky domu a systém nuceného větrání, který v domě zajišťuje řízenou výměnu vzduchu bez nežádoucích tepelných ztrát. Pokud se rozhodujeme mezi dřevostavbou či masivní zděnou či betonovou stavbou, záleží na pocitech každého z nás. Masivní stavby dokáží více akumulovat teplo, dřevostavby mohou poskytnou větší užitnou plochu, jsou méně pracné, neprochází mokrými procesy a je možné je postavit rychleji. S vnější obálkou domu jde ruku v ruce i výběr oken. Ta jsou totiž u pasivního domu nejslabším prvkem. Zároveň však mohou být výrazným zdrojem tepelných zisků ze slunce. Z tohoto důvodu by měly být velké prosklené plochy orientovány na jih a mělo by být zajištěno venkovní stínění, kvůli přehřívání stavby v letních měsících. Jednou z hlavních podmínek pasivního domu je vzduchotěsnost obálky domu, která zabraňuje únikům tepla a kondenzaci vlhkosti na konstrukcích. Případné nedostatky lze odhalit testem průvzdušnosti domu – blower-door testem.

Zařízení – Blower-door pro testování průvzdušnosti staveb. Foto: For Passive

Součástí moderního stavebnictví je nucené větrání objektu neboli rekuperace odpadního tepla a jeho znovu navracení do objektu. Kdy je nejvhodnější o ni uvažovat?

O nuceném větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperaci) je dobré uvažovat již ve fázi projektu domu. Jeho kvalitní vypracování je zárukou dobré funkčnosti větracího systému. Klient by měl být seznámen s druhy nuceného větrání s rekuperací a jejich funkčnosti, jelikož máme rekuperace centrální, decentrální, pasivní, aktivní, s entalpickým výměníkem nebo s možností dochlazování, dohřevu a podobně. Důležité je také umístění technické místnosti a její velikost. Rozvody by měly být co nejkratší a hlavně by s nimi mělo být počítáno ve výšce stavby (podhledech).

Pokud se při stavbě domu na vzduchotechniku nemyslelo, co obnáší dodatečná instalace?

Dodatečná instalace znamená zásah do konstrukce již stávajícího domu, ať již jde o rekonstrukci staršího domu nebo novostavbu. Ve většině případů jsou zásahy docela zásadní, například přístup do podhledu, vrtání prostupů přes stěny, stropy. Znamená to nemalé vícenáklady za bourací, zapravovací práce a nepořádek s tím spojený. Při rekonstrukcích starších domů a bytů je dobré na nucené větrání se zpětným získáváním tepla myslet a osobně bych ho doporučoval. Vymění se okna, dům se zateplí a najednou se stane o hodně těsnější a mohou začít vznikat plísně díky odstranění přirozené infiltrace původními výplněmi otvorů. 

Jak se v domě či bytě se vzduchotechnikou žije? Je obtížné odvyknou si na větrání okny?

O stálý přísun čerstvého vzduchu se stará systém nuceného větrání, který přivádí čerstvý venkovní vzduch přes filtr a rekuperační výměník do pobytových místností. Odváděný odpadní teplý vzduch z ostatních prostor jako koupelna, kuchyně nebo zádveří se opět přes filtr vyvádí rekuperátorem ven. Díky rekuperačnímu výměníku je navíc čerstvý venkovní vzduch tím teplým odpadním vzduchem předehříván, čímž se eliminují nežádoucí tepelné ztráty. Tímto způsobem může být využito až 90 procent tepla z odpadního vzduchu. Díky řízenému větrání je v domě neustále nízká hladina CO2 a jeho obyvatelé proto mají pocit, jako by právě vyvětrali (na rozdíl od větrání však v místnosti nevzniká průvan a nesnižuje se teplota). Takové domy jsou proto velmi vhodné i pro malé děti a alergiky. V pasivním domě je samozřejmě možné vyvětrat okny. V každé místnosti se obecně doporučuje mít jedno otvíravé okno, které můžeme otevřít, větrat a poslouchat mimo jiné zpěv ptáků jako v tomto jarním období. V létě je možné vypnout systém vzduchotechniky, která by nám jinak přiváděla letní vysoké teploty do domu a místo toho prostě jen otevřít okno. 

Ošetření stropu vzduchotěsnou membránou Blowerproof a rozvody VZT potrubí. Foto:For Passive

V čem je řízené větrání výhodnější oproti klasickému větrání?

Neustálý přísun čerstvého vzduchu přes prachové a pylové filtry bez průvanu a snižování teploty, nízká hladina CO2. Díky kvalitním izolacím a stálým teplotám navíc v pasivním domě nedochází k tvorbě nebezpečných plísní. Obyvatelé proto zbytečně netrpí alergiemi, vysoušením sliznic ani bolestmi hlavy z nezdravého prostředí.

Má řízené větrání své nevýhody?

Neduhem řízeného větrání s rekuperací může být v zimním období při velmi nízkých teplotách vlhkost v domě. Ta by měla být optimálně udržována mezi 40 až 60 procenty. V zimních měsících vlhkost může klesnout pod hranici 30 procent a to má za následek vysoušení sliznic a s tím spojený diskomfort. Tomuto jevu lze předcházet používáním kvalitních zvlhčovačů vzduchu, květinami, sušením prádla, vařením a vším, co v domě vlhkost může vyrobit. Možností jsou i jednotky s entalpickým výměníkem, tedy zpětným ziskem vlhkosti. I tak se ale musí vlhkost v domě nějakým způsobem vygenerovat.

Rekuperační jednotka. Foto: For Passive

Zejména u pasivních domů je zásadní vlastností stavby vzduchotěsnost. Jak jí docílit a zaručit její stálost?

Ano, jednou z hlavních podmínek pasivního domu je vysoká míra těsnosti obálky domu, která zabraňuje únikům tepla a kondenzaci vlhkosti na konstrukcích. Hodnota průvzdušnosti pro pasivní domy je n50 ≤ 0.6 1/h. Což znamená, že při podtlaku a přetlaku 50Pa v domě se vám může vyměnit vzduch maximálně 0,6 z celkového objemu vzduchu v domě za hodinu.

Opět platí, že vše začíná kvalitním projektem, který by měl na kritická místa upozornit. Důležitá je i zkušenost stavebního dozoru, použití kvalitních vzduchotěsných materiálů a následně jejich aplikace. S tím souvisí další fáze a to je výběr realizační firmy se zkušenostmi se stavbou pasivních domů nebo aspoň snahou se něčemu přiučit a naslouchat radám odborníka, který přijede na stavbu. Upozorní na chyby, identifikuje je a navrhne řešení.

Každá stavba, ať už dřevostavba nebo masivní konstrukce, má svá specifika, jak a v jaké fázi postupovat a na co si dát pozor. Čím dříve budete kontaktovat odbornou firmu, tím lépe, protože budete mít čas a možnost se vyvarovat chyb. Vždy se doporučují dělat dva testy. První zkouška průvzdušnosti obálky budovy, takzvaná metoda 2 se doporučuje dělat, když vzduchotěsná obálka je spojená, tvoří funkční celek a prostupy v ní jsou zapraveny, utěsněny. Nejlépe na základové desce, která je napojena na obvodové stěny a ty na vzduchotěsnou obálku stropu (parobrzdná fólie, OSB), dále hotové rozvody vody, elektřiny, prostupy vzduchotechniky a dalších technologií. Sádrokartonový podhled by ještě neměl být zaklopený. A to z důvodu případných vyhledávání netěsností a jejich oprav. Druhá zkouška se označuje jako metoda 1,3 a provádí se, když je dům již v užívání a veškeré prvky a technologie jsou osazeny a plně funkční. Tato metoda se poté předkládá pro certifikaci domu (PHI) nebo na NZÚ.

Jaká je návratnost nízkoenergetických a pasivních domů a možnost získání dotace Nová zelená úsporám?

Je to určitě dům od domu. Pokud je velice dobře proveden návrh domu a stavební práce jsou řízeny a prováděny efektivně, lze pasivní dům postavit i levněji nebo za stejnou cenu jako dům standardní. Pokud bychom vzali kupříkladu dva úplně stejné domy (energeticky vztažná plocha 150 m2, objem 760m3), ze kterých by ten první splňoval požadavky současných norem a druhý byl stejný dům v pasivním standardu, pohybovaly by se vícenáklady okolo 290 tisíc korun a návratnost by byla mezi 12 až 18 roky bez růstu cen energií a s růstem cen energií. V současné době probíhá také program Nová Zelená úsporám, kde je možnost získání dotací na pasivní dům, rekonstrukci, vzduchotechniku a jiné. S vypracováním kvalitního projektu, dodávkou technologií, vzduchotěsností a získáním dotace od A do Z rádi pomůžeme. Výše dotace na pasivní dům zaručí návratnost vícenákladů. Když se k tomu přidá úroveň tepelné pohody a lepší kvalita vnitřního prostředí v průběhu roků, tak se určitě jedná o zajímavou investici.