Ochránci přírody pečují na Prostějovsku o prameny i staré sady na Kosíři

Opravují studánky, obnovují staré sady na Kosíři, pečují o biokoridor Hloučela. Práce prostějovských ochránců přírody může být nenápadná, tím víc je ovšem cenná.

Sázení stromů na Kosíři loni v říjnu. Foto: foto.iris.cz

Český svaz ochránců přírody vznikl v září 1979, dnes patří mezi největší nestátní neziskové organizace. Své místo v ní má i regionální sdružení Iris, které na podzim uspořádalo v Ekocentru na Husově náměstí zahradní slavnost spojenou se dnem otevřených dveří. Návštěvníci mohli na fotkách vidět práci ochranářů na Prostějovsku, geologickou expozici, živou zahradu s interaktivními prvky či výstavu o vodě. „Ekocentrum připravuje vzdělávací programy pro všechny typy škol, dále akce pro veřejnost u příležitosti Dne Země, Dne stromů a Dne Hloučely. Patří sem také vycházky, exkurze, přednášky či tvořivé dílny,“ uvedla vedoucí ekocentra Petra Orálková.

Činnost zdejších ochránců přírody je pestrá, jak dokládá i akce Po stopách pohádek a pověstí Terezského údolí se znalcem Jiřím Fialou, vycházka Kolářovými sady, seminář pro učitele Živá zahrada či přednáška Léčivá moc bylinek s Vladimírem Vytáskem. Zkušený litovelský bylinkář také vedl komentovanou prohlídku Botanické zahrady Petra Albrechta, kde mluvil o léčivkách jako jsou hvězdnice tatarská, šišák bajkalský, sporýš lékařský, Maralí kořen, pelyněk brotan, šanta sibiřská.

Opravená Svatá Voda

Jako Pozemkový spolek Prostějovsko pečují ochránci o přírodovědně cenné lokality. Věnují se například výrobě budek pro ptactvo, netopýry či hmyzích hotelů. Provozují také záchrannou stanici pro handicapované živočichy v Němčicích nad Hanou. „Mapujeme studánky a prameny na střední Moravě a ve spolupráci se základní organizací ČSOP Bělozářka o některé pečujeme, obnovujeme je, upravujeme a rekonstruujeme,“ přiblížila jednu z činností předsedkyně Regionálního sdružení IRIS Eva Zatloukalová. Těší ji, že jimi nominovaná Svatá Voda u Drahanovic loni zvítězila v kraji v projektu Živé studánky a mohli ji tak opravit. Obnovují i staré ovocné sady na Velkém Kosíři, kde zajistili ošetření a řez starých stromů spolu s výsadbou nových sazenic. Zaměřují se hlavně na krajové odrůdy třešní, slivoní a jabloní.

Obnova studánky Svatá voda u Drahanovic v minulém roce. Foto: foto.iris.cz

Stovky hodin práce pro Hloučelu

Oslav se zúčastnil také jeden ze zakladatelů svazu ochránců přírody a bývalý dlouholetý správce biokoridoru Hloučela Karel Pokorský. Byl ještě členem komunisty zrušené organizace TIS. V ústředním výboru svazu měl na starosti práci s dětmi a mládeží i odborné aktivity. „Věnovali jsme se počítání konikleců na Čubernici, mapování skupin mravenců či organizování přírodovědných táborů,“ uvedl. Vzpomínal na tábor v Milkově i na zakládající členy organizace Josefa Fryštenského, Jana Vysloužila, Zdeňka Chmelaře, Jaroslava Podhorného, Otakara Hanzelku, Annu Švécarovou a Petra Albrechta. „Po roce 1989 se samozřejmě počet ochránců zmenšil, objevily se jiné aktivity. Získali jsme zázemí v pronajaté budově bývalé Neherovy kovárny na Husově náměstí. Tu jsme opravili. Já jsem se stal dobrovolným pracovníkem, měl jsem na starosti management chráněných území a říčku Hloučelu a to až do odchodu do invalidního důchodu v roce 2008,“ připomněl Pokorský.

Na počátky založení organizace ochránců přírody vzpomínal Karel Pokorský. Foto: Hana Bartková

Hloučela je dodnes jeho srdeční záležitostí. Věnoval jí stovky hodin poctivé práce. Je ostatně předsedou základní organizace ČSOP Hloučela. Za celoživotní práci v oblasti ochrany přírody obdržel v roce 2007 Cenu města Prostějova a v roce 2013 ocenění Českého svazu ochránců přírody Příroda děkuje.

40 let ČSOP

Český svaz ochránců přírody byl založen 11. září 1979. Jeho posláním je ochrana a obnova přírody a krajiny, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života. Dnes patří mezi největší nestátní neziskové organizace.