Historie nemá být strašák školáků, zaznělo při vzpomínce na velkou leteckou bitvu nad Hanou

Je neděle 17. prosince 1944. Velení americké 15. letecké armády sídlící v italském Bari naplánovalo na tento den nálet na rafinerie a další vojenské cíle ve střední Evropě. Cestu však spojeneckým letcům přerušilo německé stíhací letectvo. Výsledkem byl největší vzdušný konflikt v letech druhé světové války nad územím tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Jeho výročí si v listopadu připomněli na Hané.

Památník americkým letcům, kteří byli sestřeleni 17. prosince 1994 nad Olomoucí. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Mezi cíli náletu byly také tři rafinerie na výrobu syntetického benzínu v jižním Polsku. Šlo se o závody Blechhammer-Jih, Blechhammer-sever (dnes Blachownia Slazska) a Odertal (dnes Zdzieszowice), které patřily k nejvýznamnějším výrobcům paliv pro německou armádu a letectvo v oblasti. Proto se je americké námořní letectvo snažilo zničit.

K náletu odstartovalo 527 těžkých čtyřmotorových bombardérů Consolidated B-24 Liberator a Boeing B-17G Flying Fortress, doprovázených 93 dvoumotorovými stíhačkami Lockheed P-38 Lighting a 207 jednomotorovými North-American P-51 Mustang.

Uctění památky obětí největší letecké bitvy na našem území, setkání na hřbitově v Olomouci-Neředíně. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Američané ale podcenili sílu a akceschopnost německého Luftwaffe. Stíhači vzlétli kolem desáté hodiny z okolí Berlína. První úder zasadili přibližně v 11.50 hodin v prostoru mezi Olomoucí, Přerovem a Prostějovem. „Střetnutí je při ztrátě osmnácti amerických bombardérů B-24 Liberator, jedné létající pevnosti B-17, šesti spojeneckých a kolem pěti desítek německých stíhaček právem považováno za největší vzdušný konflikt v letech druhé světové války nad českými zeměmi,“ řekl při setkání 21. listopadu k 75. výročí letecké bitvy u pomníku amerických letců na hřbitově v Olomouci-Neředíně první zástupce náčelníka generálního štábu Armády ČR generálporučík Jaromír Zůna.

Olomouc byla jedním z míst, kde sestřelené americké letouny dopadaly. Dalšími byly Troubky, Kokory a Rokytnice na Přerovsku, Kozlov na Olomoucku, Libina a Václavov na Šumpersku a Palačov u Nového Jičína.

Konkrétní připomínání padlých

Vzpomněl také předcházející Den válečných veteránů symbolizovaný rudými vlčími máky, které měli někteří připnuté. „Oběti je potřeba připomínat i dnes na zcela konkrétních případech jako zde. I když naše země již desítky let žije v míru a přednedávnem jsme si připomínali třicáté výročí obnovy demokracie, nelze brát historii jako něco bezvýznamného, co zajímá jen pár lidí, kteří si ji vybrali za svého koníčka nebo pouze za strašáka školáků se záplavou letopočtů v hodinách dějepisu,“ uvedl Zůna.

Při vzpomínce na padlé letce zazněly hymny USA, Kanady a ČR. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Vývoj událostí by měl podle něj naopak sloužit jako kompas do budoucnosti. „Vím, že se historická dramata a chyby neopakují přesně podle šablony, ale existuje mnoho mechanismů, které jsou si velice podobné a představují pro nás aktuální rizika,“ upozornil.

20 let v NATO

Podplukovník Jon Fisher z americké ambasády vyzdvihl spojenectví NATO jako základ obrany. „Organizace letos slaví 70 let od svého vzniku, je to demokratická síla, která se snaží udržet mír ve světě. Velkým přínosem bylo připojení České republiky a dalších zemí před dvaceti lety. Česká republika se stala respektovaným a důvěryhodným členem,“ sdělil. „Silná spolupráce mezi Spojenými státy a Českou republikou stojí na těch samých hodnotách, za které řady mladých vojáků bojovaly a padly během mnoha válečných konfliktů. Naší úlohou je ctít jejich oběti a chránit demokratický odkaz, který nám zanechali, abychom v něm pokračovali,“ dodal na závěr setkání v Olomouci, kterému předcházely zastávky v Přerově, Troubkách a Rokytnici.

Vpravo americký atašé Jon Fisher. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny