Ovoci se na Hané daří, i tady ale ploch ubývá. Zelináře trápí vysoké ceny

Nižší úrodu ovoce letos hlásí pěstitelé. Například jablek je nejméně za deset let, i když jejich kvalita je nadstandardní. Zelenině se oproti tomu dařilo o něco lépe.

Podzimní Výstava Flora Olomouc nabídla špičkové produkty zelinářů i ovocnářů. Úroda jablek ale letos byla nejnižší za posledních deset let. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Ovocnáři podle podzimních odhadů předpokládali, že sklidí 103 tisíc tun. Za poslední dekádu by šlo o druhou nejnižší úrodu. Důvodem jsou především jarní mrazy, které úrodu poničily ve větší míře v Čechách než na Moravě. „Postihly hlavně západní, severní, částečně střední, východní Čechy a lokálně i Moravu. Úroda je sice nižší, ale velmi pěkná, kvalitní. Plody se velmi dobře vybarvovaly, kvalita bude nadstandardní, chuťová i vizuální,“ uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík na výstavě Flora v Olomouci. Oproti původním předpokladům se letos sklidilo taky méně švestek a o něco méně bylo i třešní, višní a rybízu. 

Trendem je vysazování nových, výkonných odrůd, které chtějí především obchodní řetězce, kde také končí 80 procent produkce. „Jsou to odrůdy a hlavně barevné klony Galy, Braeburnu, Jonagoredu. Ty se aktuálně vysazují nejvíc,“ uvedl Ludvík. Ke starým odrůdám ovocných stromů se profesionální pěstitelé příliš nevracejí. „Je to jen otázka zahrádkářů, obnovy krajiny a alejí, ale profesionální sadaři se tomu nevěnují. Potřebují odrůdy, které rychle plodí, mají velký výnos, vizuální dobrou kvalitu, což staré odrůdy neposkytují. Vrací se k nim jen několik málo výrobců cideru,“ vysvětlil předseda Ovocnářské unie České republiky.

Jablek i švestek se letos sklidilo méně. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Špatná ekonomika

Ludvík zároveň upozornil, že výměra ovocných sadů klesá. Za posledních pět let ubylo 3,5 tisíce hektarů, v horizontu příštích let bude takový vývoj nejspíš pokračovat. „Ekonomika oboru je špatná, ceny jsou poměrně nízké a pěstitelé některé neproduktivní plochy likvidují. Je to investičně náročná záležitost, protože u nových ploch je potřeba mít protikroupové sítě, závlahy a to stojí peníze. Jeden hektar přijde skoro až na milion korun. Ovšem ovoce je pak víc, je kvalitní a lze dosáhnout nějaké ekonomiky,“ uvedl Martin Ludvík.

Předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Ovocnářství na Hané nezanikne

Celkově je Česká republika v soběstačnosti ovoce velmi nízko. U konzumních, tedy čerstvých, jablek je to zhruba 50 procent. Polovina domácí spotřeby se doveze, u ostatních ovocných druhů je situace ještě horší. Podle předsedy ovocnářů dovážíme 70 procent spotřeby čerstvých hrušek, až 80 procent meruněk a jahod a až 90 procent produkce broskví a nektarinek. „Naopak vyvážíme ovoce na zpracování, což ale znamená, že nám odchází přidaná hodnota, protože výrobky z ovoce se k nám dovážejí. Zpracování je u nás spíš na úrovni farem. Je to způsobeno nízkou rentabilitou pěstování, pěstitelé od toho ustupují a věnují se ekonomicky zajímavějším plodinám na větších plochách, jako je obilí a řepka,“ uvedl. Komplikací je také nedostatek sezonní pracovní síly.

Soběstačnost České republiky je u konzumních jablek asi padesát procent. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Jednou z lokalit, kde se ovoci daří, je Haná. Region má vhodné podmínky. „V minulosti se na Olomoucku hodně pěstoval rybíz, višně, švestky a další druhy. I tady ale plochy klesají, přestože jsou zde podniky, které se ovocnářství věnují historicky. Jsem ovšem přesvědčený, že na Hané budoucnost ovocnářství je. Jde o významnou oblast, kde nedošlo k takovému poklesu ploch jako třeba na jižní Moravě,“ doplnil Ludvík.

Přes 650 tisíc tun čerstvé zeleniny se doveze

Počasí letos prověřilo taky zelináře. Největší výpadky jsou u plodové a košťálové zeleniny. „Počítáme, že letošní soběstačnost bude opět okolo 32 procent což znamená, že zhruba 650 tisíc tun čerstvé zeleniny budeme muset do České republiky dovážet,“ uvedl v Olomouci předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Importovat se tak musí v podstatě celý sortiment. „Netrápí nás, že dovážíme plodovou zeleninu v zimě, když ji tady nemůžeme vypěstovat. Z nějakých 36 tisíc hektarů zeleniny jsme ale spadli na necelých jedenáct. Ubyla produkce domácností, a hlavně profesionální pěstitelé. Po roce 1990 jsme byli dlouhou dobu bez jakýchkoli podpor a nebyli jsme schopni odolávat tlaku subvencované zeleniny z okolních států, dnes se situace postupně napravuje, ale jde to pomalu,“ uvedl Hanka. Zelináři by chtěli situaci zlepšit alespoň na úrovni plodin, které sami dokážeme vypěstovat, tedy cibule, mrkev, zelí a kořenová zelenina. Cílem je minimálně 60% soběstačnost, jako má například Německo nebo Rakousko.

Předražená zelenina

Co zelináře podle Hanky trápí, jsou i vysoké ceny v obchodech. „Celé roky se snažíme naučit zákazníka, aby jedl zeleninu, a pak mu v obchodech nabízíme petržel za osmdesát korun a cibuli za dvacet pět,“ zmínil. Ceny ovlivňuje nízká sklizeň v celé Evropě i přirážka prodejců. Po započtení DPH, která v ČR patří mezi nejvyšší na kontinentu, je výsledkem více než dvojnásobek ceny, za kterou pěstitelé zeleninu prodejnám dodávají. V příštích měsících se u většiny položek situace o mnoho nezlepší. „Cena cibule nám trošku spadla, ale předpokládáme, že po naskladnění cena zůstane buď stejná nebo se mírně zvýší. U ostatních druhů zeleniny, například košťálovin, zůstanou ceny vysoko. U plodové zeleniny jsme už plně závislí na dovozech, cenu určuje Španělsko a jižní státy,“ vysvětlil předseda zelinářů.

Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Listové zeleniny na jídelníčku přibývá

Podle Petra Hanky lze také počítat s tím, že bude vyšší podíl listové zeleniny, která se stále více i v našem jídelníčku. Nově v České republice přibylo na 50 hektarů skleníků, kde se pěstují rajčata, okurky. „Potřebovali bychom ještě pomoc zahrádkářů. Bylo by fajn, kdyby začali znova pěstovat. Málokdo si uvědomuje, že ročně dovážíme přes 30 tisíc kamionů se zeleninou. To je hrozivé číslo. Často hovoříme o uhlíkové stopě, omezení letecké dopravy, ale tohle neřešíme! Bylo by hodně dobré, kdyby se nám povedlo tento trend zvrátit, abychom byli alespoň zčásti soběstační, protože podobně je na tom i ovoce nebo třeba brambory, “ uzavřel Petr Hanka.